Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zažít pocity prostitutky, legionáře nebo přežít katastrofu. To je larp

aktualizováno 
Ne každému se poštěstí, aby se stal kosmonautem na palubě vesmírné lodi, stavitelem železnice na Divokém západě, sběračem artefaktů v radioaktivní zóně nebo legionářem, který bojuje kdesi na Sibiři. Přesto vám tyto zážitky nemusejí zůstat cizí. Pokud se tedy nebojíte a zkusíte si zahrát larp.

Larp Hell on Wheels nemá nouzi o dramatické okamžiky. Více na www.howlarp.cz | foto: Tomáš Felcman

Co to vlastně larp (z anglického Live Action Role Play) je, jsme se zeptali Venduly Borůvkové, šéfredaktorky časopisu Otazníky historie, která se tvorbě larpů věnuje: 

„Larp je, když si například v pátek ráno obléknete korzet, kankánovou sukni a dva dny žijete jako poslední prostitutka v provizorním městečku na stavbě transkontinentální železnice Ameriky roku 1866. Někdo vám zavraždil kamarádku a vy se na vlastní pěst snažíte zjistit, který parchant z těch několika desítek železničních dělníků, věčně opilých pistolníků a pochybných dobrodruhů to asi mohl být. Kunčofti samozřejmě také nepočkají. Do toho se kolem motají indiáni a bůh ví, jak to celé asi dopadne.“

Fotogalerie

Tento příběh se konkrétně odehrává kdy a kde?
Tohle konkrétně je larp Hell on Wheels, další proběhne 18. - 21. září ve westernovém městečku Stonetown a je inspirovaný stejnojmenným americkým seriálem. Kolem padesáti lidí přijede kamsi k Humpolci, aby si odehráli příběh své role. Hrají to pro sebe a své spoluhráče, bez publika, bez scénářů, bez hereckého výcviku, s větší či menší dávkou exhibicionismu. Netuší, co přesně si na ně organizátoři přichystali, a jak se jejich osud bude během těch několika hodin odvíjet. Možná na ně číhá ošklivé tajemství z minulosti, možná vrah. Třeba zažijí romantickou love story, nebo vykradou banku. Abych nezapomněla: rvačky, sex nebo jakýkoli hráči nepříjemný fyzický kontakt se většinou odehraje v divadelním náznaku. A každý má právo přerušit hru, pokud zásadním způsobem narušuje jeho komfortní zónu nebo psychické zdraví.

Co když jsem introvert, ale chci to zkusit, přihlásím se na nějaký larp úplně poprvé a dostanu postavu tahouna hry?
Většinou si roli vybíráte podle nějakého přibližného popisu, takže do toho nejdete úplně naslepo. A také si můžete svou postavu lehce přizpůsobit. U larpů, které se uvádějí opakovaně, je nejzajímavější sledovat, jak se s novou hráčskou sestavou proměňují. Když hráč v předchozím uvedení vyvraždil celou svou rodinu a nakonec spáchal sebevraždu, není nikde řečeno, že musíte skončit stejně. A to je fascinující. Neustálá proměnlivost, náhoda, souhra. Adrenalin. Výzva. Uhraju tu roli? Splním si svoje herní cíle? Dokážu vytvořit zajímavé situace i pro své spoluhráče? Není to divadlo, ani knížka, je to něco mnohem lepšího.

A co si tedy můžu zahrát, když nevím o larpech vůbec nic?
Cokoli. Bitvy se stovkami hráčů odehrávající se ve fantasy světech, třebas z Pána prstenů nebo Hry o trůny. Postapokalyptické larpy simulující přežití po nukleární či jiné katastrofě. Narazíte v nich na nakažené mutanty, zamořené zóny, anarchii a airsoftové zbraně.

Airsoftová bitva Methan City: Fronta 39 (www.fronta.methancity.cz)

Airsoftová bitva Methan City (www.fronta.methancity.cz)

Fantasy bitva Smrtihlav

Fantasy bitva Smrtihlav (http://smrtihlav.rosenthalci.cz)

Postapokalyptický sci-fi larp Střepiny se odehrál v šesti bězích v letech 2012...

Postapokalyptický sci-fi larp Střepiny (www.strepiny.larp.cz)

Nebo naopak komorní larpy nejrůznějších témat pro několik málo postav, ty kladou důraz na dialog. Vyhrocené emoce v nich musíte vtěsnat do dvou až tří hodin času. Podstata všech larpů, ať už trvají jeden večer, víkend nebo celý týden, je improvizace dle nejlepšího vědomí a svědomí. Charakter role, okolnosti, spoluhráči a organizátory řízené události vás nasměrují. Pokud hodláte zažít něco neopakovatelného, stačí jen si vybrat téma a nebát se.

