Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rajčata a bylinky vypěstujete i uprostřed sídliště, dokázali na Opatově

aktualizováno 
Možnost vlastního pěstování, kompostování organických zbytků z kuchyně i setkávání se se sousedy nabídla loni na jaře lidem z okolí komunitní zahrada na pražském Opatově. Místní takový prostor uvítali, řada jich tu společně trávila od jara do podzimu volný čas. A zaměstnání tu našli i lidé se zkušeností s duševní nemocí.

Komunitní zahrada uprostřed sídliště? Proč ne? Na Opatově mají vyzkoušeno, že to jde a v Kokoze rádi poradí i dalším, jak na to. | foto: www.kokoza.cz

Komunitní zahrada se v sousedství městského úřadu ve Vidimově ulici na Opatově zrodila na jaře loňského roku díky obecně prospěšné společnosti Kokoza. Za půl roku se jejím zaměstnancům - včetně začleněných zahradníků s duševním onemocněním - podařilo udělat ze zarostlého a nepoužívaného prostoru místo, kde se lidé z okolí potkávají a pěstují tu bylinky i zeleninu. Že takových míst k setkávání na sídlištích mnoho nebývá, dobře znají všichni, kdo bydlí v paneláku.

Fotogalerie

Letos bude provoz zahrady pokračovat a bude otevřena i nově příchozím. V minulé startovací sezóně si tu záhonek pronajalo sedm městských zahradníků, letos už se hlásí mnoho dalších (kontakty na webu Kokozy).

Dvou zahradníků s duševním onemocněním, Josefa a Lukáše, kteří se na budování této komunitní zahrady podíleli, jsme se zeptali, jak to v sezoně na zahradě probíhalo, co do ní přinesli a co práce na zahradě naopak dala jim.

Co jste dělali, než jste se dostali jako zahradníci do Kokozy? A co se stalo, že jste onemocněli?
Josef: Před Kokozou jsem se věnoval převážně obchodní činnosti a asi jako každého mě do nemoci přivedl součin několika stresových faktorů. Vždy jsem na sebe měl vysoké nároky, ale s věkem se holt člověk musí naučit trošku se i šetřit.
Lukáš: Onemocněl jsem v sedmnácti letech, když jsem chodil na gymnázium, kvůli nemoci jsem však maturitu udělal až letos v květnu na jiné škole. Nemoc mi pravděpodobně „rozjelo“ experimentování s drogami.

O co se snaží Kokoza?

KOKOZA, o. p. s., se profiluje jako společensky prospěšný podnik. Mezi lidmi, firmami a dalšími organizacemi propaguje kompostování a pěstování ve městě. Inspiruje a motivuje k využívání kompostovacích technologií vhodných do města, k pěstování pro svoji spotřebu a pro radost. Pro zviditelnění těchto témat vytváří prostor pro spolupráci s aktivními lidmi, firmami a veřejnou správou.

Vytvoření zahradnických tréninkových míst bylo podpořeno díky projektu OPPA „Komunitní zahrada: bezpečné místo pro trénink a pracovní začlenění osob se zkušeností s duševním onemocněním.“

Jak jste se k práci u Kokozy dostali a jak to na komunitní zahradě na Opatově na začátku vypadalo?
Josef: Hledal jsem manuální práci, kde zaměstnavateli nebude vadit, že budu pracovat jen několik dní v týdnu. Přesně takovou práci mi Kokoza poskytla.
Lukáš: Na zahradu jsem přišel z bývalé práce v restauraci. V počátcích jsme všechno teprve připravovali, kultivovali zarostlý prostor a dávali zahradě první obrysy. Neměli jsme ještě žádné záhony, vše se muselo zrýt a vysázet všechny rostliny.

Jak a kam vás práce na zahradě posunula? A jakou podobu dostala zahrada?
Josef: Během čtvrt roku stráveného prací v Kokoze jsem poprvé v životě přičichl k manuální práci a jejím výhodám i úskalím. Zahrada ve Vidimově ulici pomalu přešla přes sklizeň do období zazimování a na závěr jsme za pomoci veřejnosti osázeli trvalkový záhon.
Lukáš: Dostal jsem se docela takzvaně do pohody. V práci jsem spokojený a zahrada se vyvinula v mírumilovnou oázu, kde je krásné pobývat. Doufám, že jsem k tomu svou prací přispěl i já.

Josefovi duševní nemoc rozjelo pracovní vypětí a stres. Práce zahradníka v...
Josefovi duševní nemoc rozjelo pracovní vypětí a stres. Práce zahradníka v...
Lukáš. Kluk, kterému tréninkové místo zahradníka v Kokoze pomáhá vyrovnat se s...
Lukáš. Kluk, kterému tréninkové místo zahradníka v Kokoze pomáhá vyrovnat se s...

Josefovi duševní nemoc rozjelo pracovní vypětí a stres. Práce zahradníka v komunitní zahradě mu pomáhá vrátit se do života. Také Lukášovi (na dvou fotografiích vpravo) pomáhá tréninkové místo zahradníka v Kokoze vyrovnat se s duševní nemocí.

Co vám práce v zahradě přinesla?
Josef: Jak práce na zahradě, tak i účast na workshopech mě naučily, že některé věci prostě nejdou uspěchat. V dnešním světě plném instantního štěstí se trénink trpělivosti hledá jen těžko. Já jsem potom zahradě věnoval svůj čas a úsilí, ranní vstávání, práci v dešti a blátě a jsem za to rád.
Lukáš: Zahrada mi dala nejen pracovní příležitost, ale i partu kamarádů, se kterými mohu sdílet své zájmy, radosti i starosti.

