Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mezi svářečkami jednoznačně vítězí invertor nad transformátorem

aktualizováno 
Domácí elektrickou svářečku koupíte v hobbymarketu za dva tisíce korun a méně. Mezi kutily ale jednoznačně vítězí takzvaný invertor. Je lehčí, nabízí snadnější práci, ale je dražší. Dobrý invertor pro domácí použití koupíte už za pět tisíc korun.

Při výběru do domácí dílny si můžete vybrat mezi levnou trafosvářečkou, anebo dražším, ale šikovnějším invertorem. | foto: Profimedia.cz

Kdo prvně uvažuje o koupi svářečky do domácí dílny, měl by si nejdříve ujasnit, jaké materiály a v jaké síle bude svařovat. "Každý kutil obvykle začíná obyčejnou ocelí, potřebuje si svařit třeba rám na branku k plotu anebo kozu na řezání dřeva. Na to si vystačí i s obyčejnou trafosvářečkou za pár stovek. Když už získá trochu praxe, začne si uvědomovat rozdíly v porovnání s invertorem, který ohromně usnadňuje práci," říká Arnošt Sadílek, který vede obchod s potřebami pro svářeče.

Při výběru je také třeba myslet na to, co budeme chtít v budoucnu svářet. Prodávají se elektrody se kterými lze svařovat střídavým proudem (tedy trafem) nerez. Litinové a hliníkové elektrody jsou ale na stejnosměrný proud, čemuž vyhoví lépe invertor.

Co má mít trafosvářečka

Transformátorová svářečka potřebuje obyčejnou zásuvku 220 voltů a jistič alespoň 16 ampér, záleží na výkonu svářečky. Většina trafosvářeček svařuje pomocí střídavého proudu, je tedy vybírat elektrody pro střídavý proud. Jsou hodně těžké, uvnitř najdete klasický transformátor s primárním a sekundárním vinutím.

Jaký zvolit výkon

Pro běžné hobby využití stačí výkon kolem 130 A, toto číslo bývá většinou obsaženo v číselném názvu svářečky. Rozpětí použitých elektrod od 1 do 3–4 mm je pro domácí použití naprosto dostačující.

"Pracují na stejném principu jako přístroje staré desítky let. Dnes je najdete hlavně v hobbymarketech. Trafo je sice těžké, ale levné. Uvnitř nenajdete žádnou elektroniku," popisuje Sadílek. Hobby trafosvářečky klidně váží 15 až 20 kilogramů.

Určitě nekupujte trafosvářečku bez ventilátoru, bude mít velmi nízkou takzvanou zatěžovatelnost kvůli tomu, že jí chybí chlazení. Obvykle se označuje v procentech z 10minutového pracovního cyklu. Výborné výrobky mívají zatěžovatelnost 60 procent, pro hobby praxi vystačíte i se 40 procenty. "Setkali jsme se i se svářečkami, kde tuto hodnotu označovali počtem elektrod, které lze propálit, než je třeba ji nechat odpočinout," říká odborník.

Samozřejmostí u všech svářeček je tepelná pojistka, která slouží jako bezpečnostní prvek, aby se přístroj nepřehřál.

Jaké výhody má invertor

V první řadě je lehký. Není proto problém pověsit ho na rameno a svařovat ve výšce ze žebříku. Uvnitř je takzvaný spínaný zdroj, kdy se střídavé napětí ze zásuvky změní na vysokofrekvenční a až pak se usměrní. Díky tomu je zdroj subtilní a lehký.

TIG, či WIG?

V praxi to znamená totéž. TIG je zkratka Tungsten Inert Gas a symbolizuje svařování netavnou wolframovou elektrodou (tungsten je anglicky wolfram) v ochranné atmosféře inertního (Inert) plynu (Gas). Zkratka WIG pochází z němčiny a znamená Wolfram Inert Gas.

Díky elektronice nabízí další bonusy: invertory mohou být vybaveny funkcemi jako Hot start, který usnadňuje nahození oblouku, nebo Antistick, tedy funkcí omezující nebezpečí přivaření elektrody k svářenému materiálu. "To usnadňuje práci hlavně amatérům, kteří se teprve se svářečkou učí," vysvětluje Arnošt Sadílek. Pokrokovější modely nabídnou i pulzní sváření, které se hodí na tenké materiály, plechy.

Zatímco běžné svařování se provádí obalovanou elektrodou, invertory nabízejí také možnost přepnout na svařování metodou TIG (WIG) v ochranné atmosféře netečného plynu, obvykle argonu. Tato metoda se uplatňuje hlavně tam, kde je třeba mít precizní kontrolu nad svárovou lázní. To je dáno tím, že si množství přidaného materiálu svářeč dávkuje sám.

Podělte se v diskusi se svými zkušenostmi z praxe při výběru svářečky.

Autor:




Nejčtenější

Čerpadlo Gardena s automatem
Čerpadlo do sudu zalije zahrádku, ale nepočítejte s velkým kropením

Sud na dešťovou vodu na zahradě používá většina zahrádkářů. Byla by škoda, když už náhodou občas zaprší, pouštět vodu do kanálu. Je lepší využít ji na zalévání.  celý článek

Jakub Vágner s Antonínem Beckem
Háčky bez protihrotů zraní ryby daleko více než s hrotem, tvrdí rybář

V dalším dílu pořadu S Jakubem na rybách se rybář Jakub Vágner vypravil s kamarádem Antonínem Beckem na jezero Za Valem lovit kapry ze břehu. Když konečně...  celý článek

Vakoveverka létavá
Žena vycvičila 17 létajících veverek. Musíte si s nimi hlavně hrát, tvrdí

Nurmaya Sari Siregar z malajsijského Kuala Lumpur má neobvyklého koníčka. Chová vakoveverky létavé a dokázala je tak vycvičit, že ji poslouchají na slovo....  celý článek

Další z rubriky

Originální osvětlení vyrobíte za pár korun.
Z krásné skleněné zavařovací sklenice si snadno můžete vyrobit i lustr

Praktické sklenice lze využít také na úschovu suchých potravin nebo se z nich dá vyrobit dekorativní předmět do domácnosti. Třeba vázička, lucernička na...  celý článek

Instantní fotoaparát vyrobený z lega
Už žádný digitál, řekl si kutil a vyrobil instantní fotoaparát z lega

Albertino Tam (40) z Hongkongu jednou uviděl, jak kamarád vyhodil krabici plnou lega. A napadlo ho, že by z kostek mohl vytvořit fotoaparát, který by fotil...  celý článek

Nová generace ramena v různých variantách
Z garážového experimentu do škol jako pomůcka pro dětské nadšence

V roce 2016 postavil Gabe Benz pomocí 3D tiskárny první robotické rameno na bázi minipočítače Arduino Uno. Když tuto verzi objevili učitelé, byli nadšeni a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.