Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Koně Převalského osídlí prostor bývalé vojenské střelnice v Rusku

aktualizováno 
Kůň Převalského byl ve volné přírodě vyhuben před více než 40 lety, nyní se do drsných pouštních stepí s hojností sněhu a ledovým větrem opět vrací. Nejenže i letos zamíří další koně z Prahy do Mongolska, prvních šest koní z Francie se už prohání i v ruské stepi.

Koně Převalského původně žili od Číny po dnešní Ukrajinu, před více než čtyřiceti lety ovšem byli ve volné přírodě zcela vyhubeni. Dnes se na tato místa vrací díky zvířatům, která přežila v zoologických zahradách. | foto: Profimedia.cz

Kdyby si kůň Převalského mohl vybrat, rozhodl by se prý pro komfortní stáj a každé ráno čerstvý oves. Alespoň podle agentury AFP v tomto smyslu žertují vědci studující tento poslední druh volně žijícího koně. Tudy by ale cesta k jeho návratu do drsné volné přírody jeho domoviny rozhodně nevedla.

Proto také šest koní Převalského, kteří se narodili v rezervaci na jihu Francie, nyní tráví svou první zimu v Rusku, v chráněné rezervaci v Orenburgské oblasti nedaleko Kazachstánu. „Vědci doufají, že tu čase bude žít zhruba stovka těchto koní,“ vysvětluje Taťjana Žarkichová, která má místní program vysazování tohoto druhu zpět do přírody na starosti.

Koně osídlí panenskou step, kde bývala vojenská střelnice

Využití zóny o rozloze téměř 16 500 hektarů, pod níž je seskupeno šest přírodních parků, desítky let bránila vojenská střelnice. Dnes je to největší chráněná plocha nedotčené a panenské stepi v Rusku.

Koně Převalského se vrací

A první koně Převalského jsou tu podle Žarkichové docela spokojení i přes tvrdé klima a přívaly sněhu. „Je to divoké zvíře a musí žít ve svém přirozeném prostředí. Snese silné a prudké vichry, a když se na ně podíváte, vypadají velmi šťastně,“ tvrdí. Dodává, že koně se rádi válejí ve sněhu a na zmrzlé půdě si drbají záda.

„Nemají strach z větru, ze sněhu ani ze zimy. Když má kůň Převalského dostatek potravy, je prakticky nezničitelný,“ zdůrazňuje Žarkichová. V kombinaci s úsilím, které experti vynakládají na jeho ochranu, je odolnost těchto koní pro celý projekt velké plus. Přesto není vyhráno. „K tomu, abychom mohli říci, že kůň byl zachráněn před vyhubením, vede ještě dlouhá cesta,“ uvádí Frédéric Joly z Asociace pro koně Převalského, která jedince pro orenburgský projekt dodala.

Kůň z Mongolska

Tohoto koně objevil v 19. století v Mongolsku ruský cestovatel Nikolaj Prževalskij. Druh si brzy v Evropě získal velkou oblibu a koně byli masově odchytáváni pro zoologické zahrady. To nakonec přispělo k tomu, že se zachovalo dost zvířat, aby byl druh zachráněn před vyhynutím ve svém přirozeném prostředí.

Podle Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) tito koně, které člověk nikdy nedomestikoval, kdysi obývali euroasijskou step od Číny po Ukrajinu.

Dnes žije zhruba 2000 kusů těchto koní a všichni jsou potomky pouhých 12 divokých koní, kteří byli ve volné přírodě odchyceni. Mezi nimi byla i mongolská klisna pojmenovaná Orlica, kterou mongolští představitelé v roce 1957 darovali sovětskému maršálovi Klimentu Vorošilovovi při jeho návštěvě.

Zhruba pět stovek koní Převalského z celkového počtu žije ve třech lokalitách v Mongolsku. V Gobi B, kam směřovaly pražské transporty, jich žije kolem 130.

