Výzkumníci se soustředili hlavně na domestikované druhy, jako jsou vrány, střízlíci nebo sýkorky. "Výsledky ukázaly, že způsob života má nezpochybnitelný vliv na velikost jejich mozků. Městské centrum je pro ptáky velmi drsné prostředí a je velmi obtížné sehnat si něco k jídlu. A tak se generace po generaci musí stále víc snažit, aby se uživila," líčí Alexej Maklakov, vedoucí týmu spolupracovníků z Centra evoluční biologie v Uppsale a biologické stanice ze španělské Sevilly.
Tým se zaměřil na průzkum ptactva 12 měst ve Švýcarsku a Francii. Ptáci museli vyvinout velký důmysl, aby si v nepřátelském prostředí našli atypická hnízdiště a zároveň si zajistili pestrou stravu.
Podle jejich zjištění změny nejsou náhodné. Bylo je možné pozorovat u všech zástupců jednotlivých druhů. Podle vědců je zajímavé, že některé druhy ptáků přistupují k asimilaci do městského prostředí ochotněji, jiné se městům spíše vyhýbají. "Ale třeba lejsek černohlavý, strnad rákosní nebo pěnice popelavá se městům spíše vyhýbají," sděluje poznatky vědeckého týmu, který publikovali v časopise Biology Letters.
"Každopádně jsme zjistili, že některé druhy ptáků jsou schopné se rychle vyvíjet a kolonizovat města," doplňuje Maklakov.