Vendula Borůvková (*1977)

Vendula Borůvková, mimo jiné autorka scénářů pro larpy

Vystudovala činoherní dramaturgii na divadelní fakultě Janáčkovy akademie v Brně. Jako dramaturgyně spolupracovala s různými scénami. Pro Divadlo v 7 a půl napsala původní hru Palach 69–06 (s režisérem Martinem Františákem) a Carla del Ponte (se Simonou Polanskou). Ve Studiu HaDivadla uvedla své monodrama Modelka XXL. V poslední době se věnuje spíše dětské literatuře a tvorbě larpů. Pro Český rozhlas připravila rozhlasovou verzi své pohádky Medvěd Čokoláda a dramatizaci dětské knihy Pavla Čecha Dobrodružství pavouka Čendy. Na podzim 2014 jí v nakladatelství HOST vyjde kniha pro děti a mládež Annie a berlepsové – Dobrodružství u vodopádu. Pracuje jako šéfredaktorka časopisu Otazníky historie.

Na fotografiích vypadají larpy půvabně. Hráči v dobových kostýmech, zajímavé kulisy a prostředí…
Iluze, to je princip larpu. Každý se snaží „stát se“ svou postavou. Hráči dokážou strávit hodiny času šitím kostýmů a ruční výrobou nejrůznějších udělátek. Jsou ale i larpy, které vás kompletně obléknou, jako například De la Bete, výpravná hra z poloviny 18. století inspirovaná velkými francouzskými romány a legendami.

Kdo larpy vymýšlí?
Většina organizátorů a tvůrců vzešla z hráčské komunity. Aktuálně u nás existuje několik silných a prověřených tvůrčích skupin a osobností a neuvěřitelně mnoho proměnlivých seskupení. A nebo také lidí, kteří nejenže rádi hrají, ale jsou také natolik tvůrčí, že to, co by si sami chtěli zahrát, prostě napíšou. V československé larpové databázi je možné najít několik stovek akcí a jejich hodnocení. V posledních letech se u nás začaly uvádět i přeložené zahraniční larpy, hlavně skandinávské kousky.

Odkud k nám vlastně larp přišel?
První larpy vznikly v sedmdesátých letech minulého století nezávisle na sobě v Americe, Evropě i Austrálii. Vyvinuly se z RPG (role-playing games, pozn. redakce) her, ale také z rekonstrukcí historických bitev, táborových her, kostýmových parties, psychoher, nebo improvizačního divadla. Za ty roky prošly larpy obrovským vývojem. Například ve Skandinávii se pomocí larpů učí na školách, staly se součástí mainstreamu. Tyhle severské země jsou zároveň něco jako larpová avantgarda, přicházejí s novými tématy i způsoby hraní a strukturování děje. Homosexualita, alkoholismus, politika, AIDS, sexuální nebo psychické poruchy.

Jaké hry preferujete vy?
Začínala jsem na komorních hrách a nejvíc mě baví příběh a silné dramatické postavy. Což je trochu logické, protože jsem vystudovala divadelní dramaturgii. A protože v divadle nepracuji, na to jsem moc vybíravá a málo alkoholik, část svých ambicí si kompenzuji právě tvorbou larpů.

Larp „De la Bete“ je inspirován velkými francouzskými romány a legendami....

Larp „De la Bete“ je inspirován velkými francouzskými romány a legendami. Zahrát si jej můžete i v roce 2015.

Larp Skoro Rassvet a Jelena Pavlovna Lišnikovová

Larp Skoro Rassvet a Jelena Pavlovna Lišnikovová

Ale jako hráč se ráda nadchnu pro cokoli a také mám asi štěstí na postavy. Miluju svou zarputilou kněžnu Irinu Platonovu z De la Bete, hysterickou manželku rozháraného spisovatele Jelenu Pavlovnu Lišnikovovou z larpu Skoro Rassvet nebo rozpolcenou Evu Tool z Hell on Wheels. A hodně se těším na Sibiřský příběh, několikadenní larp z prostředí českých legionářů, který se chystá na tuto zimu a začátek příštího roku.

A jak to tedy vypadá při psaní takového larpu?
Můj první komorní larp, který jsem vymýšlela jen na základě hráčské zkušenosti, se jmenuje „Jude Raus!“ a odehrává se v posledním roce protektorátu Böhmen und Mähren. Deset lidí napříč celou tehdejší společností sedí ve sklepě a řeší zásadní věci, které mohou změnit jejich život. Zvenku se ozývají detonace, protože Spojenci právě bombardují kolínskou rafinérii. Napsala jsem postavy, vymyslela vzájemné zápletky a ono to nějak fungovalo. Letos jsem absolvovala kurz larpového designu a spoluvytvořila například komorní larp reflektující osudy politických vězňů a jejich rodin v Československu padesátých let minulého století. Teď bych se ráda zapojila do většího larpového projektu, který by měl oživit příběhy lidí prchajících přes železnou oponu. Historická témata mě prostě baví. Přijde mi to nejen dostatečně dramatické, ale také užitečné.

Jménem republiky se odehrává v 50. letech 20. století v komunistickém...