Které za konkrétní práce vás na zahradě baví?
Josef: Práce je práce. Naučil jsem se nevybírat si a počkat si až na radost z hotového. Jediné co moc nemusím, je šintování (odstraňování plevele z chodníků, pozn. red.).
Lukáš: Na zahradě mě baví téměř všechno. Hlavně sázení květin, sklízení bylinek a vyrábění zahradního nábytku z dřevěných palet.

Co byste chtěl dělat dál?
Josef:
Mým dlouhodobým cílem je najít si práci v IT, ať už jako konzultant, nebo jako analytik. Baví mě propojení technických znalostí a práce s lidmi. Aktuálně zvažuji, jestli zvolit ještě mezikrok v podobě práce v kavárně, nebo pizzerii.
Lukáš: Já bych chtěl dále rozvíjet své znalosti o zahradničení.

Podzimní loučení se zahradou spojili zahradníci a místní s podzimní výsadbou...
Podzimní loučení se zahradou...
Podzimní loučení s komunitní zahradou

Podzimní loučení s komunitní zahradou na pražském Opatově, která na jaře opět otevře své brány komukoliv, kdo má zájem vyzkoušet si pěstování zeleniny či bylinek.

Co je na vaší nemoci nevíce otravné a stigmatizující?
Josef:
Nejvíce mě straší její nepředvídatelnost. Dále je dost mrzuté, že na rozdíl od chřipky, která odejde za sedm dní, mně jedna příhoda stoji čtvrt až půl roku života, bez ohledu na to, co jsem měl naplánováno.
Lukáš: Na nemoci je nejvíce otravné to, že lidi obvykle předpokládají, že se budu chovat nějak jinak než ostatní, a že budu mít důchodcovské manýry, ale v mém současném životě je to v pohodě. Jestli je na mé nemoci i něco dobrého, tak to nevím. Snad jedině to, že mi dala určitou vnímavost a možná i citlivost k umění a také k lidem, kteří mají podobné problémy.

Proč byste lidem doporučili zahradničení? Měli by něco pěstovat? A kde?
Josef: Je příjemné vidět věci růst. Pěstování bych doporučil komukoli, kdo pracuje v kanceláři, ať už jde o mátu doma za oknem, nebo o pronajatý záhon u nás v Kokoze.
Lukáš: Na komunitní zahradě vytváříme biokompost, používáme žížalí kompostér a pečlivě a pravidelně pečujeme o zahradní prostory. Myslím si, že když si někdo vypěstuje třeba rajčata sám, má potom mnohem větší radost, než když si je koupí. Řekl bych, že si na nich i víc pochutná. Lidé by měli pěstovat co nejvíce léčivých bylinek jako třeba meduňku, nebo mátu a samozřejmě také zeleninu jako jsou okurky, nebo papriky, můžou pěstovat i fazole a vlastně všechno. A kde? No všude tam, kde jsou k tomu vhodné podmínky.

Autoři: ,




Nejčtenější

Malá akumulátorová pila je určena pro drobné práce kolem domu.
Bude na zahradách vládnout akutechnika? Její výsledky jsou stále lepší

Ještě před pár lety se zdálo, že akumulátorové zahradní stroje jsou jen drahou variantou pro několik nadšenců. Ale teď se ukazuje, že výkony se zvedají a...  celý článek

Pstruh obecný potoční
Pstruh potoční je už dnes skoro ohrožená ryba, tvrdí rybář Jakub Vágner

Kvůli kormoránům i lidem je dnes pstruh žijící v potocích vzácností, říká Jakub Vágner v novém dílu pořadu S Jakubem na rybách. Probere techniky lovu pstruhů.  celý článek

Housenka zavíječe zimostrázového
PORADNA: Mám skoro zničený buxus od zavíječe. Co proti tomu mohu dělat

Na začátku května jsem zjistila, že mi buxus na zahradě skoro sežral zavíječ zimostrázový. Myslím, že to tentokrát ještě přežil, ale bojím se, aby se to příští...  celý článek

Samice lemura mongoz se svým mládětem.
V ostravské zoo se narodilo vzácné mládě lemura mongoze, první v Česku

Příchod nové samice vzácného madagaskarského lemura loni na podzim znamenal pro chovatele v ostravské zoologické zahradě velkou naději na rozmnožení tohoto...  celý článek

Pro kus dobrého jídla jsou psi ochotní udělat všechno.
Psi jsou pro jídlo schopni udělat cokoliv. I podfouknout svého páníčka

Marianne Heberleinová z curyšské univerzity doma pozorovala nepravosti svých psů, udivovala ji jejich vynalézavost. S kolegy vytvořila studii, která podle ní...  celý článek

Další z rubriky

U silnějších motorů se místo jednoduchého molitanového filtru používají...
PORADNA: Vzduchový filtr u sekačky po vyprání raději olejem nenapouštějte

Celý život peru vzduchový filtr u sekačky jarovou vodou a teď jsem se v nějaké diskusi dočetl, že správně bych ho před nasazením do stroje měl napustit olejem,...  celý článek

Upravené vřetenové sekačky.
VIDEO: Radost na vlastních strojích. Sezona závodů na sekačkách zahájena

Takovou tradici v sekání trávníku jako v Británii asi nikde jinde nenajdete. A když si chlapi chtějí hrát, vymyslí si závody na sekačkách. Této zálibě se...  celý článek

Atypický, geometricky řešení rodinný dům s atypickým tvarem pozemku si řekl o...
Rodinná zahrada jako ráj: trávník, záhony i klidná zákoutí

Vytvořit zahradu, která by vyhovovala celé rodině, puberťákům i rodičům, to je výzva. V nejnovějším dílu pořadu Ferdinandovy zahrady se s ní poprala zahradní...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.