Země původu
Německo
Zařazení
FCI sk. II. - pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Standard č. 183
Historie
Na přelomu století se vydal na svoji cestu malý knírač z oblasti Frankfurtu nad Mohanem, tehdy se ještě označoval jako drsnosrstý trpasličí pinč. Vytvořit z různých podob, velikostí a typů a z chaosu nejrůznějších druhů tvrdé, měkké a hedvábné struktury srsti malého psa, který se svým exteriérem a povahovými vlastnostmi dokonale podobá svému většímu bratru, střednímu kníračovi, rozhodně nebyla lehká úloha. Dnes z něj je malý temperamentní společník, který ale dokáže ohlídat dům i byt a dokáže se uplatnit i při tak náročné činnosti, jako je hledání drog.
Povaha a chování
Jeho povahové rysy odpovídají povahovým rysům knírače a jsou charakteristické temperamentem a chováním malého psa. Chytrost, neohroženost, vytrvalost a ostražitost jsou vlastnosti, které z malého knírače činí příjemného domácího psa a současně také hlídacího a společenského psa, kterého lze bez problémů chovat i v malém bytě.
Vzhled
Malý, silný, spíše podsaditý než štíhlý, drsnosrstý, elegantní zmenšený dokonalý obraz knírače, bez nedostatků provázejících trpasličí vzhled. Vyskytuje se hned v několika barvách - bílá, černá, černostříbřitá a tzv. pepř a sůl.
Průměrný věk
13 let
Péče
Knírači patří mezi zcela nenáročná plemena. Dobře snáší pobyt doma i venku a nezatěžují příliš velkou spotřebou krmiva. Potřebují pohyb úměrný jejich velikosti a také psychickou zátěž. Knírač je pracovitý pes. Mají hrubou srst, která se upravuje trimováním. Výhoda hrubé srsti spočívá v tom, že se na ní nedrží špína a nečistoty.