Lopatkovec | foto: shutterstock.com

Květiny, které pomohou proti cigaretovému kouři

  • 8
Některé druhy domácích květin dokážou likvidovat kouř z cigaret, ale i další škodliviny, jako například benzen, formaldehyd a trichloretylen.

Květiny se hodí i do moderního interiéruTyto škodliviny vyvolávají u lidí žijících a pracujících v interiéru nejrůznější onemocnění: bolesti hlavy, podráždění nosní sliznice, hltanu a pokožky, pálení očí a zvýšení krevního tlaku.

Není to tak dávno, co vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) přišli s objevem, že pokojové rostliny v uzavřených místnostech umí "přefiltrovat" vzduch a tak ho zbavit škodlivin.

Květiny jako nedílná součást zimní zahradyÚčinně pohlcují hlavně tři chemické látky: benzen, formaldehyd a trichloretylen, které se uvolňují z nejrůznějších výrobků a hmot používaných při stavbě a vybavení domů a kanceláří, například z dřevotřísky, pěnových hmot, syntetických podlahových krytin, papírových výrobků, čisticích prostředků, nátěrů lepidel, z počítačů či tabákového kouře.

Všechny pokojové rostliny umí čisti vzduch, ale liší se svou výkonností i specializací na určitou látku.

Břečťan a zelenecNejvětším likvidátorem benzenu je břečťan (Hegera helix), který za 24 hodin pohltí až 90 procent škodlivin, ale spolehněte se i na lopatkovec (Spathiphyllum floribundum), dracénu (Draceana fragrans, Draceana marginata), tchynin jazyk (Sansevieria trifasciata) nebo hrnkové gerbery (Gerbera jamesonii).

AzalkaFormaldehyd nejvíce zlikviduje filodendron (Philodendron scandens). Za 24 hodin ho dokáže zlikvidovat až z 88 procent, dobrou službu prokáže také potos (Epipremnum aureum), zelenec (Chlorophytum comosum), voděnka (Tradescantia) a pepřinec (Peperomia).

Formaldehyd výborně pohlcují i hrnkové chryzantémy(Chrysanthemum) nebo pokojové azalky (Rhododendron simsii).

GerberaNa trichloretylen, který se uvolňuje z nátěrových hmot, spolehlivě platí už zmiňované hrnkové gerbery, lopatkovec a dracény.

Na pohlcování škodlivých látek se nejvíce podílejí kořeny a půda, méně pak listy. Půda, ve které se pokojové rostliny pěstují, obsahuje mikroorganismy a ty se živí výměšky kořenového systému, tedy i škodlivinami.

Aby pokojové rostliny mohly dobře plnit roli čističek vzduchu, nesmí být povrch zeminy v květináči zakrytý například kamínky, mušličkami nebo pískem. A nebojte se - půdní mikroorganismy nenapadají člověka a nevyvolávají u něho choroby.

Aby rostliny v uzavřené místnosti zbavily vzduch škodlivin v dostatečné míře, potřebujete minimálně jednu větší rostlinu (o výšce kolem 1 metru) na 10 m čtverečních.

Jak dýchají rostliny?

Rostliny dýchají kyslík úplně stejně jako drtivá většina všech organismů. Pomocí kyslíku se v těle rostlin i živočichů uvolňuje energie uložená v organických látkách. Rostliny ale ve svých buňkách dokážou uskutečňovat i chemický proces, při němž za přispění slunečního světla, oxidu uhličitého a vody vznikají organické sloučeniny, které mohou být využity jak ke stavebním účelům, tak jako zásobní látky. Světelná energie je tak přeměněna v energii chemickou, která může být různými způsoby využita později. Tomuto procesu se říká fotosyntéza (slučování za přispění světla) a jeho vedlejším produktem je i kyslík. Poměr rychlosti dýchání a fotosyntézy se mění podle druhu rostliny, jejího zdravotního stavu i množství slunečního záření. V součtu však platí, že rostliny vyrábějí víc kyslíku, než kolik ho spotřebují dýcháním. Díky tomu se jeho zásoby v atmosféře neustále obnovují.