Ráda bych poděkovala lektorce, která by z fleku mohla poskytovat psychologické služby – vyvážená kombinace opakování (mnohočetného), klidného hlasu a chvály ve mne zbourala prvotní zábrany.
Už samotné nahazování je pro člověka, který prvně drží v rukou ony dva dráty, komplikované (nesmějte se, zkušené pletařky). Vlna se mi motala do jehlic i mezi prsty a padala mi na zem.
Jak jsem normálně mistryně dělání více věcí najednou, nebyla jsem s to ani pořádně vnímat, co mi lektorka říká, aniž bych musela přerušit práci. Hned první zápis v mém šprtském notýsku zněl: klubíčko si při práci dejte do hladké misky. Uf, nahozeno.
Budu trénovat polštářek
Rada pro autoryRada tvůrcům knih pro pletařky-začátečnice: vyvarujte se prosím používání věty "Pleťte, jak se to jeví". Já nevím, jak jiným úplným začátečníkům, ale mně se to dost jevilo pořád stejně – jako změt na jehlici. |
Za ty dvě hodiny kurzu jsem nakonec upletla asi dvanáct řad a zcela vysílená se odebrala k domovu s tím, že rozhodně musím co nejčastěji trénovat. Jako cíl jsem si pak na místo původně plánované šály stanovila polštářek. Upletu prostě několik menších čtverců v různých barvách a budu si na nich cvičit vzory. A cvičila jsem celkem poctivě, pravda, zatím výhradně hladce.
Manžel si mě s jehlicemi zálibně prohlížel, ony ty domácí práce asi opravdu vnáší do domácnosti takovou starosvětskou pohodu. Kruh kamarádek reagoval různě – část zaplesala, že konečně jdu jejich směrem a můžeme organizovat zimní táčky, druhá část si myslela (a možná myslí dosud), že je to nějaký můj kanadský žertík. Nikoliv. Hned druhý den jsem vyrazila do specializovaného obchodu a nakoupila své první jehlice a klubíčko. Byl to zvláštní, nikoliv nepříjemný pocit.
Co se to vlastně učím? Obrace, anebo obratce?
Povzbuzená svou činorodostí v mezidobí a následnou chválou lektorky, jak pěkný čtvereček se mi povedl (přístup jako k dětem v mateřské škole se u mě vyplácí), jsem odhodlaně čekala na druhý typ pletení.
Čtěte ve středu
Více o fenoménu návratu ručních prací
Časová vsuvka: celý život, následně i celou tuto druhou lekci jsem žila v přesvědčení, že se plete hladce a obratce. Den po druhé lekci, kdy jsem referovala kamarádkám o svých pokrocích na sociální síti, mě jedna z nich šokovala. Není to obratce, ale obrace. Kromě toho, že všichni vyslovují obratce, mi přišlo logické, aby se tento typ jmenoval obratce – odvozeno od obratný, protože je to těžší způsob. A ono je to z obrátit.
Překvapivě mi to celkem šlo, takže jsem plynule střídala hladce a obrace a chvílemi se i zapojovala do hovoru. Zvládla jsem celý čtvereček na místě. Leč pýcha předchází pád. Nepříjemně mě zaskočilo zakončování. Protahování očka očkem pro mě byla vyšší dívčí.
Vážené kolegyně pletařky, všem, které pletete stejně snadno, jako dýcháte, nejen gratuluju, ale i upřímně závidím. Chápu už, co na "tom" máte. Je to vážně skvělá relaxace, když to člověk umí. Když to neumí, je to chvílemi relaxace a chvílemi rozvoj osobní trpělivosti.
Slibuju, že vaši skupinu neopustím, tedy jestli mě mezi sebe vezmete. Ale na čepici, rukavice, neřkuli svetr s norským vzorem to v tomto životě věru nevidím. Pro tento rok mám v plánu šálu. A protože mi občas chybí krapet dobrodružství, dost možná ze dvou různých barev. A taky hodlám pokročit v párání.
