Kysané zelí

Kysané zelí | foto: Profimedia.cz

Kysané zelí je bez vitaminů a bakterií mléčného kvašení, zjistily testy

  • 135
Kysané zelí považujeme za vitaminovou bombu, ovšem chemická konzervace a sterilace si jeho vlastnosti upravují po svém. Kysané zelí na pultech obchodů tak dokonce nemusí obsahovat vůbec žádný vitamin C nebo paradoxně úplně postrádat bakterie mléčného kvašení. Chybí v něm tedy přesně ty látky, kvůli kterým ho kupujeme.

Testy, které provedlo sdružení spotřebitelů a časopis dTest, prokázaly, že ve třech z 21 testovaných výrobků nebyl vůbec žádný vitamin C. A pouze třetina z testovaných kysaných zelí obsahovala žádoucí bakterie mléčného kvašení.

Obsah vitaminu C může být také jen zbožným přáním

Jenže právě vysoký obsah vitaminů C a K a přítomnost bakterií mléčného kvašení dělá z kysaného zelí vysoce zdravou potravinu. Ve skutečnosti to však v mnoha případech pouze předpokládáme. "Mnohé výrobky nelze vůbec považovat za zdroj vitaminu C," říká manažer testování Václav Beneš.

Zklamáním bylo v tomto ohledu slovenské kysané zelí značky H + H a také výrobek Znojmia Kysané zelí (Hamé, Kunovice). Oba výrobky přitom právě na obsah vitaminů na svém obalu lákají.

S bakteriemi je na tom kysané zelí stejně jako některé "jogurty"

Kysané zelí je podobně jako jogurty vyhledávané také pro obsah bakterií mléčného kvašení. Ty jsou v zelných listech běžně přítomné. Jenže živé bakterie pracují a chemicky či tepelně neošetřené kysané zelí by tak mohlo být bez dalších úprav na pultech obchodů jen přibližně 14 dní.

Proto výrobci přidávají do výrobků různé druhy konzervantů, případně zvolí úpravu tepelnou, tedy takzvanou sterilaci. "Důsledkem těchto postupů je ovšem úbytek přirozeně se vyskytujících a zdraví prospěšných bakterií. Ve významnějším množství přežily pouze ve čtyřech z 12 kysaných výrobků. Nejvíc jich bylo ve výrobku Lidl Chira Sauerkraut," uvádí výsledky testů Beneš. S vyšším množstvím mléčných bakterií byl ovšem také spojen vyšší výskyt nežádoucích kvasinek.

Dalším ze závažných zjištění bylo odhalení nedeklarovaného konzervantu, konkrétně kyseliny benzoové, v bílém sterilovaném zelí značky Viva gourmet. Zákazník musí být na obalu na přítomnost chemických konzervantů upozorněn, což se v tomto případě nestalo.

Prohřeškem většiny výrobců bylo též zamlčení informace o chemické konzervaci týkající se i sterilovaných výrobků, do nichž se hojně přidávají disiřičitany působící jako konzervanty a antioxidanty především kvůli bílé barvě požadované zákazníky.