Na pijáky, tedy klíšťata rodu Dermacentor, můžete narazit i u nás na jižní...

Na pijáky, tedy klíšťata rodu Dermacentor, můžete narazit i u nás na jižní Moravě nebo na Slovensku. Jinak je lze potkat nejen v teplejších částech Evropy, ale i ve Spojených státech. | foto: Profimedia.cz

Klíšťata přenášejí encefalitidu i v zahraničí. Nepotřebují ani vlhko

  • 2
Jakmile se chystáme na dovolenou k moři či do hor, klíšťata většinou pustíme ze zřetele, za důležitější považujeme opalovací krémy. Jenže ani jižní státy Evropy nejsou klíšťat uchráněny, naopak tam hrozí přenos onemocnění, která „naše“ klíště obecné nepřenáší. Není ovšem nutné propadat panice.

Na klíšťata, která můžete potkat po Evropě, jsme se podívali ve spolupráci s doc. RNDr. Danielem Růžkem, Ph.D z Parazitologického ústavu a doc. RNDr. Janem Votýpkou z Katedry parazitologie PřF UK v Praze.

Klíštěti obecnému (Ixodes ricinus) podle odborníků neuniknete v podstatě nikde v Evropě, jen se jeho vývoj a sezonní aktivita v jednotlivých oblastech liší. „Obecně je pro toto klíště typická aktivita na jaře a na začátku léta a poté během pozdního léta a na začátku podzimu,“ říká docent Růžek.

Vyskytuje se většinou v lesích s bujným bylinným a keřovým patrem, na okrajích lesů a na vlhkých loukách. Je hlavním přenašečem viru klíšťové encefalitidy a spirochét lymské boreliózy, může přenášet i parazitického prvoka Babesia divergens, způsobujícího babesiózu, tedy sporadické, ale často smrtelné onemocnění (více o chorobách, které u nás přenášejí klíšťata, čtěte zde). V jižní a jihovýchodní Evropě navíc přenáší i virus krymsko-konžské hemoragické horečky, dalšího závažného onemocnění.  

Pro celou Evropu platí, že kdekoliv lze potkat klíšťata obecná v zásadě stejně jako u nás. „Ovšem na jihu Evropy jsou klíšťata častěji adaptovaná i na suchá místa bez křovinaté vegetace,“ varuje docent Votýpka.

Další nejčastěji se vyskytující druhy

Stačí vyjet na Slovensko a kromě klíštěte obecného můžete narazit ještě na pijáka lužního (Dermacentor reticulatus), který se na našem území vyskytuje velmi výjimečně, v podstatě jen na jižní Moravě. Od klíštěte obecného se liší tím, že má oči (na bocích zádového štítu) a přenáší tularémii. Kromě Evropy se s klíšťaty rodu Dermacentor můžete setkat i ve Spojených státech.

V jihovýchodní Evropě, na Blízkém východě, ale také v jižním Rusku a v Africe je jako doma Hyalomma marginatum neboli klíšť obroubený. Preferuje místa s nižší vlhkostí vzduchu, jako jsou stepi, savany či řídce zalesněná místa. „Sání klíšťat tohoto rodu je vlivem jejich dlouhého ústního ústrojí bolestivé,“ upozorňuje Růžek. Na druhou stranu si díku tomu můžete přisátého klíštěte dříve všimnout (klíště obecné nemusíte vůbec zaregistrovat, více zde). To se hodí už proto, že je to hlavní přenašeč viru krymsko-konžské hemoragické horečky, což je velmi závažné a potenciálně fatální onemocnění.

Klíšťata rodu Rhipicephalus můžete potkat nejen po celé jižní Evropě, ale i na jihu Spojených států.

Také klíště Hyalomma anatolicum anatolicum je rozšířené v jižní Evropě, na Blízkém Východě, v Malé Asii, jižním Rusku a Indii. Opět jde o přenašeče viru krymsko-konžské hemoragické horečky, jehož sání je poměrně bolestivé. A i tato klíšťata můžete potkat i ve Spojených státech. 

Klíště Haemaphysalis punctata je v Evropě poměrně hodně rozšířené. Setkat se s ním lze od Britských ostrovů po Středozemí a Blízký východ, vyskytuje se i v jižním Rusku, či v Malé Asii. Do kontaktu s ním můžete přijít na pastvinách, okrajích lesů či v lesostepních oblastech a přenášet umí jak klíšťovou encefalitidu, tak i vir krymsko-konžské hemoragické horečky.

„Při cestách na jihozápad i jihovýchod Evropy můžete potkat také klíště rodu Rhipicephalus, která často a velice ráda sají na psech, ale mohou i na lidech,“ upozorňuje na dalšího sajícího parazita docent Votýpka. Klíšťata tohoto rodu opět můžete potkat i při cestě do USA.

Prostředky proti klíšťatům

Vyplatí se vybavit jak preventivně, tak přípravky a pomůckami na vytažení přisátého parazita. Veškeré tyto prostředky (Ixoderm, repelenty i háčky) koupíte on-line na webu Lékárna.idnes.cz.

Uvedené druhy nejsou zdaleka všechny, které můžete na prázdninových cestách potkat. „V zahraničí obecně se vyskytují desítky dalších druhů, které přenášejí leckdy velmi exoticky znějící choroby,“ vysvětluje docent Růžek. 

Proto se prevence vždycky vyplatí, ať jedete kamkoliv. A je všude stejná jako u „našeho“ klíštěte obecného. “Znamená to používat repelenty, prohlížet se, přisáté klíště co nejrychleji vytáhnout,“ dodává Votýpka (jak klíště odstranit, čtěte zde).

Podívejte se, jak správně vytáhnout klíště:

24. června 2008

Kde hrozí jaká nákaza?

V Evropě klíšťata přenášejí zejména klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu (o dalších klíšťaty přenášených onemocněních čtěte zde).

A nejde jen o Evropu, klíšťová encefalitida se vyskytuje i napříč Ruskem až po Japonsko. V oblastech Sibiře se vzácně vyskytuje omská hemoragická horečka, proti které by jako ochrana mělo fungovat stejné očkování jako proti klíšťové encefalitidě.

Velmi závažná může být i tzv. krymsko-konžská hemoragická horečka vyskytující se ve Středomoří, v Africe, východní Evropě, na Blízkém východě a ve střední Asii. V Indii se zase vyskytuje horečka Kjasanurského lesa.

Ve Spojených státech a v Rusku se můžete setkat s ojedinělou, ale mnohdy závažnou encefalitidou Powassan. V USA a v Kanadě klíšťata přenášejí také horečku Skalistých hor a na západě Spojených států a Kanady ještě Koloradskou klíšťovou horečku.