Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Květnový deník chovatele goril

  16:13aktualizováno  21. května 9:30
Máme tady další díl deníku chovatele, kde se pokoušíme přenést vám denní postřehy, starosti i radosti lidí, kteří s gorilami v zoologické zahradě přicházejí do styku.

Šťastná gorilí máma Kijivu ve venkovním výběhu. | foto: Petr Jan Juračka

31. května

Včera byla velká sláva – sameček dostal jméno (Kiburi) a Tatu slavil narozeniny. Byl to šrumec, gorily dostaly spoustu dobrot a teď si dávají dobrovolný polopůst. Jinak proběhlo všechno bez problémů.

28. května

Dnes konečně porodila i čtvrtá samička ve skupině kotulů veverovitých Japonka. Proběhlo to hladce, mládě vypadá velmi hezky.

20. května

Dneska nám Shinda zas jednou ukázala, jak je vynalézavá. Jako vždy na jaře ji nesmírně lákají čerstvé listy na topolu, který roste těsně za travnatou plochou výběhu. Ta je sice obehnána elektrickým ohradníkem, ale Shinda si na něj prostě natahala dřevitou vlnu a vyšplhala se ke své milované pochoutce. Pak zas bez protestů slezla. Museli jsme ořezat větve topolu tak vysoko, aby na ně nedosáhla. Shinda trochu trucovala – topolových větví, které jsme jí pak dali do vnitřní expozice, se ani nedotkla!

15. května

V gorilí rodině se vztahy pozvolna dostávají do normálu. Kamba se soustředila na Tatua, který tím pásem nemá potřebu žárlit. Moja sice občas zlobí, ale spíš všeobecně upoutává pozornost třeba tím, že ostatním v době krmení zkouší něco ukrást. Na Kambu už zlá není a malé gorilí miminko si vysloveně oblíbila. Bedlivě pozoruje Kijivu, jak s prckem zachází, a pak ho sama správně a velice něžně bere do náruče, nosí ho a chová a stále si ho prohlíží. Jen vracet ho pak nechce, a tak ji musejí ostatní honit, aby ho vydala zpět.

Mládě je u Moji většinou spokojené, a když už se mu u ní nelíbí, začne hlasitě hulákat. Richard stále dohlíží na pohodu v rodině, ke které přispívá občasnými hrami s Mojou i Tatuem.

13. května

Dnes se narodilo třetí mládě kotula veverovitého. Na ostrově jsou tedy už tři, čtvrté se ještě narodí a tím to bude pro letošek komplet.

Neustále okukujeme guerézu, které bříško i prsa utěšeně rostou, ale jinak se k ničemu nemá. To čekání je určitě napínavější pro nás než pro ni.

12. května

Mláděti se začínají proužkovat tlapičky. Malé gorilky se rodí s růžovými dlaněmi i chodidly. Postupně jim začnou tmavnout, ale ne tak, že by celá plocha zešedla a pak zčernala. Na ťapkách se objevují tmavé proužky, které se postupně slévají.

Shinda si miminko pravidelně půjčuje. Chviličku ho pochová a pak ho hlavně důkladně zkoumá, jako by se chtěla ujistit, že je každý chloupek na svém místě.

Zato Moja dělá stále rozbroje. Je vzteklá na Kambu, kterou dokonce kouše. Vyvolává tím hádky zvláště ve chvílích, kdy jsou samice s mláďaty zavřené v ložnicích a Richard je od nich oddělený, takže nemůže udělat pořádek. Ale nedá se nic dělat, Moja se bude muset naučit být dospělá a chovat se podle toho. Právě v takových zdánlivě napjatých chvílích je zřejmé, jak nesmírně důležité je pro mláďata, aby vyrůstala ve fungující rodině, kde mají příležitost se naučit správnému chování.

Samička guerézy pláštíkové Lomela už má bříško jako buben, ale zatím se chová jako obvykle. Spí venku na stromě se svou kamarádkou Lucií, zatímco sameček Katanga dává přednost teplému pohodlí domečku.

3. května

Dnešní ráno je pošmourné, ale gorilám to nevadí. Jako obvykle se nejprve probouzejí Tatu a Moja a řádí, zatímco dospělí po nich nevrle pokukují a zjevně by si chtěli ještě v klidu schrupnout. Oba výrostci nakonec skončili u Kamby a ještě na chvilku ulehli. Moja skutečně usnula, ale Tatu byl za chviličku zas plný energie. Jako kdyby chtěl upozornit: "já už jsem se vyspal", začal šťouchat do Moji (ta se jen nevrle otočila na druhý bok) a tahat Kambu, která ho líně odstrkovala.
Malí tamaríni se mají k světu. V péči o ně pomáhají už i starší mláďata, která je nosí a opatrují.

1. května

Ani vysoká víkendová návštěvnost gorilám nevadí, a tak mohou do pavilonu chodit i početnější skupinky, ovšem stále pod dohledem průvodců. Kijivu už občas dobrovolně půjčuje mládě Shindě, která ho opatrně nosí. Někdy se zapomene a nevrátí ho včas. To pak zasáhne Richard. Pořádným štulcem Shindu umravní, takže mládě zas předá do mateřské náruče.

Miminko je opravdu velmi šikovné a zdatné. Často pije, Kiji má mléka jak pro trojčata. Když zrovna nesaje nebo nespí, tak neustále něco žvatlá a pobrukuje si. V očích začíná mít patrný zájem o okolí.

Moja vykazuje výkyvy v náladě. Někdy svého malého sourozence, hladí, jindy do něj strčí nebo ho dokonce pleskne. Zjevně se v ní sváří vrcholící puberta, což je samo o sobě docela náročné, s žárlivostí na nový přírůstek a menší porci pozornosti. Kamba ji občas musí usměrnit náznakem kousnutí nebo štulcem.

dubnový deník chovatele


Autor:




Hlavní zprávy

Přestěhovali jste se?
Přestěhovali jste se?

Nové kamarádky v okolí najdete na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.