Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Meruňky a broskve mají hromadu vitaminů a zkrášlující účinek na pleť

aktualizováno 
Broskve i meruňky jsou ideálním ovocem pro ženy: kromě řady vitaminů, které posilují imunitní systém, obsahují také značné množství karotenu, který má výrazné zkrášlující účinky. Například rozmačkaná dužina broskve nanesená na pokožku jí rychle vrátí svěžest.

Meruňkám se nejlépe daří v teplejších oblastech republiky. | foto: Profimedia.cz

Meruňky a broskve patří k teplomilným rostlinám. Není ale pravda, že by se jim dařilo jen na jihu Moravy. Kdo ale bydlí ve výše položených oblastech, neměl by se raději o pěstování ani pokoušet.

Při sklizni jako v bavlnce

Meruňky obsahují 9–14 procent cukru, jedno procento kyselin a maximálně 0,6 procenta pektinu. Jsou z nich chutné kompoty, marmelády, džemy a také skvělá kořalka. Můžete je dobře nasušit nebo z nich třeba vyrobit lahodné mrazené ovocné dřeně.

Čtěte ve středu

Chytrý byt bude možné ovládat pomocí mobilního telefonu.

Tipy a triky, jak ovládat byt pomocí mobilu

Plody byste měli sklízet tři dny před úplnou zralostí (ovoce už by mělo být i na zastíněné straně žluté). Sklízejte opatrně do košíku vyloženého látkou, aby se měkké meruňky nepomačkaly.

Na výrobu kompotů má být ovoce už zralé, ale ještě tvrdé, na džem už jsou lepší měkčí plody.

Broskve tvoří 10 procent cukru a 0,5– 0,8 procenta kyselin, dužnina je výrazně řidší než u meruněk. Nejlepší jsou k přímé konzumaci, tepelně se zpracovávají především menší lysé plody – nektarinky, a to hlavně na kompoty.

Broskve jsou velmi choulostivé, období vhodné sklizňové zralosti je velmi krátké a ovoce se velmi snadno při sklizni znehodnotí. Správnou dobu sklizně poznáte podle toho, že barva slupky přechází ze žlutozeleného do slámově žlutého odstínu.

Broskve nepodtrhávejte – dužnina špatně dozrává, je tuhá a nemá správnou chuť. Sklízejte vždy ráno, kdy jsou nejnižší teploty.

Kde pěstovat

Oba druhy se řadí k teplomilným, a tak máte-li zahradu vysoko na horách, raději se do jejich pěstování nepouštějte. Na druhou stranu rozhodně neplatí mýtus o tom, že se dají pěstovat jen na jižní Moravě. Důležité je zvolit místo dostatečně chráněné před severními studenými větry, například u jižní zdi domu.

Částečně se vám tím také podaří zmírnit účinek pozdních jarních mrazíků, které často spálí brzy kvetoucí meruňky. To, že meruňka dobře zaplodí, ale vždy jen jednou za tři až čtyři roky, však ovlivnit nemůžete. Broskvoně mají podobné stanovištní nároky, ale na rozdíl od meruněk mají rády vyšší vzdušnou vlhkost.

Dříve se často pěstovaly stromky z pecek přivezených z Jugoslávie a dalších jižněji položených zemí. Ty v našich podmínkách často dozrávaly až v září. Mnohem výhodnější je koupit si některou vyšlechtěnou odolnou odrůdu, na které plody dozrávají již v červenci a srpnu, a nejsou tudíž vystaveny chladnějšímu počasí na podzim.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.