Louisianský leopardí pes

Louisianský leopardí pes | foto: www.leopardipes.eu

Louisianský leopardí pes je svéráz, který se vám snadno vymkne z ruky

  • 36
“Leopard” je dominantní a nezávislý pes, který vás nikdy nebude slepě poslouchat, pokud vaše rozkazy nebudou mít logiku. Když ale neošidíte jeho výchovu, nepodceníte socializaci a budete na něj mít dost času, naprosto si vás získá.

Louisianských leopardích psů (Louisiana Catahoula Dog) u nás zatím moc nepotkáte. Sice se tu chová už zhruba 10 let, ale momentálně je registrováno asi 500 psů s PP. Jeho obliba však neustále roste, což dokládá 100 štěňat s průkazem původu odchovaných v loňském roce. Víc informací o plemeni jako takovém přináší náš Atlas psů.

Bez důsledné výchovy si zaděláte na průšvih

Úplně nejdůležitější je u leopardího psa výchova. "Pořídit by si ho měl jedině zkušený chovatel, nebo nováček, který je ovšem ochotný naslouchat zkušenějším. Vychovat ho může být totiž docela oříšek," radí majitelka leopardí fenky Monika Kubertová. Co to znamená konkrétně? "Člověk musí být důsledný a vůči psovi vždy nadřazený. Velmi důležitý je také kontakt s lidmi a ostatními psy," přidává další praktické rady.

Louisianský leopardí pes je houževnatý společník

Při špatné socializaci je leopardí pes dvojnásob problematický než jiná plemena, při špatné výchově hrozí, že bude agresivní, nezvladatelný nebo extrémně bojácný. V těchto případech se bohužel nezřídka stává, že se majitel rozhodne psa zbavit.

Aby se nestalo, že takový pes špatně skončí, milovníci leopardů pro tyto situace zřídili projekt Leopardi v nouzi (info najdete zde). Díky tomu mají odložená zvířata šanci najít nový domov - například u chovatele, který si s nimi bude vědět rady. Běžně se pak tito psi stávají miláčky nových rodin a není výjimkou, že sbírají i výstavní úspěchy.

Chovatelé louisianských leopardích psů vůbec drží neuvěřitelně při sobě a společně pořádají nejrůznější akce a výlety se svými psy. "Nikdy se nám na setkání leopardích psů nestal žádný konflikt, známe se a známe své psy. Kdyby se u některého psa něco takového hrozilo, nosí košík. Majitelé leopardích psů jsou velmi zodpovědní," říká přesvědčivě mladá chovatelka.

Velmi akční, teritoriální a nedůvěřivé plemeno

Leopard potřebuje neustále nové podněty, které ho zaujmou a zabaví, nemá rád stále stejný dril. Pokud ho budete brát na delší procházky a nabídnete mu dostatek podnětů, můžete ho s klidným srdcem mít i v bytě. Má rád procházky, může být zdatný v agility, dělat dog dancing nebo třeba canicross, kdy je pes připoután k člověku při běhu. Musíte mu ale věnovat hodně času.

Louisianský leopardí pes miluje dlouhé procházky a výlety

Louisianský leopardí pes (Louisiana Catahoula Dog)

Svého pána a svou rodinu miluje, rovněž tak rodinné známé a přátele. Má nebojácnou povahu a vždy stojí za svou smečkou, tedy svým pánem a rodinou. "Je to pes velmi teritoriální, obranář, cizí lidi obvykle nemá moc rád a je k nim nedůvěřivý. To platí pro většinu těchto psů, ale samozřejmě existují i jedinci, kteří milují i cizí lidi," vypráví Kubertová. A dodává: "I když je tento pes dominantní, není problém chovat ho vedle dalších zvířat, ať už kočky nebo psa opačného pohlaví. S jedinci, na které si zvykne, v zásadě vychází dobře."

Zajímavosti o plemeni

Je to pes střední velikosti s elegantním pohybem, který nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Dorůstá výšky okolo 65 centimetrů. Vyskytuje se v různých barevných variantách od modré až po červenou a může být buď jednobarevný, nebo leopardí. Oči mohou mít jakoukoliv barvu, někteří psi mají každé oko jiné. Srst tvoří krátké a ostré chlupy; jeho drápy jsou kvalitní a silnější než u jiných psů, protože je potřeboval při lezení na stromy například při lovu veverek.
Leopardí pes plně dospívá ve dvou letech. Většinou nebývá nemocný, ale může se u něj vyskytovat hluchota, která zřejmě souvisí s bílou barvou, nebo dysplazie kyčelního kloubu.

Štěně louisianského leopardího psa (Louisiana Catahoula)
Štěně louisianského leopardího psa (Louisiana Catahoula)

Štěňata louisianského leopardího psa

Využíval se jako obranář, pes dobytkářů nebo strážní pes. Lidé vždy oceňovali jeho houževnatost, sílu a chuť pracovat. Plemeno se zřejmě zrodilo ve státě Louisiana u jezera Catahoula křížením červených vlků a španělských mastifů. Později se křížil s ovčáckými psy. Díky tomu má velmi vyvinutý lovecký instinkt, pastevecké vlohy a lehčí konstituci než třeba mastifové.