Využijte organického odpadu kompostováním.

Využijte organického odpadu kompostováním. | foto: shutterstock.com

Kompost nejen pro začátečníky

  • 0
Stále máte ještě čas na přípravu přírodního hnojiva na příští rok. Vaše rostlinky se vám odmění krásnými květy a velkými, šťavnatými plody. Co byste měli vědět, než založíte kompost?

Největší výhodou kompostu je využití kuchyňských zbytků. Až dvě třetiny odpadu, který běžně vyhazujete do popelnice, můžete zužitkovat. Minimalizujete tak množství odpadků a ještě si vyrobíte vlastní kvalitní hnojivo bez použití chemie. Navíc se zbavíte nepříjemného zápachu z odpadkového koše.

Připadá vám zakládání kompostu zbytečné a příliš pracné? Počáteční finanční i časová investice se vám vrátí v podobně krásných, rychle rostoucích rostlin, velkých kusů ovoce a kvalitní zeleniny. Kompostem jim dodáte potřebné živiny a zvýšíte úrodnost půdy. Chcete-li zlepšit podmínky růstu vaší rostliny v květináči, smíchejte kompost a půdu v poměru 1:1.

Ovocné i okrasné stromy ocení větší množství kompostu. Zlepší totiž kyprost půdy, dřeviny pak lépe přijímají vodu a živiny.

Vypadá váš trávník mdle? Mulčujte ho právě kompostem. Rozhoďte ho na jaře a v létě. Trávu provzdušníte, v půdě udržíte dostatečnou vlhkost a omezíte růst plevele. Pokud teprve trávník zakládáte, položte 1 až 2 cm vrstvu kompostu a lehce zkypřete.

Kam s ním
I výběr místa rozhoduje o tvorbě kompostu. Vyhovovat mu bude polostín např. pod listnatým stromem či keřem. Prudké slunce by totiž kompost vysušovalo, při vystavení dešti by přicházel o cenné živiny. Problémem kompostu bývá ale nepěkný vzhled a někdy i nepříjemný zápach (při problémech s jeho údržbou). Umístěte ho proto do ústraní vaší zahrady.

Dbejte na dobrý přístup k tomuto místu, abyste mohli vzniklý kompost snadno vyvážet kolečkem. Zbytky potravin budete pravděpodobně do kompostéru házet nejčastěji, proto by měl být dostupný z vaší kuchyně.

V čem kompostovat
V dnešní době se už ustupuje od kompostování bez ohradníku. Hromada bez oplocení nepůsobí estetickým dojmem, navíc se zpomaluje proces kompostování. Jak tedy vybrat správný kompostér?

. Velikost kompostéru

Velikost kompostérů záleží na prostoru, kam ho chcete umístit. Rozhodně by neměl být menší než 1 m2. To by narušovalo průběh horkého rozkladu.

Nezáleží na jeho tvaru, ale na třech základních faktorech – vzduch, teplo a vlhkost. Volte proto kompostér s otvory na všech stranách. Vzduch se musí dostat i do jádra celé hromady. Dejte pozor, aby otvory nebyly příliš velké a vzniklá zemina z nich nevypadávala.

Dřevěný – Vypadá přirozeně, vyrobit si ho můžete vy sami z vlastních zásob. Nevydrží ale navždy, na materiál působí vlhkost a organismy. Vyložte ho proto folií nebo ho natřete ochrannými prostředky na dřevo. Tím prodloužíte trvanlivost tohoto materiálu.

Drátěný – Pokud použijete na výrobu kompostéru drátěné pletivo, vyložte stěny lepenkou nebo netkanou textilií. Vhodné pletivo má oka přibližně 3 cm velká, plot působí nenápadně. Jeho výhodou je cenová přijatelnost.

Plastový – Pro uzavřené kompostování se používá tento typ. Zabere minimum místa, kompostovat můžete i na balkoně. Koupíte ho v zahradnických potřebách.