Experti projektu museli řešit kromě otázek příbuznosti konkrétních vybraných koní i problém páření koní Převalského s koněm domácím.

Podle původního ruského projektu totiž měli být koně zcela volně vypuštěni do přírody. Od tohoto záměru vědci nakonec upustili a rozhodli se zřídit kolem rezervace plot. Klisny by se totiž mohly spářit s koňmi z okolních vesnic a narození kříženci by mohli celé úsilí zcela zmařit. „Naším cílem je vytvořit rezervaci geneticky čistých koní,“ prohlašuje ředitelka orenburgské rezervace Rafilja Bakirovová.

Přes pokrok při vysazování koně Převalského do přírody je podle Frédérika Jolyho téměř nemožné najít místa, kde by kůň mohl opravdu volně žít. „Ani tak pusté ruské či mongolské stepi nejsou zcela bez projevů lidské činnosti. Na světě je zkrátka velmi málo míst, která nepodléhají lidskému vlivu,“ konstatuje.

Zoo Praha letos chystá pro Mongolsko dvojí transport Převaláků

Pražská zoologická zahrada, která patří v chovu koně Převalského ke světové špičce a od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu, připravuje letos přepravu klisen Převalského do Mongolska již pošesté. Podle ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka zahrada při transportu v půlce července opět využije armádní letoun CASA (o loňském, již pátém transportu, čtěte více zde).

Podívejte se na hříbata klisen z prvního pražského transportu v roce 2011, narozená už v mongolské stepi, v domovině svých předků:

„Plánujeme zase převoz čtyř klisen z Prahy do Gobi B, tak jako v minulých letech. Některé z adeptek transportu už máme,“ uvedl Bobek s tím, že do letounu CASA se vejdou právě čtyři koně. Mezi adeptky patří nově získané čtyři klisny z Dánska a z Německa, konkrétně z Mnichova a Lipska, na další z Německa ještě čekají. Finální výběr vhodných koní ovšem probíhá těsně před transportem, v podstatě až při nakládání.

Díky Praze žije v mongolské stepi 29 koní

Ve spolupráci s českou armádou přepravila pražská zoo od roku 2011 z Česka do Mongolska již 19 koní Převalského. Z nich uhynul pouze jediný hřebec z transportu z roku 2011 a jedna klisna loni na podzim, když zapadla do bahna při přívalových deštích v Gobi B. To je podle Miroslava Bobka velmi dobrý výsledek.

V chráněné oblasti mongolské stepi už navíc žije 12 potomků přepravených koní, kteří se narodili již ve své původní domovině. „Čili dovezli jsme 19, ale z našich transportů tam žije 29 koní,“ konstatuje Miroslav Bobek.

S opětovným využitím armádního letounu už podle Bobka souhlasil i náčelník Generálního štábu Armády ČR. „Současně nám schválil využití CASA pro přelet z Bulgan Sumu do Ulánbátaru a zpět s tím, že v Ulánbátaru se naloží čtyři koně z národního parku Chustaj Nurú a převezou se do Gobi B,“ popsal ředitel zoo letošní plány v této oblasti. Na podzim se podařilo s tamním ministrem životního prostředí dohodnout, že mongolská strana investuje do stavby ohrad a odchytu koní.

Bobek uvedl, že úkolem a povinností zoologických zahrad, které jsou sdruženy ve světových a evropských asociacích, je podílet se na ochraně biodiverzity. „Pokud jde o koně Převalského, má Praha rozhodující podíl na jejich záchraně před vyhubením. Hlavně v roce 2011 jsme začali s něčím, čeho nikdo jiný nebyl schopen.“

Projektu Návrat divokých koní se podle něj daří i díky tomu, že se pro projekt podařilo získat armádu a ministerstvo obrany a tedy i možnost využití letounů CASA pro transport koní (o společných přípravách čtěte zde). Jak v Mongolsku, tak ve světě je to podle Bobka pro pražskou zoologickou zahradu i Českou republiku ta nejlepší reklama.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.