Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejen zápřednice, i další pavouci v Česku umějí bolestivě kousnout

  7:36aktualizováno  7:36
Zápřednice jedovatá není v Česku žádný nováček. Tento přistěhovalec ze Středomoří se u nás vyskytuje už několik let, začalo se mu dařit a rozšiřuje se. A není to jediný jedovatý pavouk žijící u nás. Vodouch stříbrný žije jako jediný na světě pod vodou a je indikátorem čistých stojatých vod, na něj tedy narazíte vzácně.

Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) žije ve vysokých travách, kde si splétá kokony - tedy jakési zámotky sloužící pro odchov mláďat, v jejich květenstvích. „Do těch v pozdním létě či na podzim, kdy se rozmnožuje, naklade vajíčka, ze kterých se líhnou mláďata. Právě tehdy může být agresivnější, protože svoje potomstvo si pečlivě hlídá a chrání. Ještě před zimou pak dospělý pavouk umírá, zatímco mláďata se rozprchnou a ukryjí v půdě, kde přezimují,“ vysvětluje arachnolog Pavel Just z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.  

Abyste na zápřednici narazili, musíte mít podle něj poměrně velké štěstí. Pravda je, že abychom ji mohli pro čtenáře iDNES.cz natočit, trvalo arachnologům spjatým z Přírodovědeckou fakultou UK v Praze téměř tři týdny, než ji odchytili ve východních Čechách. Vyskytuje se totiž jen na určitých místech, pak ovšem můžete narazit na několik kusů pohromadě.

Pavouci, kteří umí kousnout

Nicméně i tak je šance na kousnutí tímto pavoukem skutečně minimální - zápřednice se k němu uchyluje až v krajním případě, kdy je zahnána do úzkých a cítí se ohrožena. Což se ukázalo i při natáčení našeho videa; i přes neustálé popichování pinzetou zápřednice pohrozila pokousáním jen jednou, spíše jen vybíhala a vracela se do svého roztrženého kokonu, který se hned snažila opravit. 

„Případné kousnutí se většinou projeví lokálním zarudnutím či otokem a svěděním, které může přetrvávat i několik dní. Horší průběh - spojený s horkostí či lokálním ochrnutím - může mít výjimečně u alergiků nebo malých dětí. Jednoho mého kolegu arachnologa kousla a přirovnával to ke štípnutí ovádem. Svědící oteklý pupínek mu zmizel za tři dny,“ uklidňuje Just. A dodává, že pro pavouky je jed velmi cenný  a stojí je velké úsilí ho vyrobit, takže se s ním snaží spíše šetřit.   

Další jedovatý pavouk žije pod vodou, narazíte na něj vzácně

Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica) je také jedovatý. Současně je jediný na světě, který tráví naprostou většinu svého života pod vodou. Je k tomu ideálně uzpůsobený. „Zadeček má pokrytý speciálními chloupky, na kterých ulpí vzduch, když se pavouk vynoří nad hladinu a potopí zpět. Tato vzduchová bublina kolem něj se stříbřitě leskne, odtud jeho druhové jméno,“ popisuje Just. V omezené míře dokáže vodouch i plavat.

Vodouch stříbřitý ve svém podvodním hnízdě
Vodouch stříbřitý, pohled z očí do očí

Vodouch stříbřitý. Vlevo ve svém podvodním zvonu se vzduchovou kapsou, vpravo při čekání na kořist

Vodouch si ve vodních rostlinách pod hladinou „staví“ hnízda v podobě zvonů se vzduchovou kapsou - vzduch si do něj doslova „nanosí“ právě díky zmiňovaným chloupkům na zadečku. V tomto zvonu pak tráví v podstatě celý živit kromě zimování. „Dokonce tam i klade vajíčka a líhnou se v něm mláďata. Vodouch se specializuje i na vodní potravu, takže ve vodě loví například larvy různých bezobratlých.“ Výjimečný je tento druh i tím, že sameček je větší než samička (může mít až 15 milimetrů, samička necelý centimetr). 

Přirozených lokalit vodoucha u nás rychle ubývá, protože je vázaný na čisté stojaté vody, jako jsou slepá ramena řek či rybníky. „Není jednoduché se s ním potkat a reálná šance, že by někoho kousl, je skutečně minimální,“ uklidňuje Just.

Kousnout vás může i „domácí“ pavouk, nešťastně zmáčknutý

Spíše než zápřednice či vodouch se vám mohou připlést do cesty běžnější druhy jako křižáci, pokoutníci či šestiočky, kteří zahnáni do úzkých umějí bolestivě kousnout. Opět ale nejsou nijak agresivní. Kousnou jen v krajním případě, když je třeba omylem někde přimáčknete. I přes možnost bolestivého kousnutí ale pro člověka nebezpeční ani jedovatí nejsou a není třeba panikařit.  

Křižák pruhovaný u náš žije teprve od roku 1992, dnes už je naprosto běžný.