Jménem republiky se odehrává v 50. letech 20. století v komunistickém Československu.

Praktiky komunistického vězení, není to moc nápor na psychiku? Co taková intenzivní hra hráči přinese?
Já to nehrála, ale nedívá se na to hezky. Výslechy, psychický teror... Jenže jde o zprostředkování emocí té hnusné doby, pocitu strachu a bezmoci. V každém hráči většinou jeho role zanechá nějaký otisk, náladu, se kterou se po hře musí více či méně vyrovnat. Můžete si hru rozvrhnout jako sérii úkolů a užívat si příběh coby jeho tvůrce, s nadhledem. Kormidlovat svou postavu tam, kam chcete. Nebo můžete prožívat její dilemata a nechat se pohltit. I když jen na pár hodin. Někomu se hra propojí s osobními zážitky. Ať už jsou příjemné, nebo o něco horší.

A kdo by larpy opravdu hrát neměl?
Psychopat? Aspoň já bych ho nerada potkala. Ale kdo z nás není trochu magor, že... Jinak dramatické a komorní larpy většinou začínají na věkové hranici 16 let a více.

Jak herní mechanismy řeší situaci, že ve své podstatě každý chce být ústřední postavou, hlavním kladným nebo záporným hrdinou?
Všichni ne. Někomu vyhovuje stát spíš v pozadí a nechat se unášet s proudem. A ono i z nenápadné postavy si můžete odnést zajímavý zážitek. I pasivněji se jevící postava může mít silná osobní dilemata, hraje prostě víc „dovnitř“. 

Když už vím jistě, že si chci larp zahrát, co pro to musím udělat?
Kalendář akcí najdete například na www.larpovadatabaze.cz, kde si můžete přečíst i odezvy hráčů na konkrétní larpy. Mnoho larpů má minimálně své facebookové stránky s aktuálními informacemi. Facebook je ideální místo pro jakoukoli komunitu, takže někdy stačí přidat si pár spřízněných spoluhráčů do přátel a sledovat jejich odkazy na chystané hry.

Autoři:




Nejčtenější

Proměněná terasa, připravená k odpočinku a lenošení.
Jak zabydlet jižní terasu: kobercem, paletami a teplomilnými rostlinami

Proměnit holou, zhruba desetimetrovou terasu tak, aby se na ní dalo příjemně pobývat a moc to nestálo, není úkol úplně jednoduchý. Rady zahradního architekta...  celý článek

Larva zavíječe voskového je známá hlavně jako nepřítel včelařů.
Zavíječ, nepřítel včel, možná zachrání lidstvo před plasty. Chutnají mu

Vědkyně Federica Bertocchiniová jen shodou náhod přišla na to, že larvy zavíječe voskového si rády pochutnají na plastových taškách. Když totiž čistila svůj...  celý článek

Marcipánový dezert Michaely Javorovské
Mladé pražské cukrářky soutěžily o nejlepší dezert. Cena zůstala U Krbu

Nadějné pražské cukrářky si vyzkoušely, jaké je to zažít tlak při soutěži ve velké konkurenci. Postavily se proti profesionální cukrářce s praxí a pokusily se...  celý článek

Klisny se ke stádu po porodu vrací poté, co se mezi matkou a hříbětem vytvoří...
U Milovic se rodí divoká hříbata i telata. Slavná klisna uhynula

Jaro přineslo do rezervace divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovic smutek i spoustu naděje. Před dvěma týdny sice uhynula klisna, která přivedla na...  celý článek

U silnějších motorů se místo jednoduchého molitanového filtru používají...
PORADNA: Vzduchový filtr u sekačky po vyprání raději olejem nenapouštějte

Celý život peru vzduchový filtr u sekačky jarovou vodou a teď jsem se v nějaké diskusi dočetl, že správně bych ho před nasazením do stroje měl napustit olejem,...  celý článek

Další z rubriky

Ladislav Šumbera finišuje se svou 101 metrů dlouhou pomlázkou.
VIDEO: Se stometrovou pomlázkou se zapsal do české knihy rekordů

Když jde o koledu, je Ladislav Šumbera nekompromisní. Letos by se mohl vydat na koledu s vlastnoručně upletenou pomlázkou o délce 101 metrů. Zhruba o 40 metrů...  celý článek

U nově instalovaného topení je termostat už samozřejmostí.
Češi mívají po topné sezoně nedoplatky, přitom nepoužívají účinnou regulaci

Přes 800 českých domácností se zúčastnilo průzkumu, který zmapoval chování lidí při kontrole vytápění vlastního domova. Průzkum zjistil, že polovina domácností...  celý článek

Marcipánový dezert Michaely Javorovské
Mladé pražské cukrářky soutěžily o nejlepší dezert. Cena zůstala U Krbu

Nadějné pražské cukrářky si vyzkoušely, jaké je to zažít tlak při soutěži ve velké konkurenci. Postavily se proti profesionální cukrářce s praxí a pokusily se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.