Země původu
Maďarsko
Zařazení
FCI sk. VII. - ohaři
Standard č. 57
Historie
Předkové maďarského ohaře přišli do své vlasti společně s kočujícími maďarskými kmeny. První stručnou písemnou zmínku a vyobrazení těchto psů lze doložit již v dokumentech ze 14. století. Jeho význam pro lov však výrazněji rostl teprve od 18. století. Koncem 19. století pak byly v Maďarsku pořádány soutěže pro ohaře, jichž se s velkým úspěchem zúčastnili také ohaři maďarští. Na vzniku tohoto plemene se v tehdejší době podílela také jiná plemena loveckých psů. Cílevědomý chov začal v roce 1920 a v roce 1936 byl maďarský ohař uznán mezinárodní kynologickou organizací FCI jako samostatné plemeno.
Povaha a chování
Živá, přátelská, vyrovnaná, lehce cvičitelný. Snadné navázání kontaktu s vůdcem patří k jeho základním vlastnostem. Nesnáší hrubé zacházení a nesmí být ani agresivní, ani bázlivý.
Vzhled
Středně velký elegantní lovecký pes ušlechtilého vzhledu s krátkou žemlově zbarvenou srstí. Spíše lehká, suchá a štíhlá stavba těla tvoří harmonii mezi krásou a sílou.
Průměrný věk
13 - 14 let
Péče
Viszla, jak se plemeno nazývá v zemi původu, je ohař, tedy lovecký pes. Spotřeba krmiva není velká, ale musí odpovídat momentální zátěži psa. Plemeno dobře snáší pobyt v kotci i v bytě. Krátká srst nevyžaduje takřka žádnou údržbu. Viszla potřebuje fyzickou i psychickou zátěž. Vyhovují mu i některé „psí sporty“ jako je např. agility. Plemeno má velký temperament. Jeho výchova tedy musí být trpělivá a velmi důsledná.
Chovatelský klub
Klub chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů