Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Z kočky z útulku udělal za rok a půl skejťáka. Dává i U-rampu

  0:15aktualizováno  0:15
Svobodomyslnou kočku moc nesešněrujete, přesto se dají najít takové, které baví aportování i jiné aktivity. Ovšem vidět mourovatou šelmičku jménem Didga, jak se prohání na skejtu nejen ve skateparku, ale i na chodníku mezi lidmi, to je skutečné unikum.

Podle zkušené etoložky Hany Žertové musí být tříletá kočičí skejtařka zachycená Go Pro kamerou skutečně neohroženou šelmou, když dokáže jezdit nejen na rampě, ale i po ulici mezi lidmi a psy. Se svým trenérem Robertem Dollwetem vyráží dokonce i na longboardu, jak je vidět na jeho facebookovém profilu Catmantoo. První trik se Didga naučila už ve 14 týdnech, tedy týden poté, co si ji vzal jako šikovné mourovaté kotě z útulku.

„Dokonce se mi zdálo, že projet kolem skupiny lidí bylo pro ni méně příjemné než projet kolem psa. Hlavně ji skejtování zcela evidentně baví a svému majiteli plně důvěřuje,“ skládá Žertová poklonu jeho australskému majiteli.

Fotogalerie

Kočky se podle Žertové dokážou naučit spoustu triků, zvláště dokud jsou mladé a aktivní. „Každá má talent na něco jiného, takže je dobré odhalit dovednosti, ve kterých kočka sama vyniká - ať jsou to skoky, balancování na úzké lávce, šplhání, aportování, prolézání tunelů - a ty se snažit dále rozvíjet,“ radí Žertová jak postupovat, pokud byste třeba chtěli svoji kočku učit něco podobného. (Více o trénování zvířat na principu pozitivní motivace čtěte například zde.)

Pak už jde o to najít dobrou motivaci a vystihnout chvilku, kdy má kočka příhodnou náladu. Jen ji u tréninku nesmí nic vyděsit nebo zabolet, to si dlouho pamatuje a pak se podle etoložky vyhýbá nejen cvičení samotnému, ale i prostředí, ve kterém se jí nepříjemnost stala, a lidem, kteří byli u toho.

Je také pravda, že doma kočky dovedou leccos, ale předvést něco na veřejnosti, to už bývá problém. „Většina koček projevuje plachost na místech, kde to dokonale neznají a kde se vyskytují cizí lidé. Pro kočky je přirozené pohybovat se venku opatrně, především za šera, vyhýbat se otevřenému prostranství a mít stále na dosah nějakou únikovou cestu. Ať už to je strom, zeď, díra v plotě či křoví,“ popisuje Hana Žertová.

Pokud tedy má kočka třeba jednou chodit na vodítku ven, nebo předvádět na veřejnosti své úžasné kousky, musí se začít seznamovat s prostředím už v době, kdy je docela maličkým kotětem. A opět platí, že by ji tam nemělo nic polekat nebo dokonce vyděsit.

A jestliže se snad ukáže, že vaše kočka na předvádění se na veřejnosti není ani náhodou stavěná, nevěště hlavu. Ona pravděpodobně ví, co dělá, ztráta plachosti by se jí totiž nemusela vyplatit. „Když mají kočky volný přístup ven, nejsou dostatečně pozorné a nečekají od nikoho nic zlého, tak často končí špatně. Zbabělci vydrží déle,“ konstatuje veterinářka, která se právě chování koček a psů profesně věnuje řadu let. 

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.