Zahradničení ve městech není ostatně nic nového, leckterý městský našinec má bylinky v truhlíku na balkoně a podobné zahrady existují v celé řadě světových měst.
Kvalita městské zeleniny"Většina zeleniny má krátký vegetační cyklus, takže případné nečistoty nepůsobí na rostlinu dlouhodobě. Nejdůležitější je kvalita půdy a při pěstování v nádobách a pytlích ji lze, narozdíl od většiny zeleniny, kterou kupujeme v supermarketu, plně kontrolovat. Od rušné silnice můžeme zahradu ochránit bariérou a před konzumací zeleninu omýt.," říká Kristina Řešátková z obecně prospěšné společnosti Kokoza a dodává, že momentálně zpracovávají zahraniční studie a pracují na testování vlastních výpěstků. |
Možná budete, tak jako já, fascinování nezištnou aktivitou místních, kteří si na počátku nápadu chtěli jen vylepšit životní prostředí čtvrti Kreuzberg. Energie místa vás unese natolik, že zaplašíte i skeptické úvahy o kvalitě zdejších produktů vyrůstajících uprostřed velkoměsta. Odpovídají kvalitou? Není v nich víc těžkých kovů než vitaminů a antioxidantů?
S tím si tu ale nikdo až tak moc hlavu neláme. Prinzessinnengarten (Princeznina zahrada - její název je odvozen od přilehlé ulice) funguje už čtvrtý rok na Moritzplatze, kde dřív bývala nehostinná dálniční křižovatka. Zabírá rozlohu zhruba šest tisících čtverečních metrů a zdaleka už nejde jen o zeleninu. Bývala tu skládka odpadu, nadšenci a dobrovolníci odsud na začátku projektu odvezli na dvě tuny odpadků.
Každý, kdo přijde, si tu zasadí a pěstuje, co chce. Existuje jen jediná podmínka: nesmí se tu používat žádná chemie, všechno je zásadně jen v biokvalitě. Může přijít pomáhat nebo jen finančně přispět, a tím pádem si tu pak koupit cokoliv levněji než v supermarketu. Dokonce i jídlo, protože v zahradě je dřevěná kantýna, kde se s pomocí místních surovin i vaří. V létě tu prý prodají kolem 150 obědů denně.
Zahrada je příjemným místem k relaxaci prací nebo posezením u knížky, neboť místní komunita si tu dokonce otevřela malou knihovnu. Můžete si tu koupit bylinky i zeleninu, anebo se sem přijít pobavit či vzdělávat. Kromě koncertů jsou součástí ekologicko-sociálně-vzdělávacího projektu také přednášky a besedy o ekologii, biopotravinách, ochraně životního prostředí.
Zahradu provozuje společnost Nomadisch Grün (volně přeloženo: kočovná zeleň) a už její název prozrazuje další místní specifikum. Všechno tu vyrůstá v přenosných bedýnkách, recyklovatelných přepravkách, pytlích od rýže i tetrapacích. To kvůli tomu, aby se zahrada dala kdykoliv přenést jinam, ať už proto, že přijde zima nebo že se město rozhodne proluku zastavět a zruší společnosti pronájem.
"Představte si budoucnost, kdy bude na každé vhodné městské ploše vzkvétat zeleň a růst zdravé potraviny, o níž budou pečovat místní obyvatelé," píše se na stránkách zahrady. "Výsledkem bude zvýšená biodiverzita, méně CO2 a lepší mikroklima. Prostory podpoří pocit sounáležitosti a výměnu celé škály dovedností a znalostí, pomohou lidem žít udržitelnějším způsobem. Budou miniaturní utopií, místem, kde se rodí nový městský životní styl, kde lidé společně pracují, odpočívají, baví se a pochutnávají si na tom, co si na místě přímo vypěstovali."
Ani Praha nezůstává pozadu
Fenomén komunitních městských zahrad následuje také Praha, kde zatím poměrně krátce existují hned dva takové projekty: Prazelenina v Holešovicích a Kokoza na Jižním Městě. (Více o holešovické Prazelenině čtěte ZDE).
Holešovickou zahradu založil Matěj Petránek, který zájemcům pronajímá pytle s hlínou. On sám víc než pěstitelské úspěchy zdůrazňuje její sociální význam. "Kdybych chtěl pěstovat zeleninu, tak ve větším a někde za městem. Zahrada je důležitá spíš jako prostředek ke sdružování lidí," říká. Proto je součástí jeho zahrady dětské pískoviště a maringotka s občerstvením.
Nezisková organizace Kokoza jde spíš cestou jako Berlín. Po úspěšné sezoně v komunitní zahradě na Jižním Městě, do které se letos zapojilo dvacet lidí, má v příštím roce v plánu otevřít větší městskou zahradu spolu s kompostárnou a kromě pěstování se zaměřit i na zpracování (kompostování) bioodpadu.
Inspirace opět přišla ze zahraničí, tentokrát od londýnského projektu Foodloop. A protože se Kokoza profiluje i jako sociální podnik, chtějí tu od příštího roku zaměstnávat osoby se znevýhodněním a zapojovat víc seniory.