Jak založit kompost
Správné složení kompostu je základ pro jeho správnou tvorbu. Rozlišují se dvě skupiny odpadu – zelený (bohatý na dusík) a hnědý (bohatý na uhlík). Zelený odpad se vyznačuje měkkostí a vlhkostí, patří do něj tráva, zbytky zeleniny a ovoce. Hnědý je suchý a tvrdý, např. větve, papír.

Při zakládání kompostu začněte s 15 cm vrstvou hnědého odpadu. Na ní přidejte vrstvu listí, zbytků zeleniny a ovoce. Vrstvy hnědého a zeleného odpadu se střídají. Pozor ale na jejich poměr! Obecně platí, že na dva až tři díly hnědého připadá jeden díl zeleného. Proto čerstvě posekanou trávu neházejte bezmyšlenkovitě do kompostéru. Utvořte z ní tenké vrstvy, které proložte např. lepenkami, suchým listím nebo větvemi. Hrubé části předem raději rozdrťte, urychlíte tak proces kompostování.

. co přidávat do kompostu

Zelený odpad - ovoce a zelenina, čerstvá tráva, čerstvé listí, hnůj, močůvka, kávový lógr, čajové zbytky

Hnědý odpad - suché listí, sláma, novinový papír, obaly a skořápky od vajíček, papírové utěrky a ubrousky, lepenky, piliny, třísky, kůra, rozdrcené větvičky, ořechové skořápky


. Co nepřidávat do kompostu

kosti a zbytky masa, pecky, slupky z tropického ovoce, popel z uhlí, plevel, větve z tújí, rostliny napadené chorobami, plasty, sklo, kov, barvy a ředidla, potištěný papír (časopisy), kočičí, psí a lidské výkaly, pleny


Udržujte kompost dostatečně vlhký a občas ho zalijte. Zanedbat nelze ani jeho vzdušnost a kyprost. Promíchejte ho minimálně jednou měsíčně. Dbejte na pestré složení kompostu. Pokud je proces tlení (nikoliv hnití) úspěšný, za 8 až 10 týdnů se dočkáte kompostu vonícího po lesní půdě. Přes zimu se proces pozastavuje, kompost proto přikryjte.

Kompostování bez zahrady
Na balkon umístěte uzavřený kompostér vhodných rozměrů. Jeho menší velikost by vám měla stačit. Budete ho používat především na kuchyňský odpad a jen málokdy na posekanou trávu či větve. Nezapomeňte ale na dostatečný přísun hnědého odpadu.

Problémy s kompostem
Zapáchá – Na vině je buď špatné složení, nebo nedostatek vzduchu. Zkontrolujte tedy, jestli je kompost provzdušněn. Máte-li špatný kompostér nebo pravidelně nepromícháváte jeho obsah, odpad hnije. Pokud je vzduchu dost, přidejte hnědý materiál – větve, listy, piliny, lepenky. Tím dodáte kompostu uhlík.

Neprobíhá rozklad – Je příliš vysušený. Zalijte ho vodou a dodejte mu dostatek dusíku ze zbytků zeleniny a ovoce či posekané trávy.

Kompost láká živočichy – Použijte uzavřený kompostér. Drobné mušky vašemu kompostu nijak neškodí.

Kompostování je příliš pomalé – Přidejte trochu půdy nebo už hotový kompost. Použít můžete i příměsi, které tlení aktivují - např. močůvka nebo speciální urychlovače kompostů. Zkontrolujte také, že váš kompost má dostatek materiálu s obsahem dusíku.

. Patří spadaná jablka do kompostu?

Ano, neměla by ale být napadená plísní nebo parazity. Jestliže nemáte s kompostováním velké zkušenosti, žádné rostliny s chorobami do kompostu raději nepřidávejte. Jen zkušení zahrádkáři odhadnou, jestli teplý kompost rozloží všechny škodliviny, které by pak negativně ovlivnily výslednou zeminu.

Spadaná jablka ale nenechávejte ležet pod stromem. Na zahradě by se vám usídlili hraboši, myši a další živočichové, kterým byste jablky připravili hostinu.


Fóra čtenářů HOBBY.cz