Nepočítáme-li stadium vajíčka, má klíště tři vývojová stadia – larvy, nymfy a dospělce – a bohužel všechny tři mají spadeno na krev a všechny tři mohou na svou oběť přenést některou z nebezpečných infekcí. Víc informací najdete v článku Jak nejrychleji zjistíte, jestli je vytažené klíště nakažené a čím.
Vývoj klíštěte trvá v našich podmínkách dva až tři roky; aby dospělo a bylo schopno rozmnožování, tak se musí v každém svém vývojovém stadiu napít krve zvířecí či lidské oběti. Každé jeho přisátí přitom pro jeho oběť představuje možný přenos nebezpečné infekce. Že jde o reálnou hrozbu, dokládají i aktuální data Státního zdravotního ústavu, viz Encefalitidou se letos nakazilo nejvíc lidí za posledních osmnáct let.
Přisát se na vás skutečně může i larva či nymfa klíštěte
Z vajíček vylíhnuté larvičky mají jen tři páry nohou a měří necelý milimetr (cca 0,8 mm). Nymfa už je o něco větší, měří 1,2 až 1,5 milimetru a má čtyři páry nohou. Aby se larvy mohly přeměnit do stadia nymf a posléze v dospělce (samce nebo samice schopné rozmnožování), potřebují potravu v podobě krve. Je celkem lhostejné, jestli je zdrojem krve ještěrka, drobný hlodavec, pták nebo člověk.
Takto, číhající na listech travin, klíště vyhlíží svou oběť, jejíž krev potřebuje jako potravu. Může jí být jakýkoliv savec včetně člověka, případně plaz. Vpravo detail hypostomu (sacího ústrojí) se zpětnými háčky, kterým se klíště přisává ke své oběti. Proto je tak obtížné klíště vytáhnout.
Pokud jde o člověka, pak miniaturní velikost larev a nymf klíštěte v kombinaci s faktem, že se nejraději přisávají na co nejjemnější a pokud možno i vlhčí místa pokožky (to znamená v podpaží, na břiše, v tříslech, v podkolenních jamkách, případně za ušima či ve vlasech), jen nahrává tomu, že se mohou přisát a zhruba za dva dny se pustit, aniž byste o tom vůbec měli tušení.
Jak saje klíštěVlastní sání se skládá ze dvou fází: nejprve klíště pomalu přijímá hostitelovu krev. Přitom mu pomáhá přítomnost sekretu slinných žláz obsahujících antikoagulancia, tedy látky tlumící srážení krve, a cytokiny a prostaglandiny, které omezují hostitelovy obranné reakce. Druhá fáze nastupuje po 24 až 48 hodinách a provází ji rychlé sání krve, během něhož dochází k intenzivní sekreci slin klíštěte. Pokud je klíště nositelem původců infekce, v dalších hodinách se silně zvyšuje riziko přenosu infekce do krevního řečiště hostitele. |
Komár štípnutím boreliózu nepřenese
Pokud někdo onemocní boreliózou a není si vědom toho, že předtím měl přisáté klíště, pravděpodobně to opravdu pouze netušil. "Přenos komáry a muchničkami je totiž velice nepravděpodobný vzhledem k velice krátké době, po kterou tento hmyz saje. Zato mohou boreliózu přenést i nejmenší stadia klíšťat, tedy larvy menší než jeden milimetr, které ani sáním příliš nezvětší svůj objem. A vzhledem k tomu, že sliny klíštěte obsahují složky potlačující svědivou reakci, může zůstat zcela nezpozorována, nasaje se a poté se pustí," vysvětluje doktorka Burýšková, která se zabývá vyšetřováním vytažených klíšťat. "V praxi jsme u vyšetřovaných larev klíšťat našli jedince pozitivní na borelie, ehrlichie i klíšťovou encefalitidu."
V komárech a jiném létajícím hmyzu byly sice borelie nalezeny také, i když ve velmi malém procentu případů (zhruba 1,6 %). Přenos na člověka ale zatím prokázán nebyl a odborníky je odmítán. Potvrzuje to i MUDr. Hana Roháčová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických chorob FN Na Bulovce v Lékařských listech Zdravotnických novin: "Dlouho se diskutovalo o možném přenosu hmyzem, avšak nyní je přímý přenos prostřednictvím hmyzu odmítán. Vyloučený ale není přenos mikrooděrkami. Borelie, které se z těla hmyzu mohou dostat na kůži při rozdrcení těla hmyzu, mohou aktivním pohybem proniknout do makroorganismu."
Za jak dlouhou může dojít k přenosu infekce ze sajícího klíštěte na člověka? "Ani přes různé studie na toto téma vám nikdo neudá konkrétní dobu. Nikdo vám neřekne, že pokud jste měli klíště přisáté "jen" tolik a tolik hodin, že můžete být bez obav. Ale obecně u přenosu viru klíšťové encefalitidy stačí podstatně kratší doba než u přenosu borelií, tam je potřeba delší čas přisátí. Často uváděných 24 hodin je podle mě příliš nadneseno. Rozhodně ani kratší doba přisátí, třeba i méně než šest hodin, přenos nevylučuje," tvrdí Burýšková.
Nezbývá než nepodceňovat prevenci
Klíšťatům nejvíce vyhovuje, když se po vedrech ochladí, případně spadne i pár kapek, takže je vlhko, jako třeba právě v těchto dnech. Viz loňský článek z počátku června Klíšťata se třesou na své oběti, číhají v trávě i na větvích stromů.
Bez ošetření repelentem byste v podstatě neměli vstupovat do rizikových oblastí. Stejně tak je velice důležité se ihned po návratu z přírody důkladně prohlédnout a přisátá klíšťata co nejdříve odstranit. Proti klíšťové encefalitidě se mohou nechat naočkovat děti i dospělí, u boreliozy ovšem tato možnost není.
Před vytažením klíštěte místo přisátí dezinfikujte. Klíště byste při vytahování neměli zmáčknout, aby nedošlo k vyvržení obsahu klíštěte (včetně případných borelií) do rány. Proto se klíště doporučuje vytahovat kartou opatřenou zářezem (dole), případně háčkem s podobným zářezem (nahoře).
Na vytažení klíštěte se doporučuje použít kartu (eventuelně háček) se zářezem. Tou klíště podeberete, aby se v zářezu zaseklo a pak jde vytáhnout, aniž byste ho zmáčkli. Speciální karta se dá sehnat na internetu nebo v některých lékárnách.
Rady, jak si klíšťata udržet co nejdále od domu a vlastní zahrady najdete v článku Klíšťata začínají útočit, držte si je dále od domu a zbavte se jich i na zahradě.
