Šrámy, sexuální kanibalismus, střílení ostnů. Takové je zvířecí milování

  • 7
Máj je lásky čas nejen mezi lidmi. Ve zvířecí říši má láska mnoho podob. A často jde během páření doslova o život. Během kopulace hrozí, že je napadne predátor, kudlanky rovnou samy samečka sežerou. Příběhy zvířecí lásky přinesl magazín Víkend MF DNES.

Jmenuje se Milovník. A je to tučňák.

Tučňák Humboldtův v Zoo Praha

Ale ne že by se tenhle obyvatel pražské zoo oddával orgiím s tučňáčími samičkami. Zamiloval se do své ošetřovatelky.

Jakmile začala rozdávat ryby při krmení, nadšeně k ní běžel a láskyplně se o ni otíral. A že krmí i ostatní, nevěrnice jedna? To mu bylo fuk. V zoo měli strach, že si Milovník nenajde samičku a bude snad chtít po ošetřovatelce, aby nakladla vejce, o která by se s ní staral.

Víkend MF DNES

Nejdrsnější sporty

Dřina versus sláva očima českých olympioniků: Sáblíková, Kreuziger, Strýcová a Synek a další zajímavosti čtěte v sobotním magazínu Víkend MF DNES

Nakonec vše dobře dopadlo, Milovník se zamiloval do samičky Oskarky a dávno spolu mají rodinu. Zvláštní vztah k ošetřovatelce mu však zůstal. Ba co víc, nechá se pohladit i od jiných lidí, neklove je, jak to dělají ostatní tučňáci.

„Láska ve zvířecí říši je jiná než ta lidská. Žádný tučňák nebude své milé skládat verše. Přesto mají i zvířata své emocionální vazby,“ vysvětluje mluvčí pražské zoo Jana Myslivečková. Jak vypadá zvířecí láska? Tak idylické jako v případě Milovníka to obvykle nebývá. Často jde spíš o boj než o romantiku. A často se rozmnožování až nebezpečně blíží smrti.

Hmyzí pás cudnosti

Ve hmyzí říši se nemohou rozdílné druhy oplodnit, i když se velmi podobají.

Z Prahy do Olomouce. Zoolog místního vlastivědného muzea Petr Adamík připravil pro májový čas výstavu nazvanou Milování v přírodě. Místy jde spíš o horor než o milostný song.

Některé druhy hmyzu jsou si vzájemně tak podobné, že si často pletou protějšky. A protože pářit se mezi druhy nepřináší nic moc dobrého, zařídila to příroda mazaně: druhy nejsou navzájem kompatibilní. Samečkův mikropenis se dá zanořit pouze do hmyzí vaginy té správné samičky, jinému druhu nesedí.

Pod mikroskopem je to zřejmé – některé chlouby hmyzích samců mají malé ostny, jiné jsou podivně zahnuté, další dokonce šroubovité. Otvory samiček přesně odpovídají tvarům samečků.

Přesto se stává, že si roztoužený hmyzák kopulaci prosadí, i když je jasné, že otvor, který nalezl, neodpovídá jeho proporcím. Muší samičky tak často umírají roztržené vedví.

„V přírodě mají samci mnohem víc způsobů, jak zajistit oplození právě svou spermií. U některých druhů je to hlídání samice po kopulaci. Jinde si samci zajistí její věrnost použitím kopulačních zátek – zacpou samicím pohlavní otvor pomocí cementu, nebo v ní dokonce zalomí svůj pohlavní orgán. Trochu to připomíná středověké pásy cudnosti,“ popisuje olomoucký zoolog Adamík.

Rozmnož se a zemři

Lví sex často připomíná spíše rvačku.

Zvířata si tělesnou lásku dokážou důkladně užívat. Lišky, podobně jako psi nebo vlci, v sobě zůstávají zaklesnuté i desítky minut. Dlouhá kopulace sice zajistí téměř stoprocentní početí, zvířata však ohrozí, před predátory jen tak neutečou. V pozici, kdy je pan lišák naskočený zezadu na paní lišku, nemá šanci k úniku.

Lechtivé zvířecí rekordy

Největší penis

Plejtvák obrovský: 3 metry. Vzhledem k tělu má však korýš svijonožec: umí ho vysunout na osminásobnou délku.

Nejkratší penis

Gorilí samec: přestože váží přes 200 kg, jeho chlouba se zřídka zvětší na víc než 5 centimetrů.

Dvojí penis

Samci ještěrky zelené mají dva penisy. Použijí ten, který je blíž k samičce.

