Prinzessinnen garten v Berlíně.

Prinzessinnen garten v Berlíně. | foto: Pavla MatějůiDNES.cz

Venkov uprostřed Berlína: pěstování zeleniny sbližuje městské sousedy

  • 12
Je fajn, když prostý občan sem tam přestane skuhrat a ujme se díla. Až budete mít cestu do Berlína, zastavte se určitě v Prinzessinengarten. Je to totiž přesně to místo, kde na vás dýchne atmosféra užitečné pospolitosti. Místní si pronajali proluku mezi obytnými domy a pěstují tu zeleninu a bylinky.

Zahradničení ve městech není ostatně nic nového, leckterý městský našinec má bylinky v truhlíku na balkoně a podobné zahrady existují v celé řadě světových měst.

Kvalita městské zeleniny

"Většina zeleniny má krátký vegetační cyklus, takže případné nečistoty nepůsobí na rostlinu dlouhodobě. Nejdůležitější je kvalita půdy a při pěstování v nádobách a pytlích ji lze, narozdíl od většiny zeleniny, kterou kupujeme v supermarketu, plně kontrolovat. Od rušné silnice můžeme zahradu ochránit bariérou a před konzumací zeleninu omýt.," říká Kristina Řešátková z obecně prospěšné společnosti Kokoza a dodává, že momentálně zpracovávají zahraniční studie a pracují na testování vlastních výpěstků.

Možná budete, tak jako já, fascinování nezištnou aktivitou místních, kteří si na počátku nápadu chtěli jen vylepšit životní prostředí čtvrti Kreuzberg. Energie místa vás unese natolik, že zaplašíte i skeptické úvahy o kvalitě zdejších produktů vyrůstajících uprostřed velkoměsta. Odpovídají kvalitou? Není v nich víc těžkých kovů než vitaminů a antioxidantů?

S tím si tu ale nikdo až tak moc hlavu neláme. Prinzessinnengarten (Princeznina zahrada - její název je odvozen od přilehlé ulice) funguje už čtvrtý rok na Moritzplatze, kde dřív bývala nehostinná dálniční křižovatka. Zabírá rozlohu zhruba šest tisících čtverečních metrů a zdaleka už nejde jen o zeleninu. Bývala tu skládka odpadu, nadšenci a dobrovolníci odsud na začátku projektu odvezli na dvě tuny odpadků.

Každý, kdo přijde, si tu zasadí a pěstuje, co chce. Existuje jen jediná podmínka: nesmí se tu používat žádná chemie, všechno je zásadně jen v biokvalitě. Může přijít pomáhat nebo jen finančně přispět, a tím pádem si tu pak koupit cokoliv levněji než v supermarketu. Dokonce i jídlo, protože v zahradě je dřevěná kantýna, kde se s pomocí místních surovin i vaří. V létě tu prý prodají kolem 150 obědů denně.

Zahrada je příjemným místem k relaxaci prací nebo posezením u knížky, neboť místní komunita si tu dokonce otevřela malou knihovnu. Můžete si tu koupit bylinky i zeleninu, anebo se sem přijít pobavit či vzdělávat. Kromě koncertů jsou součástí ekologicko-sociálně-vzdělávacího projektu také přednášky a besedy o ekologii, biopotravinách, ochraně životního prostředí.

Zahradu provozuje společnost Nomadisch Grün (volně přeloženo: kočovná zeleň) a už její název prozrazuje další místní specifikum. Všechno tu vyrůstá v přenosných bedýnkách, recyklovatelných přepravkách, pytlích od rýže i tetrapacích. To kvůli tomu, aby se zahrada dala kdykoliv přenést jinam, ať už proto, že přijde zima nebo že se město rozhodne proluku zastavět a zruší společnosti pronájem.

"Představte si budoucnost, kdy bude na každé vhodné městské ploše vzkvétat zeleň a růst zdravé potraviny, o níž budou pečovat místní obyvatelé," píše se na stránkách zahrady. "Výsledkem bude zvýšená biodiverzita, méně CO2 a lepší mikroklima. Prostory podpoří pocit sounáležitosti a výměnu celé škály dovedností a znalostí, pomohou lidem žít udržitelnějším způsobem. Budou miniaturní utopií, místem, kde se rodí nový městský životní styl, kde lidé společně pracují, odpočívají, baví se a pochutnávají si na tom, co si na místě přímo vypěstovali."

Prinzessinnengarten najdete nedaleko stanice metra Moritzplatz.

Prinzessinnengarten najdete nedaleko stanice metra Moritzplatz.

Ani Praha nezůstává pozadu

Fenomén komunitních městských zahrad následuje také Praha, kde zatím poměrně krátce existují hned dva takové projekty: Prazelenina v Holešovicích a Kokoza na Jižním Městě. (Více o holešovické Prazelenině čtěte ZDE).  

Holešovickou zahradu založil Matěj Petránek, který zájemcům pronajímá pytle s hlínou. On sám víc než pěstitelské úspěchy zdůrazňuje její sociální význam. "Kdybych chtěl pěstovat zeleninu, tak ve větším a někde za městem. Zahrada je důležitá spíš jako prostředek ke sdružování lidí," říká. Proto je součástí jeho zahrady dětské pískoviště a maringotka s občerstvením.

Nezisková organizace Kokoza jde spíš cestou jako Berlín. Po úspěšné sezoně v komunitní zahradě na Jižním Městě, do které se letos zapojilo dvacet lidí, má v příštím roce v plánu otevřít větší městskou zahradu spolu s kompostárnou a kromě pěstování se zaměřit i na zpracování (kompostování) bioodpadu.

Inspirace opět přišla ze zahraničí, tentokrát od londýnského projektu Foodloop. A protože se Kokoza profiluje i jako sociální podnik, chtějí tu od příštího roku zaměstnávat osoby se znevýhodněním a zapojovat víc seniory.