Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Milovníkům exotických rostlin hrozí postih za šíření invazních druhů

  1:29aktualizováno  1:29
Pěstujete si naivně plot z křídlatky nebo obrovský bolševník na okrasu? Vystavujete se nejen nebezpečí, že vám tyto dominantní druhy zaplevelí pozemek, ale i postihu za šíření invazních rostlin. Ohrožujete nejen svoji zahradu, ale i široké okolí.

Křídlatka sice bohatě kvete, rozmnožuje se ale v první řadě oddenky. | foto: Pavel Jeřábek

Křídlatka, bolševník, netýkavka, zlatobýl a další. Na první pohled zajímavé a nevšední rostliny. Na řadě míst už dnes ovšem likvidují původní druhy naší flory i fauny a mění tak přirozené složení biotopů. Mohou se nám líbit, současně jsou ale časovanou bombou. Díky svému obrovskému vzrůstu a neuvěřitelné schopnosti přežít.

Když se dobrý úmysl vymkne z ruky

Trnovník akát, netýkavka žláznatá, bolševník velkolepý, ale i topinambury či zlatobýl kanadský. Exotické druhy, které k nám byly dovezeny a vysazeny, aby zpestřily okrasné zahrady a parky. Dnes si to ani neuvědomujeme, máme pocit, že tu byly odjakživa. Potkáváme je přece i ve volné krajině.

Odkvetlý bolševník - detail. Dříve si lidé nosili tyto okolíku domů jako dekoraci. Dnes je to zakázané, protože se tím roznášejí semena.

"Je to jednoduše proto, že se mnohé do volné krajiny nekontrolovatelně rozšiřují. Naše příroda není schopna se jim přirozenými mechanismy sama bránit. Ptáci roznášejí semena bolševníku i mahónie, voda roznáší křehké oddenky netýkavky či křídlatky. Další se do přírody dostanou díky zahrádkářům, kteří rostlinný odpad vyhazují do lesa či do příkopu. Tyto rostliny si pak nově získanou lokalitu mění k obrazu svému. Vytlačují a likvidují nejen původní druhy rostlin, ale i živočichů, jejichž existence je s původním složením jednotlivých biotopů neodmyslitelně provázána," vysvětluje problém Pavel Jeřábek z hnutí Brontosaurus. Pokud si osazenstvo naší krajiny neohlídáme, můžeme tak postupně přijít o její typickou tvář. Čtěte Mrtvá bílá veverka, kvůli které truchlí Angličané, je přistěhovalec z Kalifornie.

"Tam, kde se usídlily nepůvodní akáty, tvoří podrost v podstatě jen kopřivy, vlaštovičníky a podobné rostliny. Původní bohatství rostlinných i živočišných druhů zmizelo," popisuje Jeřábek situaci a pokračuje. "Podobné to je i v místech habrových doubrav, kde dnes rostou modříny (patřící do hor). Původní rostlinné patro zmizelo. Tím se ochuzuje místní přírodní rozmanitost - vytrácejí se původní byliny, na ně vázaný hmyz a následně i nejrůznější bezobratlí a obratlovci."

Invazní rostliny první kategorie

Za obzvlášť nebezpečné invazní rostliny jsou u nás považovány křídlatky (sachalinská, japonská i česká), bolševník velkolepý, netýkavky (žláznatá i malokvětá) a dokonce i borovice vejmutovka. Každou nově zjištěnou lokalitu, kde se vyskytují, je potřeba ihned nahlásit (například na odbor životního prostředí příslušného městského úřadu) a zlikvidovat.

Křídlatku je zakázáno pěstovat a rozšiřovat, jinak vás může čekat i nepříjemné úřední řízení.Křídlatka by sice mohla poskytovat velké množství biomasy pro energetické využití. Čtěte Co je biomasa a jak se s ní topí. Manuál nejen pro Kateřinu Jacques. Navíc umí podobně jako konopí do sebe natáhnout těžké kovy a proto se někdy používá na vyčištění půdy. Jenže trs rostlin křídlatky zastíní půdu pod sebou natolik, že pod nimi už nic jiného neroste, ani mech. Křídlatka přitom za sezónu opravdu vyprodukuje úctyhodné množství biomasy a pokud se její rozkládající se zbytky neuklízí, vytváří si tak sama pro sebe úctyhodné množství kvalitního humusu a o to usilovněji roste v dalších letech.

"Není jiné cesty než tyto agresivní rostliny likvidovat postřikem (nejlépe se osvědčil Roundap). Odumřelé rostliny je pak potřeba posekat a ideálně i spálit," konstatuje Jeřábek. Při jakékoliv manipulaci s tímto rostlinným materiálem je pak potřeba dávat pozor, aby se úlomky oddenků či semena rostlin nerozšiřovaly po okolí. To všechno je potřeba důsledně a trpělivě opakovat většinou i několik let za sebou.