Nejdelší sex

Ploštice druhu serinethinae v sobě vydrží při kopulaci zaseknuté až 11 dní, naše notoricky známé červené ruměnice pospolné běhají spojené celý den. Naopak moskytům stačí dvě vteřiny.

Nejdelší orgasmus

Má ho prase a může trvat až 30 minut.

Nejdelší březost

Mlok černý: mločice je těhotná 38 měsíců.

Samec je na tom hůř, obvykle padne za oběť právě on. Když zemře, spojení se přeruší. A čerstvě oplodněná liška vezme do zaječích. I s náloží v děloze. Výjimečné nejsou ani vrhy deseti liščat.

Je to prostá matematika. Obětovat otce se vyplatí.

Při sexu nemusí jít rovnou o život kvůli všudypřítomným predátorům, běžné jsou i „obyčejné“ šrámy, které utrží při milování lvice či tygřice od roztoužených samců. Lvice je říjná čtyři dny a během té doby na to se svým vyvoleným „hupsne“ i 400krát. Na zuby ani na drápy se přitom příliš nehledí.

V zoo ovšem platí jiná pravidla než ve volné přírodě. „Je to hlavně chovatel, který rozhoduje, kdo s kým,“ vysvětluje Jana Myslivečková z pražské zoo. Když si vybraní partneři nesednou, dojde místo roztouženého spojení k pořádnému souboji.

„Pokud se partneři rovnou nezabijí, což se stává třeba u levhartů obláčkových, nezbývá než je oddělit a hledat jiné adepty,“ dodává Myslivečková. Teprve v téhle souvislosti člověk ocení pohled na osm mláďat těchto levhartů, jež v zoo už odchovali.

Své o šrámech věděla i varanka Aranka. Když ještě žila, byla tak náruživá, že za svým varaním přítelem přelézala i hrazení, které je dělilo. A protože varaní samci dokládají sílu svými drápy, musel být po jejich aktu často přivolán veterinář, aby Arance ošetřil podrápaná záda.

Ukousnu ti hlavu, lásko

Kudlanka při sexu nejprve ukousne samečkovi hlavu.

Obří zelená kudlanka nábožná si touhou mne přední končetiny. Natočí zadní část těla blíž k samečkovi. Ten je hnědý a proti partnerce malinký. Do vášnivého spojení ale dává všechno, celého sebe. Doslova.

Jakmile kopulace dojde do té správné fáze, otevře roztoužená hladová panička kusadla a... Chlamst. Samečkova hlava zmizí v jejích útrobách, zatímco zbytek těla pana kudlanky dál provozuje kopulační pohyby.

Masturbují zvířata?

Kamery Světového fondu na ochranu přírody zachytily před třemi lety v provincii S-čchuan masturbující pandu. Dobře si dělají i jeleni, stačí jim, když si během říje třou parohy o strom nebo o zem. Masturbují i veverky (a veveřáci) nebo králičí ramlice.

Potomstvo především. A protože maminka se teď musí hlavně pořádně nadlábnout, obětuje budoucí otec pro své děti svůj vlastní život.

Říká se tomu sexuální kanibalismus. Kudlanky jsou notoricky známým symbolem, ale zdaleka nejde o jediný druh, kdy samička těsně po oplodnění samečka sežere.

Dělají to i někteří pavouci. Příroda to tak zařídila. Vždyť na jednoho sežraného samečka připadnou desítky nových tvorečků. Přírodě se to riziko prostě vyplatí.

Ale proč? Proč se páří tak bolestně, proč nasazují vlastní život, proč vlastně všechny ty namlouvací tanečky a strategie? Zachování druhu je podstatný, ale nikoli jediný důvod sexuálního rozmnožování zvířat.

Existují druhy, které se rozmnožují nepohlavně, dělí se, zjednodušeně řečeno se klonují. Takové neposkvrněné početí. Nový jedinec je ovšem geneticky naprosto shodný s rodičem. To by nevadilo - dokud se v okolí neobjeví choroba, vůči níž nebyl rodič imunní.

Ano, zemřou všichni, druh není odolný. Odolnost získává teprve díky křížení genů, tedy spojením mateřského vajíčka a otcovské spermie. Riskovat život při sexu je tak pro zvířata výhodné - sice mohou zemřít, ale potomci přežijí a navíc budou odolnější.

A tak přicházejí na řadu všechny ty namlouvací rituály, ptačí zpěvy, souboje o samičky a tokání, třeskot paroží a rány kopyty či kly. Jen silný samec může upoutat samici.

