Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Létající klíště“ útočí v našich lesích. Repelenty proti němu nefungují

aktualizováno 
Ve skutečnosti to není klíště, ale kloš. Naštěstí nepřenáší nemoci, ale jeho kousnutí je velmi nepříjemné. A když si bolestivou a svědivou ranku rozškrábete, můžete si do rány zanést sekundární infekci. Nejvíce se objevují v srpnu a září.

Kloš silnochlupý (lipoptena fortisetosa) | foto: Diptera.info

Klošům, tak jako i jinému hmyzu, nahrává teplá zima, usnadňující zimování. V létě je pak naopak důležité občasné vlhko, které omezuje možnost vyschnutí (oboje nahrává i skutečným klíšťatům).

„Schopnost využívat různé hostitele je dalším aspektem, který zvyšuje početnost kloše. Nicméně ve hře musí být ještě další, pro nás zatím neznámé vlivy, které umožnily současné šíření a zvyšování početnosti,“ říká Jan Votýpka z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Neškrábat

Když už kloš kousne, je to velmi nepříjemné. Rána se pak může zanítit a otevřenou rankou může do našeho těla vniknout patogenní bakterie. Nejedná se však o cílený přenos, ale o sekundární infekci.

„Od svědivého pocitu částečně uleví antihistaminika a zklidňující látky. Postižené místo je také vhodné ošetřit jodisolem nebo jinou podobnou desinfekcí,“ radí parazitolog.

Zatím nikoho nenapadlo vyvinout speciální repelent proti klošům, protože existují daleko důležitější a běžnější druhy hmyzu jako komáři, muchničky nebo tiplíci.

„Domovem kloše je pravděpodobně celá Asie a rovněž východní Evropa. Naše země se pravděpodobně vždy nacházela na západním okraji jeho rozšíření,“ popisuje Votýpka. „Častěji se začíná objevovat od poloviny devadesátých let a posledních deset let jeho početnost hodně vzrůstá,“ pokračuje.

Zatím nemá jméno

Kloš se obvykle označuje jako létající klíště, i když s tímto druhem nemá nic společného, anebo jako kloš silnochlupý. Na srstnaté lesní zvěři se pak nejčastěji nachází kloš jelení. Dospělí jedinci měří průměrně 3,5 milimetru, mají křídla, která po nalezení hostitele odpadnou.

„Chová se tak tak trochu jako veš, která zůstává u hostitele. Jakmile ho najde, odhodí svůj letový aparát, protože už ho nepotřebuje. Lidé mu říkají létající klíště, protože ho nelze zaplácnout jako mouchu nebo ováda, je tvrdé. Ostatně když mu spočítáte nožičky, tak vidíte, že jich má šest, kdežto klíště osm,“ vysvětluje Votýpka.

Podle něj se v lese často stane, že kloš přiletí na člověka, odhodí křídla, jenže zjistí, že člověk není optimální hostitel, takže se sune po těle nebo „cestuje“ ve vlasech či vousech. A nožičky má poseté malými drápky, což je pro kůži velmi nepříjemné. Někdy se může skutečně i stát, že začne sát, což je velmi bolestivé.

Autoři:
Témata: Klíště, Příroda


Dýňové rizoto
Dýňové rizoto

Zdravé a rychlé jídlo pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.