Divocí koně přijeli do Milovic z Velké Británie na konci letošního ledna a v novém prostředí si velmi dobře zvykli. První hříbě se jim narodilo 22. října, jeho matka Sgurr již tedy musela přijet březí (o narození hříběte více zde).
Právě matku dvoutýdenního hříběte postihla v sobotu velmi těžká kolika. Na pastvině ji objevila členka etologického týmu, který koně na pastvině pravidelně sleduje. Koně přímo na místě nejprve ošetřil veterinář z liberecké zoologické zahrady, poté byla klisna i s hříbětem převezena na specializovanou kliniku.
„Klisna je stále ve velmi vážném stavu a veterinární lékaři bojují o její život. První noc na klinice sice zatím zvládla, ale vývoj je stále nejistý, rozhodnou příští dny. Zatím lékaři dělají co mohou, aby se vyhnuli operaci, která by péči o kojící matku hříběte ještě zkomplikovala,“ popsal pro iDNES.cz Dostál.
Pro klisnu je navíc extrémně zátěžový i stres z odloučení od stáda. Zvíře, které se narodilo ve volné přírodě na skotských horách, nikdy nebylo oddělené od ostatních zvířat. Nikdy také nebylo pod střechou a v uzavřeném prostoru.
Kvůli lidské hlouposti či selfie s koňmi je ohrožen i život hříběte
Nejpravděpodobnější příčinou bolestivé koliky je přikrmování pečivem ze strany neukázněných návštěvníků. To potvrdili i experti z anglického Exmooru.
„Je to obrovská tragédie. Klisna Sgurr zažívala nesmírné utrpení a její stav je velmi vážný,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel obecně prospěšné společnosti Česká krajina, která divoké koně do české přírody vrátila (více o projektu u Milovic zde). Na ohradách pastviny s koňmi jsou sice tabulky zakazující krmení a lidé jsou upozorňováni na to, že pečivo může tato divoká zvířata zabít, někteří se je ale stále pokoušejí přikrmovat.
DMS mohou pomoci uhradit nákladnou veterinární péčiSnaha o záchranu klisny a jejího hříběte je nejen nesmírně náročná a nejistá, ale i finančně nákladná. „Tato akutní veterinární péče znamená vysokou finanční zátěž, protože veterinární vyšetření i léčebné zákroky jsou u divokého koně ještě nákladnější než u koní v lidské péči. Na uhrazení veterinárních nákladů na boj o život Sgurr a jejího hříběte může přispět kdokoliv. Budeme vděčni za každou dárcovskou SMS ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Případně za jakýkoliv finanční dar na transparentní účet číslo 2100540679/2010,“ obrací se na veřejnost s prosbou o pomoc Dalibor Dostál.   |
„Především někteří senioři nosili k ohradě plné tašky tvrdého chleba, protože měli pocit, že koně na pastvině bez přikrmování strádají,“ popisuje Dostál. Druhou skupinu pak tvoří ti, kteří se snaží koně na kusy pečiva přilákat k okraji pastviny, aby si je mohli vyfotit, nebo si s nimi udělat selfie na mobilní telefon. Ošetřovatelé, vědci i fotografové monitorující stádo tak opakovaně odstraňují z ohrady kusy chleba a housek, jejichž požití může mít pro divoké koně fatální následky.
Kromě klisny je ohrožený i život hříběte, které je závislé na mateřském mléku. Oba přitom mají v boji o svůj život velmi těžké výchozí podmínky.
„Sgurr se narodila na pastvinách ve Skotsku. Celý život se pohybovala se svým stádem ve volné přírodě. Už nakládání a transport byl pro ni velice vysilující a stresující. Navíc po převozu na veterinární kliniku absolvovala velmi nepříjemná vyšetření a je poprvé v uzavřeném prostoru a sama bez stáda, pouze s hříbětem,“ vysvětluje Dalibor Dostál. V prostředí, kde se léčí i jiná zvířata, navíc oběma koním hrozí nebezpečné infekce.
„Je nesmírně smutné a skličující vidět na ošetřovně stát v kalužích krve koně, který ještě před několika hodinami spokojeně běhal po pastvině. Všichni držíme Sgurr i hříbátku palce, aby svůj nejtěžší boj zvládli,“ doplnil Dostál, který si cení úsilí kolegů, kteří Sgurr našli a pomáhali ji do příjezdu lékařů, Stejně tak děkuje veterinárním lékařům, kteří ji pomohli z nejhoršího přímo na místě i jejich kolegům, kteří se o klisnu i hříbě nyní starají na klinice.
Pro větší bezpečnost divokých koní bude teď podle Dostála důležité, aby se podle plánu co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky.
Podívejte se na vypuštění divokých klisen z aklimatizační ohrady v březnu letošního roku. Od té doby jsou pastviny oblíbeným místem procházek:
21. března 2015 |
Proč je pečivo pro divoké koně problém?
Zažívání divokých koní je výrazně zranitelnější než u koní domácích. Koně jsou býložravci a jejich zažívací ústrojí je uzpůsobeno na živinami chudou, ale velmi vláknitou potravu, především trávu.
„Z toho důvodu musí tuto stravu přijímat téměř neustále, ovšem po malých dávkách. Jakákoli změna ve složení stravy, či její větší objem, může narušit citlivou bakteriální rovnováhu ve střevě. A to může vést k podráždění střevní stěny a narušení peristaltiky,“ vysvětluje etoložka Martina Komárková z Karlovy univerzity a Výzkumného ústavu živočišné výroby.
Následky bývají pro zdravotní stav koně velmi nepříznivé. Ze střeva se totiž uvolňuje větší množství vody než obyčejně, jeho obsah houstne a střevo se ucpává. Následují obtíže provázené silnou bolestí. V lepším případě je kůň dokáže ́rozchodit ́, nezřídka ale mohou končit i smrtí,“ doplňuje Komárková.
To je důvod, proč je veřejnost nemá v žádném případě přikrmovat jinou stravou. „Koně zvyklé pouze na pastvu může i dobře míněný pamlsek ohrozit na životě,“ vysvětluje etoložka. Proto divocí koně nesmí konzumovat pečivo, obiloviny ani jiné krmivo, které se přidává domácím koním.
Zdravotní stav klisny čeští odborníci konzultovali i s experty z anglického Exmooru. Ti potvrdili, že divocí koně tyto potíže při běžné pastvě nemají. A že příčinou takto vážného stavu muselo být přikrmování potravou, na níž nejsou z přírody zvyklí.
