Jak vypadá
. Zajímavosti a rady
|
Díky tomuto specifickému znamení a taky díky šedému zbarvení klobouku je to mezi líhami nejlépe poznatelný druh. Jeden recept speciálně z líhy: 300 g líhy klubčité nakrájíme na malé kousky a podusíme na másle hodně doměkka, zaprášíme moukou, osmahneme, podlijeme jednou lžící vody nebo vývaru, prosolíme, zjemníme muškátovým květem a pak vymícháme v míse. Přilijeme 2 lžíce sladké smetany, 3 žloutky a sníh ze 3 bílků. Pekáček vymastíme máslem a vysypeme strouhankou, směs do něj vylijeme a zapékáme v troubě asi 25 minut. Klobouky jsou v mládí zvonkovité, záhy sklenuté, na okraji tenké, úzce podvinuté, temně šedé až hnědé, na povrchu lysé, vrostle vláknité, naspodu s bílými nebo bělavými, později šedavými lupeny a válcovitými, dole klubčitě srostlými, 5 - 12 cm dlouhými a 0,5 - 1, 5 cm širokými třeni; voní slabě moučně. Výtrusy jsou bezbarvé.
Kde a kdy roste
Líha klubčitá roste dosti hojně od července do prosince jak v jehličnatých a smíšených lesích, tak zejména v zahradách, u cest, na dvorcích a výjimečně i ve sklepech.
Je jedlá. V Japonsku tuto houbu dokonce pěstují a používají jako jednu z ingrediencí do surijaki – japonského národního pokrmu.
