Sezona klíšťat obvykle trvala do jara do podzimu, s teplými zimami posledních let na to ovšem lze zapomenout. Důkazem jsou nejen aktuální zkušenosti řady lidí. Jeden známý například chytil klíště minulý týden na procházce v pražské Troji. Vzhledem k počasí není divu, klíšťata jsou totiž při dostatečné vlhkosti aktivní už při teplotách od 5°C (více viz zkušenosti ze zimy 2011/2012).
I laboratoře, které nabízejí vyšetření vytažených klíšťat, zimní aktivitu těchto parazitů zaznamenaly, obvolali jsme tři z nich. Do českobudějovického Proteanu dorazila klíšťata už krátce po Novém roce, další várka z několika míst po republice pak v prvním únorovém týdnu.
Počátkem ledna například poslali jedno z klíšťat na analýzu rodiče malého dítěte. „Byli na Silvestra na procházce v lese a ani ve snu je nenapadlo myslet v zimě na klíšťata. Takže ho na dítěti našli zakousnuté víceméně náhodou až po několika dnech, už pěkně nacucané,“ popisuje Miroslava Burýšková z Proteanu. První týden v únoru jim pak dorazila na analýzu další klíšťata z různých koutů republiky.
Do laboratoře GEN-TREND v jihočeském Rudolfově chodila poštou vytažená klíšťata na vyšetření v podstatě během celého prosince, až do půlky ledna. Jen v brněnské laboratoři Elisabeth Pharmacon je zatím klid a vytažená klíšťata jim od listopadu na analýzu nechodí. Takže se tomu vzhledem k počasí naopak až diví.
Klíšťata se nezměnila, průběh počasí ano
Je zima, klíšťata by tedy teoreticky měla hibernovat, stejně jako většina hmyzu, což potvrzuje i parazitolog Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „Je to tak. Ovšem pokud to vnější podmínky dovolí, mohou se klíšťata předčasně nebo opakovaně z tohoto zimního spánku probudit a pak samozřejmě vyhledávají hostitele. Proto je možné se v teplé zimě setkat s klíštětem na vhodných lokalitách klidně i na Silvestra.“
Klíšťata potřebují vlhko!Zatímco s výkyvy teplot se klíšťata (podobně jako všichni členovci) vyrovnávají celkem snadno, problém mají s nedostatkem vlhkosti. Ať již vzdušné, nebo půdní, protože právě v půdě se schovávají. „Sucho obecně snižuje aktivitu klíšťat, proto také kombinace suché a velmi chladné zimy vede ke zvýšené úmrtnosti zimujících klíšťat,“ vysvětluje Votýpka variantu, která se letošní zimy bohužel moc netýká. |
Klíšťata totiž patří mezi druhy zimující jako larvy, nymfy či dospělci. Bohužel si tedy mohou zimní probuzení dovolit - při následném zhoršení podmínek totiž opět jednoduše upadnou do hibernace. „Nicméně i pro klíště platí, že larvální stádia jsou přece jen citlivější na opakované ́buzení a usínání ́, a tak se při přechodném oteplení spíše setkáme s dospělci nebo nymfami,“ upřesňuje parazitolog.
Přesto má zimní probouzení klíšťat jisté limity. „Třeba za sněhové pokrývky aktivita klíšťat nepřipadá v úvahu. Nicméně ve velmi specifickém případě by to možné bylo. Například kdyby byl severní svah pokryt sněhem, zatímco jižní - ohřívaný sluncem s teplotami blížícími se dlouhodobě k deseti stupňům - ne,“ naznačuje odborník, že záleží na souhře momentálních místních podmínek.
Jak se tedy zařídit, pokud chodíte na procházky do přírody, nebo podnikáte nejrůznější akce s dětmi či třeba se psem? Pokud se venkovní teploty pohybují kolem 5 °C a výše, odborníci jednoznačně radí nespoléhat se na kalendářní datum a prohlížet sebe, děti i psy.
Už proto, že ani případné očkování neřeší nic definitivně. „Zatím je možné se nechat očkovat jen na klíšťovou encefalitidu, navíc je nutné očkování opakovat. Na borreliózu zatím očkovací látka neexistuje (jen pro psy, více zde), a vyskytuje se u nás i anaplasmóza neboli ehrlichióza, tularémie a vzácně i babesiózy, tedy další nemoci přenášené klíšťaty,“ konstatuje parazitolog (i když do budoucna se snad vakcína rýsuje, více zde).
Analýza genů amerického klíštěte může pomoci i s „tím naším“
Za důležitý počin docent Votýpka pro iDNES.cz označil výsledky aktuální studie amerických odborníků, jimž se podařila analýza genů klíštěte (více zde): tedy stanovení jejich počtu a objasnění alespoň některých jejich funkcí. „To vše je nezbytným předpokladem pro jakékoli další bádání. Nicméně zda to povede k nějaké užitečné ́aplikaci ́, tedy například snížení počtu klíšťat nebo omezení jejich schopnosti přenášet patogeny, to se teprve ukáže, je to jen začátek cesty. Ale bez podobného začátku to nejde,“ uvedl Votýpka.
Parazitolog nicméně podotkl, že v případě zmíněné studie z americké Purdueovy univerzity se jednalo o klíště Ixodes scapularis, které žije jen v Americe, kde také přenáší řadu nemocí. „Naše klíště obecné - Ixodes ricinus - je trochu něco jiného. A jak už se opakovaně ukázalo, nelze bohužel poznatky na americkém klíštěti automaticky uplatňovat na to naše. Což se týká i vztahu k přenášeným nemocem. Takže by určitě bylo vhodné udělat něco podobného i pro naše klíště obecné.“