Jak samičky vybírají

Samice vybírají partnera podle peří

Vědci dlouho předpokládali, že hlavní slovo při sexu zvířat mají samci. A že samičky pasivně čekají, až ten nejsilnější samec vyhraje souboj rohů, zubů a drápů a pak se prostě nechají sbalit.

Omyl. Dokládá to řada studií. Třeba ta, při níž bioložka Marion Petriová z univerzity v britském Newcastlu ustřihla pávům jejich duhová ocasní pera. Pávi nejsou jen krásní – to, že v přírodě přežijí i s takovou zátěží, jakou je nápadný obří barevný ocas, je docela výkon. A právě proto si je samičky vybírají. Čím větší ocas, tím jasnější důkaz, že geny jeho nositele jsou silné a nebojácné. Tedy že jsou hodny dalšího přenosu na potomky.

Když pávi přišli o část své chlouby, samičky je začaly ignorovat a k páření je vůbec nepustily. Jedna z teorií, která vysvětluje nezájem pavích samiček o samečky s ustřiženými pery, ovšem myslí opět na samečky. „Jde o to, že samičky chtějí, aby se jim narodili samečkové s co nejpestřejšími ocasními pery, a byli tak atraktivní pro další generaci samiček,“ vysvětluje Petriová.

Promyšlenou strategii mají i některé druhy dikobrazů. Samička se sice nejprve začne pářit se samečkem, který je na dosah, avšak ve chvíli, kdy akt započne, hlasitými zvuky přivolá ostatní dikobrazy. Ti donutí prvního, aby se samičky pustil a utkal se s nimi. Dikobrazí ostny létají vzduchem, souboj je nemilosrdný. Nejméně zraněný je vítězem a právě jemu pak samička dovolí kopulaci dokončit.

Hlavní slovo mají samičky i u řady ptačích druhů. Vyberou si toho, který má nejsilnější a nejkrásnější hlas, toho, který postaví nejlepší hnízdo. A toho, který má nejkrásnější zbarvení.

O barvu jde i při namlouvání australských lemčíků hedvábných, i když ne o barvu peří.

Tenhle zvláštní pták láká samičky důmyslnými stavbami loubí zbudovanými z travin a květů. Samičkám se líbí modrá barva a samečkové to vědí. Trhají svými zobáky modré květy a svatební loubí jimi zdobí, pokud mají v dosahu civilizaci, umějí nahradit květiny třeba modrými zátkami od plastových lahví.

Samičky se nechají na modrou jednoduše sbalit, samečkové je oplodní - a následně je nechají už úplně samotné postavit hnízdo pro snůšku vajíček, na něj nedonesou ve svém zobáku už ani travičku.

Někteří pavouci zase nosí samičkám dary v podobě jídla. Tumáš tučnou mouchu, nadlábni se a já tě při obědě tak trochu oplodním.

Pojistka otcovství

Chobotnice mají zvláštní chapadlo, které slouží k zavedení spermatu do těla samiček.

Na dně Indického oceánu se odehrává romantický tanec, písek víří, jako by po dně lezlo klubko hadů. Chobotnice. Chapadla se točí ve víru vášně. Těžko říct, které patří komu.

Jak dlouho a jak často

Šimpanzí styk trvá jen několik vteřin, zato ho opakují víc než desetkrát denně. Ještě rychlejší jsou komáři, jejich styk trvá dvě vteřiny. Chřestýši kopulují až 23 hodin v kuse. Muchnice bibionidae to dělají i 56 hodin.

Ruměnice pospolné se vydrží jako dva vagonky pářit klidně celý den. Ploštice rodu Serinethinae se takhle zapojí na několik dní, rekord je 11. Rekord u pand drží duo Lu Lu a Zhen Zhen, souložili 7 minut a 45 vteřin, přičemž pandy obvykle nepřekročí tři minuty. Šimpanz bonobo souloží 50krát denně, každý akt trvá pár vteřin.

Vědci z Deep Sea News natočili jedno z nejpozoruhodnějších videí, jež dokumentuje sexuální život v říši zvířat: samci mají kromě těch klasických i jedno podivné chapadlo, které slouží k zavedení spermatu do těla samiček a také k tomu, aby z něj vypudili sperma předchozího partnera – chobotnice totiž nejsou zrovna monogamní. Vypudit staré sperma (které v těle samičky přežívá i několik měsíců) přitom není jednoduché a nejednou se stane, že v chobotnici nějaké zůstane.

Nový vrh malých chobotniček tak často nese geny i několika otců současně. Důmyslný způsob, jak zajistit variabilitu a odolnost genetického materiálu dalších generací.

Matka je jistá, otec nikoli. V přírodě je to víc než běžné.