"Samička se narodila v roce 2004 v Poznani. Otcem koťat je tříletý samec z anglické zoologické zahrady. Letošní čtyřčata jsou jeho prvními potomky," vypráví zoolog a kurátor šelem Jan Vašák. "A jsou to všechno kocouři," dodává.
V současné době o koťata pečuje matka v zázemí své ubikace. "Jsou opravdu ještě hodně malá, sotva se batolí. Přibližně za tři až čtyři týdny by je mohli návštěvníci zoologické zahrady spatřit, jak skotačí ve venkovním výběhu," říká Vašák.
Manul je kočkovitá šelma velká jako kočka domácí, ale na mohutnosti jí dodává dlouhá huňatá srst a dlouhé vousy. Zaujmou i relativně krátké nohy a uši skryté v srsti. Zvláštností manulů je i to, že nemňoukají, ale vydávají zvuky, které znějí jako štěkot malého psa.
Samotáři z Tibetu i Nepálu
Žijí samotářsky, na lov vycházejí ve volné přírodě v noci a přes den zpravidla spí ve svých doupatech. Jejich domovem bývá Čína, Mongolsko, Tibet a Nepál. Loveni jsou především pro svou krásnou srst.
V jihlavské zoologické zahradě chovají dva páry této šelmy. I druhé samičce se letos podařilo zabřeznout, ale porod nedopadl dobře. "Samička měla dokonce osm mláďat, což je opravdu vysoký počet, ale mláďata bohužel nepřežila. Byl to velmi těžký porod," konstatoval Vašák.
Koťata se rodí po devíti až deseti týdnech březosti. V jednom vrhu jich bývá zpravidla tři až šest. Ve dvou měsících jsou odstavena.
První odchov tohoto druhu se v jihlavské zoologické zahradě podařil v roce 2008.
