Ivana a Radek Holubovi, kteří se od jara do podzimu nezastaví, tu zahradničí už dvacet let. Věnují se jak své unikátní dendrologické sbírce více než dvou a půl tisíce druhů rostlin, kterou by jim nejedna botanická zahrada mohla závidět, tak zájemcům o okrasné rostliny. Ti si buď přijedou miniarboretum prohlédnout pro inspiraci, nebo sami touží po nějakých přírůstcích do vlastní zahrady.
Království za bytelnou kovanou bránou
Před čtyřmi lety, kdy jsem zahradu Holubových viděl poprvé, ještě vypadala úplně jinak. Zahradní partie byly ve fázi rozpracování a měly podobu louky, takže rozlohu "kultivované zahrady" opticky zmenšovaly na relativně přijatelnou úroveň. Teď už je zřejmé, že majitelé proměně pozemku naprosto propadli.
Miniarboretum obsahuje úctyhodné množství kamenů ve skalkách a kolem jezírek: podle majitelů je jich přibližně 330 tun.
Jenže tam, kde na uměle navršených hromadách půdy s kameny, štěrkem a mulčem původně převažovaly šedé a tmavě zemité barvy, dnes bují zapojená, převážně jehličnatá zeleň v desítkách, možná stovkách tónů. Člověk se tam může na vlastní oči přesvědčit, jak úžasně pestrá a navrch proměnlivá může být zelená barva.
Jakési "hnědé hory" s nedávno vysazenými keříky a stromky se posunuly o kus dál, přesněji výše do svahu. Naštěstí je již zřejmé, kde tato rozpínavost jednou skončí, protože hranici pozemku na straně hlavního vstupu zvýraznila mohutná zeď složená z gabionů. Prolomená je v místě vstupu monumentálními kovanými železnými vraty, které ze všeho nejvíc připomínají bránu do pevného hradu.
TIP: Louka plná voňavých květinZaregistrovali jste v trávníku ve své zahradě zajímavé či vzácné druhy kvetoucích bylin, které chcete zachovat? Nechte jim trochu času, aby stačily odkvést a případně se vysemenily a dál rozrostly. Stačí travní porost v těchto místech obsekávat až do doby, kdy začnou jejich lodyhy žloutnout a odumírat. Pak teprve místo posečte. |
Proměnila se i protilehlá strana zahrady, byť ne již tak výrazně, protože je na ní od samého počátku les. Radek už dříve prozradil, že jednou tu bude opravdový ráj hajniček a dalších krátce kvetoucích květin. Své přání už si také splnil, jsou tam.
Holubovi se se svou zahradou rozpínají především nahoru do svahu, který je součástí poddolovaného území v důsledku těžby černého uhlí. Jedinou nevýhodou takového místa je, že se nelze spoléhat na zásoby spodní vody za účelem zálivky.
Radkovi s Ivanou to nevadí, chtějí v této partii nakombinovat okrasné dřeviny s travnatými plochami. Dokonce z původní květnaté louky zachovávají několik kruhových částí, jež od jara průběžně obsekávají a nechávají je odkvést. Což je další zajímavý moment pro návštěvníky zahrady: právě takové trávníky se dnes těší velké oblibě.
Tuto a další zahradu najdete v aktuálním čísle měsíčníku Knihovnička zahrada.
