Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kopytník evropský (Asarum europaeum)

  17:00aktualizováno  17:00
Patří mezi toxické rostliny. Dříve užívána k vyvolání zvracení a dávení. Dnes už jen částečně užívána proti migréně a dalším neduhům. Velmi nebezpečná v těhotenství.

kopytník evropský | foto: Profimedia.cz

ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

Víte, že...

Semena kopytníku obsahují bílé masíčko, které je velkou pochoutkou pro mravence. Mravenci semena roznášejí a tím přispívají k šíření rostliny.

Popis: Vytrvalá rostlina velmi malého vzrůstu. Dorůstá do výšky jen kolem deseti centimetrů. Na světě najdeme něco kolem 60 druhů. Pochází z Evropy, Sibiře a Kavkazu. Často se používá jako podrost pod keře, zpočátku roste pomaleji, avšak jakmile zakoření velmi rychle se začne rozrůstat. Lodyha je poléhavá až vystoupavá, silně chlupatá. Listy ve tvaru ledviny jsou tmavozelené, dlouze řapíkaté, svrchu lesklé. Povrch je kožovitý a chlupatý. Květy zcela skryty pod listy mají tři cípy, z vnějšku hnědavé, uvnitř purpurové. Tvarem jsou podobné zvonečkům. Výrazným znakem je, že voní silně po pepři. To způsobuje silice obsažená v rostlině. Dále obsahuje asaron, třísloviny, pryskyřici, škrob, sliz, organické kyseliny, minerální látky a glykosid. Tím je rostlina zařazena mezi toxické. Při požití většího množství se dostaví prudké zvracení a průjem, podráždění ledvin, rozšíření zorniček a celková slabost. Pokud se rostlina zavčas nedostane z těla, otrávený umírá v kolapsu. Plod je vejčitá tobolka, uvnitř s hnědými semeny. Dnes se používá v malém množství ve formě prášku či tinktury při suchém a dráždivém kašli, uklidňuje, tlumí bolest při migrénách, působí močopudně a zvyšuje střevní peristaltiku. Je zcela zakázaná v těhotenství, velké nebezpečí potratu.

Stanoviště: Roste na půdách silně humózních, vlhkých, hlubokých, především vápenatých. Rostlině vyhovuje stín či polostín. Najdeme ji v listnatých a jehličnatých lesích, křovinách, roklinách nebo podél potoků.

Výskyt: Vyskytuje se po celé Evropě kromě jižní části, tam jen v horských oblastech. V ČR se vyskytuje po celém území.

Období květu: Kvete od března do května.

Ohrožení: Není ohrožen.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ploštičník větevnatý (Cimicifuga racemosa). Lodyha je rozvětvená a zakončená
Ploštičník větevnatý (Cimicifuga racemosa)

V Severní Americe nazýván jako black cohosh.   celý článek

Brukev řepka olejka (Brassica napus)
Brukev řepka olejka (Brassica napus)

Významná rostlina pro výrobu oleje, při jehož výrobě jsou odpadem zbytky vylisovaných semen, neboli pokrutiny, které jsou důležitou složkou zvířecích krmiv.   celý článek

Dub letní (Quercus robur). Žalud je lesklý oválný plod s dřevnatou čepičkou,
Dub letní (Quercus robur)

Jsou známy dva nejrozšířenější druhy dubu - dub letní a dub zimní. Dub letní má o poznání delší stopky u žaludů a krátké řapíky u listů.   celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.