Samičí rostliny technického konopí vypěstované u nás (italská odrůda...

Samičí rostliny technického konopí vypěstované u nás (italská odrůda Carmagnola). | foto: www.hempoint.cz

Konopí se může zazelenat na každé zahrádce. Semínka získáte i zdarma

  • 38
Etnologové Jitka Kateřina Trčková a Jan Vít považují konopí za tu nejužitečnější rostlinu, jakou si lze představit. Návratu k pěstování této rostliny a vysvětlování, že nejde o drogu, se proto v rámci občanského sdružení Konopa věnují už od roku 1999.

„Konopí není droga,“ dává Kateřina Trčková rozhodně najevo, že vzhledem ke svým zásluhám si konopí toto pejorativní označení nezaslouží. A vypráví o historii pěstování a využívání konopí u nás, hlavně v jižních Čechách i na Moravě.

„Nejenže bylo konopí na každé zeleninové zahrádce vítaným přírodním prostředkem proti škůdcům. Už během růstu si z listí a květů kdykoliv připravíte třeba zdravý bylinný čaj a louhováním v sádle nebo lékařské vazelíně mastičku,“ vypočítává přínos jeho pěstování a zdůrazňuje, že stále mluví o technickém konopí. I to totiž obsahuje léčivé kanabinoidy, které jsou však rozpustné jen v alkoholu či tucích. (Návod na bylinné masti zde.)

Po sklizni jsou zase přínosem konopná semena bohatá nejen na proteiny. Semencová kaše, tedy kaše ze semínek konopí, která opravdu mají téměř ideální složení živin, uměla postavit na nohy a posílit imunitu. Ze semínek za studena lisovaný olej patří k nejzdravějším, a když oloupaná semínka rozmixujete ve vodě, získáte lahodné konopné mléko.

Protože však pro tělo zajímavé nutriční látky obsažené v konopných semínkách nejsou termostabilní, radí Hana Gabrielová, agroporadkyně sdružení Konopa, užívat je za studena. Loupaná i neloupaná se dají přidávat třeba do salátů či směsí müsli. Recept na burger s konopnými semínky a olejem najdete zde.

Konopné vlákno pak je samostatnou kapitolou. Etnoložka zmiňuje konopná prostěradla z toho nejkvalitnějšího vlákna, která měly naše babičky do výbavy na celý život, měkké a hřejivé konopné kalhotky ke kolenům či konopné obvazy, které přirozeně desinfikovaly i hluboké rány již před tisíci lety. Kolega její vyprávění doplňuje povídáním o konopných lanech a pazdeří využitelném na stavbách, suchými silnými nasekanými stvoly se pak dalo i topit.

„Nehledě na to, že označení droga je terminus technicus pro jakoukoliv sušenou rostlinu, takže je hodně zavádějící,“ konstatují oba věcně. Koneckonců i celosvětově uznávaný profesor Lumír Hanuš (rozhovor s ním zde), který se výzkumu léčeného konopí věnuje desítky let, ho označuje za jedno z nejbezpečnějších léčiv a říká: „Když nevyléčí, aspoň neublíží. Nikdy!“

Roste to jako kopřiva, připravíte z toho čaj i mastičku

„Už naši dědové jezdili pro osivo konopí do Itálie, aby bylo kvalitní. V našich podmínkách totiž tak kvalitní osivo pokaždé neuzrálo, a pokud chtěli mít silné rostliny, které přinesou maximální užitek, vyplatilo se jim to,“ říká paní Trčková za spolek, který se trpělivě snaží zmírňovat nedůvěru veřejnosti k této rostlině.

Semínka zdarma na vyžádání

Letos už posedmnácté rozjela Konopa na první jarní den akci 100 KYTEK aneb pěstujte konopí beze strachu. A to nejen pro své členy platící členské příspěvky. Za obolus 50 korun, které pokryjí poštovné a balné, sdružení až do konce května zašle semínka komukoliv.

„Kdo si požádá, tomu zašleme nejen sáček se zhruba 100 semínky certifikované odrůdy, ale i vlastní certifikát dokládající, že jde o povolenou odrůdu technického konopí s méně než 0,3% obsahem tetrahydrokanabinolů, tedy THC,“ ukazuje mi Jan Vít krabičku obsahující jak semínka s certifikátem, tak manuál, jak a kde konopí nejlépe pěstovat či sklízet.

„Lidé si stále pletou konopí s marihuanou, považují je za drogu nebo jen za ilegální lék. Jako by svět zapomněl, že konopí bylo vedle lnu a vlny jedním ze tří zdrojů vlákna k výrobě textilu, hlavním prvkem při výrobě papíru a významným zdrojem jedlých i technických olejů a semen,“ doplňuje předseda spolku Konopa.

Pokud se k certifikovaným semínkům technického konopí dostanete, jeho pěstování za vyzkoušení opravdu stojí. I kdybyste si měli do záhonů se zeleninou a bylinkami vysadit jen pár konopných kytek, rozhodně si všimnete, že se ostatním bylinkám či zelenině lépe daří.

Nejenže totiž konopí odpuzuje škůdce, a podle zkušeností některých zahrádkářů prý dokonce i nevítané a žravé plzáky, ale také podporuje růst druhých rostlin. Skvěle si rozumí třeba s koprem (více čtěte zde).

Pokud byste si chtěli technickým konopím osít plochu o 100 metrech čtverečních a větší, musíte splnit ohlašovací povinnost pěstitelů máku a konopí podle paragrafu 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Veškeré relevantní informace najdete na stránkách Celní správy zde.

A pěstování není složité, podle paní Trčkové „komu vyrostou kopřivy, zvládne vypěstovat i konopí“. Semínka přitom můžete vysít přímo na stanoviště, nebo si rostlinky předpěstovat a na záhon je vysadit po třech zmrzlých.

Jan Vít doporučuje nakopírovat si certifikát dané odrůdy a třeba zalaminovaný ho zapíchnout přímo na záhon, aby bylo na první pohled jasné, že jde o legálně pěstovanou odrůdu. Můžete tím zabránit i tomu, že vám kvetoucí rostliny konopí nesklidí někdo jiný.

Návod, jak lze z bylinek včetně konopí dostat to nejlepší vaporizací (více zde):

6. listopadu 2014

Vážně nemocní doufají, že legální bude i konopí indické

Řada penzistů či nemocných už konopí pěstuje, ne každý si ovšem vystačí s konopím technickým. Proto se řada lidí pouští i do pěstování léčebných odrůd indického konopí s vyšším obsahem THC i CBD, jejichž pěstování u nás není legální. A to už je bohužel jiná kapitola.

Protože jde ale velice často o lidi se specifickými a vážnými zdravotními problémy (více zde), vzniklo na jejich obranu v roce 2013 sdružení KOPAC. Cílem tohoto pacientského spolku, který sdružuje pacienty s potřebou léčby konopím a konopnými látkami a jejich podporovatele, je hájení jejich zájmů a práv. Spolupracuje přitom s odborníky a mezinárodními organizacemi z oboru.

V tomto směru je u nás poslední vlaštovkou na poli rozvoje a využití konopí založení institutu na výzkum konopí a kanabinoidů (ICCI). V jeho vědecké radě zasedá i zmíněný profesor Lumír Hanuš působící na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a řada dalších kapacit v oboru.