Křižák pruhovaný

Patří k nim například křižák pruhovaný (Argiope bruennichi), kterého si lidé pletou právě se zápřednicí, protože si v květenství travin staví kokony podobně jako zápřednice. V travinách rovněž rozprostírá své velké kruhovité sítě, do kterých chytá třeba sarančata.

„Právě u tohoto pavouka se dá sledovat jev zvaný aposematismus, kdy zvíře svým varovným zbarveným napodobuje druh jiný - tento vosy, černožlutým pruhováním,“ předvádí zajímavého křižáka Just. K nám se tento teplomilný druh dostal až v roce 1992, od té doby se ale natolik úspěšně šíří Evropou, že už žije i ve Skandinávii.

Pokoutník tmavý mívá rozpětí nohou až deset centimetrů. O něco menší a běžnější...

Pokoutník tmavý mívá rozpětí nohou až deset centimetrů.

To jsme ale ještě pořád venku. Co se lidských obydlí týká, na ta je vázaný běžně se vyskytující pokoutník stájový (Tegenaria ferruginea), na kterého lze narazit nejen ve stodolách, ale i ve venkovských staveních. Jeho větším příbuzným je pokoutník tmavý (Eratigena atrica), jehož samci mohou dosahovat rozpětí nohou až 10 centimetrů, a také nejsou nebezpeční.

Ten bez soužití s člověkem v jeho obydlích téměř nemůže existovat, je prostě synantropní. „Vážou se k němu takové pověry, jako že vylézá z odpadů. Vysvětlení, proč ho lidé nacházejí například ve vaně, je přitom jednoduché. Koncem léta na podzim samci dospívají a tehdy vycházejí aktivně hledat samičky. Když například ze stropu spadnou do vany nebo umyvadla, už se nedokážou po hladkém povrchu vyškrábat ven,“ vysvětluje arachnolog.   

Šestiočka ryšavá (Harpactea rubicunda)

Nápadně rezavá šestiočka ryšavá (Harpactea rubicunda)

Pavoukem, o kterém většinou ani netušíme, že je někde poblíž, je šestiočka ryšavá (Harpactea rubicunda), rezavý pavouk se světlejším zadečkem, který žije například pod kameny nebo kůrou. Poměrně běžně se vyskytuje v zahradách, narazit na něj můžete i ve sklepě, kde je vlhko. „I šestiočka kousnout umí, a bolestivě, ale to byste ji museli vyloženě svírat v ruce,“ popisuje Just, že pavouci jsou v podstatě mírumilovná stvoření, stačí je respektovat a nechat žít. Koneckonců zbavují nás dotěrného hmyzu, jako jsou mouchy či vosy, které nám umějí život skutečně znepříjemnit.





Nejčtenější

Řez stavebním řešením pro rodinný dům
Druhá fáze Dešťovky je jednoduchá. Na dotaci dosáhnete i mimo oblasti sucha

Podle expertů se ministerstvo životního prostředí při vyhlašování druhé fáze programu Dešťovka „pochlapilo“ a připravilo velmi srozumitelné podmínky, které...  celý článek

Knihovna vznikla z nových bedýnek ze smrkového dřeva, natřené jsou vodou...
Proměna pokoje do mexického stylu. Svépomocí a s omezeným rozpočtem

Minimální náklady, zachování původního gauče na spaní a dobrý pocit z výsledku, to byly Lenčiny podmínky, když se jako majitelka jednopokojového bytu o...  celý článek

Když našli toulavou kočku Sandy, vážila přes 7 kilogramů.
Tak tlustá kočka se jen tak nevidí. Nedokáže se ani poškrábat

Kočka Sandy byla vlastně jen obyčejná toulavá kočka, kterou záchranáři nalezli v parku v Bromsgrove ve Velké Británii. Zaujala je však tím, jak byla velká a...  celý článek

Další z rubriky

Cestu si do Motýlího domu našli první návštěvníci.
VIDEO: V Praze otevřeli Motýlí dům. Vypadá jako kambodžská džungle

Interiér Motýlího domu napodobuje džungli v oblasti slavného kambodžského chrámu Angkor Vat a podobné jsou i podmínky, ve kterých tu motýli žijí: teplotu...  celý článek

Když našli toulavou kočku Sandy, vážila přes 7 kilogramů.
Tak tlustá kočka se jen tak nevidí. Nedokáže se ani poškrábat

Kočka Sandy byla vlastně jen obyčejná toulavá kočka, kterou záchranáři nalezli v parku v Bromsgrove ve Velké Británii. Zaujala je však tím, jak byla velká a...  celý článek

Klokan uvízlý ve výkopu  čekajícím na položení zavlažovacího potrubí měl při...
Zachránit klokana z hlubokého příkopu holýma rukama, to chtělo chlapa

Při vší smůle měl nakonec veliké štěstí klokan, kterému se podařilo uvíznout ve více než 1,5 kilometru dlouhém příkopě, připraveném na instalaci zavlažovacího...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.