Postřik bolševníku má smysl ve chvíli, kdy vám jsou jeho listy tak po kolena. Jakmile bolševník začne tvořit semena, chemický postřik už vám nepomůže. Tehdy už zbývá jen sběr květenství a jejich likvidace spálením.  U bolševníku velkolepého je ideální jarní postřik vhodným herbicidem na listovou růžici. V době kdy se již tvoří semena, je chemický postřik zbytečný. Tehdy už je účinný jen sběr květenství a jejich likvidace, nejlépe spálením za dodržení požárních předpisů nebo v kotelnách. "Dnes už si nemůžete ani domů přinést květenství bolševníku pro dekoraci. Je to zakázané, dá se říci, že se jedná o šíření invazní rostliny,"upozorňuje Jeřábek.

Netýkavky hustým zápojem ničí původní rostliny břehových porostů.Křehká a mělce kořenící netýkavka se zase dobře likviduje vytrháním, větší plochy je vhodnější posekat. Nejenže netýkavky hustým zápojem ničí původní rostliny břehových porostů. Při zvýšeném průtoku vody, kdy se říčka vylije z břehů, vytržené netýkavky ucpávají jezy apod. Tím zhoršují průběh povodně a navíc se dále roznášejí do krajiny. "Pokud se netýkavka vytrhává, když už dozrávající tobolky vystřelují semena do okolí, je lepší semeníky odstřihnout do pytle a potom je zlikvidovat ve spalovně," odhaluje Jeřábek úskalí likvidace jednotlivých druhů.

Pozor, nevědomost neomlouvá

Astry je typickou rostlinou, která „utekla“ ze zahrady. Za poměrně krátký čas je schopna vytvořit ve volné krajině souvislý porost, který se jen obtížně likviduje.

Nemusíte pěstovat zrovna křídlatku či bolševník. Třeba si okopáváte jen záhon topinamburu či drobných čínských aster. Nebo si v dobré víře pěstujete trs nádherně žlutě kvetoucího kanadského zlatobýlu. A teď na podzim při úklidu zahrady jejich přebytky jen vyhodíte za plot nebo je vyvezete na kolečku na černou skládku. Dělá to tak přece spousta lidí. I tím ale do budoucna ohrožujete naši krajinu.

Autoři:




Nejčtenější

Larva zavíječe voskového je známá hlavně jako nepřítel včelařů.
Zavíječ, nepřítel včel, možná zachrání lidstvo před plasty. Chutnají mu

Vědkyně Federica Bertocchiniová jen shodou náhod přišla na to, že larvy zavíječe voskového si rády pochutnají na plastových taškách. Když totiž čistila svůj...  celý článek

Klisny se ke stádu po porodu vrací poté, co se mezi matkou a hříbětem vytvoří...
U Milovic se rodí divoká hříbata i telata. Slavná klisna uhynula

Jaro přineslo do rezervace divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovic smutek i spoustu naděje. Před dvěma týdny sice uhynula klisna, která přivedla na...  celý článek

Proměněná terasa, připravená k odpočinku a lenošení.
Jak zabydlet jižní terasu: kobercem, paletami a teplomilnými rostlinami

Proměnit holou, zhruba desetimetrovou terasu tak, aby se na ní dalo příjemně pobývat a moc to nestálo, není úkol úplně jednoduchý. Rady zahradního architekta...  celý článek

Marcipánový dezert Michaely Javorovské
Mladé pražské cukrářky soutěžily o nejlepší dezert. Cena zůstala U Krbu

Nadějné pražské cukrářky si vyzkoušely, jaké je to zažít tlak při soutěži ve velké konkurenci. Postavily se proti profesionální cukrářce s praxí a pokusily se...  celý článek

U silnějších motorů se místo jednoduchého molitanového filtru používají...
PORADNA: Vzduchový filtr u sekačky po vyprání raději olejem nenapouštějte

Celý život peru vzduchový filtr u sekačky jarovou vodou a teď jsem se v nějaké diskusi dočetl, že správně bych ho před nasazením do stroje měl napustit olejem,...  celý článek

Další z rubriky

U silnějších motorů se místo jednoduchého molitanového filtru používají...
PORADNA: Vzduchový filtr u sekačky po vyprání raději olejem nenapouštějte

Celý život peru vzduchový filtr u sekačky jarovou vodou a teď jsem se v nějaké diskusi dočetl, že správně bych ho před nasazením do stroje měl napustit olejem,...  celý článek

Jezírko před dokončením. Jakmile se osází celá pobřežní zóna, dopustí se voda...
Je běžné, že zahradní jezírko nejprve zezelená, uklidňuje odborník

Jezírko jako přirozeně fungující samočisticí biotop je zahradní prvek k nezaplacení. Alespoň v krajinné zahradě, která by měla volně navazovat na okolní...  celý článek

Než se pustíte do pěstování, zjistěte charakter půdy.
Jakmile jednou povápníte půdu, už na ní rododendrony nevypěstujete

Co je možné na zahradě vypěstovat, se odvíjí od charakteru půdy a jejího pH. Je však velmi jednoduché si kyselost nebo zásaditost půdy změřit. Stačí k tomu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.