Chodbičky vytvořené larvami kůrovců

Chodbičky vytvořené larvami kůrovců | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Kůrovec se začíná množit a rostoucí sucho v nížinách mu jen přeje

  • 6
V Mníšku pod Brdy kácejí kůrovcem napadené stromy, v průhonickém parku je už nakažený každý desátý strom. Podle odborníků se tento stav kvůli suchu bude v budoucnosti stupňovat a týká se to smrků i na soukromých zahradách.

„Největší kůrovcovou kalamitu v historii parku, který je památkou UNESCO, má na svědomí sucho. Je to opravdu velká katastrofa,“ uvedl vedoucí správy Průhonického parku Ivan Staňa pro Českou televizi. V parku už museli pokácet asi dvě stě smrků. „Já se snažím ihned strom položit a ihned ho odvezu. Pokud na to není čas, tak ho ošetřím Vaztakem, ale každopádně s ním co nejdřív na pilu,“ říká Staňa, který má na starost 250 hektarů plochy parku.

Problémem je, že smrk se nehodí do nížin. „Pokud je osazený v nížinách pod 600 metrů, tak tam znamená kůrovec daleko větší riziko. Smrk tam prostě nepatří, protože tam nemá dost vlhkosti,“ říká krajinný architekt Samuel Burian.

Smrky byly oslabené tím, že neměly dost vláhy. Normálně se zdravý strom ubrání napadení tím, že ve zvýšené míře začne vytvářet pryskyřici. Pokouší se jí zalévat hlodající larvy. „Proto napadený smrk poznáte i podle toho, že z kůry prýští více pryskyřice, než je obvyklé. Jenže když je strom vlivem ne optimálních podmínek oslabený, bránit se nedokáže a kůrovec ho přemůže,“ vysvětluje Burian.

Smutné je, že poškozený strom nemáte šanci poznat, dokud není napadený. Můžete jenom sledovat jeho kůru, zda se tam neobjevily výletové otvory zalité mízou, nebo zabránit dalšímu šíření. Žádné chemické postřiky nejsou účinné, protože larvy jsou schované v kůře.

„Nezbývá než strom co nejrychleji pokácet a zákon ukládá oloupat ho z kůry, aby se larvy nemohly vyvinout v dospělce,“ upřesňuje Samuel Burian. Někteří odborníci tvrdí, že stačí oloupat kůru, jiní doporučují ji i spálit. Ale v žádném případě rozhodně nenechat ležet v kůře, i kdybyste ho chtěli například pořezat na topení.

„Každý přísušek strom oslabuje a když nemá strom dost vlhkosti, tak do stromu vstupují s vláhou i dřevokazné houby. Je to celý komplex chorob, nejen kůrovec,“ dodává Pavel Jeřábek, který se zabývá údržbou chráněných území. „V konečném důsledku se stane, že zvláště mělce kořenící rostliny, jako je například smrk, postupně z míst, ve kterých nemají dobré podmínky, vymizí,“ popisuje budoucnost několika dalších desetiletí.

Podle něj také záleží na vnějších podmínkách, jaké panují ten který rok. Jeden rok je sušší, během druhého se to dožene. „Jenže loni byl například semenný rok, což znamená že stromy měly hodně semen a to je vysílilo, a zároveň vláhy je málo,“ vysvětluje Jeřábek, který dokonce zaznamenal první kácení i v místě svého bydliště v Mníšku pod Brdy.

A připomíná hlavní pravidlo: pokud nechcete, aby kůrovec „nakazil“ i další stromy v okolí, je třeba neváhat a kácet. Nenechat ho ležet. Tím se zabrání tomu, že se z larev vyvinou další jedinci, kteří by přelítli na okolní výsadbu.