Aktivita klíšťat se samozřejmě mění podle momentálního počasí, nicméně vyplatí se ji nepodceňovat, i když je její předpověď poměrně nízká (viz zde předpověď, kterou připravují Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem). Záleží totiž také na konkrétní lokalitě.
Statistiky prevelance klíšťat |
Hypotézu, že klíšťata jsou teď na podzim infekčnější (jako je tomu například u vos na konci léta, více zde) a riziko nákazy je tedy větší, ovšem parazitolog Václav Hönig odmítá: "Nedomnívám se, že by na podzim obecně rostlo množství potenciálně infekčních klíšťat. Spíše jde o to, že jarní a podzimní klimatické podmínky vhodné pro klíšťata lákají ven i člověka. Teplý podzim pak znamená větší frekvenci člověka v přírodě, kde to zároveň vyhovuje i klíšťatům."
Jako hraniční teplota, při které se začínají klíšťata aktivovat, se uvádí 4 až 5 °C (více k tématu zde). Dny, kdy je ráno kolem nuly, ale postupně se oteplí, jsou tedy pro aktivitu klíšťat vyhovující. "Klíšťata mohou být při dosažení této hranice aktivní prakticky v jakémkoli ročním období. I na našem území můžeme tedy na klíšťata narazit třeba v prosinci, pokud to klimatické podmínky umožní," vysvětluje Hönig.
Statistika Státního zdravotního ústavu: počet hlášených onemocnění klíšťové encefalitidy v letech 1971 až 2012. Z grafu je patrný zvýšený výskyt případů v roce 2006, kdy byl teplý podzim s příznivými podmínkami pro aktivitu klíšťat.
Sezonní aktivita klíšťat má podle parazitologa obvykle dva vrcholy: jeden na jaře a druhý právě na podzim. "Podzimní část sezony by se neměla podceňovat, například rok 2006, kdy byl evidován dosud nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy, byl typický právě neobvykle silnou podzimní částí sezony," varuje parazitolog před podceňováním rizika nákazy (viz statistiky na stránkách SZÚ zde).
I pro podzimní část sezony proto platí, že při vstupu do lesa byste se měli před napadením klíštětem aktivně chránit: základem jsou dlouhé nohavice, uzavřené boty, použití repelentu (nejúčinnější by měly být repelenty s obsahem permethrinu nebo deltamethrinu) a po návratu domů pečlivá prohlídka těla s okamžitým odstraněním klíšťat.
Berete-li sebou do přírody psa, nezapomeňte u něj na antiparazitika či repelent, případně ho po návratu také prohlédněte. Nejde jen o zakouslá klíšťata, pes vám může domů přinést klíště i v srsti a vyklepat ho třeba do gauče nebo do koberce.
Nakažená klíšťata jsou odolnější proti repelentům
Také podle zkušeností Miroslavy Burýškové, vedoucí laboratoře Protean, která je jedním z pracovišť nabízejících testování vytažených klíšťat (dalšími jsou Gentrend a Elisabeth Pharmacon), jsou klíšťata nejaktivnější na jaře a na podzim: "Loni byl například vlhký podzim, takže vytažených klíšťat bylo víc, než je zatím letos, kdy je podzim poměrně suchý," komentuje průběh letošního podzimního počasí.
Stále rostou...Po nočních a ranních mrazících minulého týdne houby aktuálně rostou hlavně v nižších oblastech. Jaroslav Landa z České mykologické společnosti však ve čtvrtek pro ČTK uvedl, že by to mělo být jen přechodné: "Oteplilo se, takže rostou nové houby. Bude záležet na počasí, teď už pro podzim vyhovující, jen je málo srážek. Pokud bude srážek více, tak je výhled optimistický." Prakticky se tak v lesích stále dá narazit na v podstatě všechny druhy hub, jak hřibovité, holubinky, ryzce, tak dřevní houby jako václavky a šupinovky. Navíc začínají růst pozdně podzimní druhy, například šťavnatka modřínová. Z jedovatých hub si dávejte pozor na nejedlé až jedovaté pavučince, silně jedovaté menší druhy strmělek a červenající druhy bedel (více o bedlách zde). |
Laboratoře testující vytažená klíšťata už mají zpracované první letošní statistiky (viz fotogalerie). "Letos je zajímavý poměrně vysoký výskyt klíšťat pozitivních na přítomnost babesií, což jsou prvoci napadající červené krvinky. Šedesát procent klíšťat pozitivních na babesie pak bylo pozitivních i na borelie," uvedla Burýšková zjištění, které koresponduje s tím, že onemocnění způsobené babesiemi skutečně často doprovází lymeskou boreliozu. "Proto je zvláště u lidí se sníženou imunitou důležité znát riziko infekce, ideálně tedy provést analýzu přisátého klíštěte," doporučuje Burýšková.
Pokud už jste totiž na sobě našli zakousnuté klíště, díky otestování máte možnost znát zhruba do týdne riziko nákazy. Například v případě boreliózy některé laboratoře k výsledkům testu dodají i doporučení pro lékaře, zda je vhodné zahájit léčbu antibiotiky dříve, než bude vůbec možné borélie detekovat v krvi nakaženého člověka. Dá se tak předejít vážnějším následkům tohoto zákeřného onemocnění. (Více informací o praktickém smyslu testování vytažených klíšťat najdete zde.)
Zajímavý je také fenomén, který se podle Höniga zatím podařilo potvrdit pouze pro virus klíšťové encefalitidy: mezi zakousnutými, vytaženými a následně otestovanými klíšťaty je vyšší procento pozitivně testovaných jedinců než u klíšťat odchycených ve volné přírodě. "Příčiny nejsou dosud zcela objasněny, ale zřejmě hraje roli to, že vytažená klíšťata jsou částečně nasátá. Tím u nich dochází k intenzivnímu množení viru, který je pak snáze detekovatelný. Z jedné studie na toto téma také vyplývá, že nakažená klíšťata jsou i odolnější vůči repelentům," upřesnil parazitolog.
