Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Z ochmýřených ptáčat vypiplali ušaté sovy. Vypustili je v Praze

  0:09aktualizováno  0:09
„Neměly by se sovy vypouštět v noci?“ byl první dotaz kolegyně videoeditorky, když jsme se v Šárce, na louce u lesa, potkali s Davidem Zítkem z Pražské zvířecí záchranky. S sebou měl dvě mláďata kalousů ušatých, které už se v záchranné stanici podařilo vypiplat natolik, že nazrál okamžik jejich vypuštění zpět do volné přírody.

Dorazil se dvěma plastovými přepravkami, z nichž místo koťat vytáhl okaté a ušaté sovy. Zahnutým zobákem i rozpětím křídel vzbuzovaly respekt, přestože jim byly zhruba dva tři měsíce.

Našly se na Praze západ jako několikadenní mláďata, vypadlá z hnízda. „Bez lidské pomoci by tito kalousové nepřežili,“ konstatuje David Zítek, který je tehdy zavezl kolegům z ČSOP do kladenské záchranné stanice na „vykrmení a výchovu“ a teď je vrací do jejich revíru. Že je den, to jim prý vůbec nevadí. „Je tu spousta míst k úkrytu, kde zbytek dne přečkají. V noci už se mohou pokusit o lov a více si to tu prohlédnout. A je tu louka i pole, mají tu tedy reálnou šanci se dobře uchytit.“

Mláďata kalouse ušatého

Vypiplat sotva ochmýřená mláďata kalousů v tato sebevědomá samostatná zvířata přitom není vůbec jednoduché. „Nejprve se krmí ručně syrovým masem, po dvou až třech hodinách ve dne v noci. Jakmile mláďata trochu povyrostou, už se musí naučit žrát sama, nejprve samozřejmě dostávají mrtvá kuřata a myši,“ vysvětluje Zítek.

Aby se ovšem tyto sovy naučily pořádně létat i lovit, a byly tedy schopny i samostatného života ve volné přírodě, umístili je posléze záchranáři do velké rozletové voliéry. „Tam dostávají v přepravce živé myši, a dokud je všechny samostatně neuloví, nemají šanci být vypuštěny ven. Musíme si být jistí, že v přírodě obstojí a dokážou si potravu obstarat,“ konstatuje záchranář.

Zda se zvířecí záchranka v Praze udrží, záleží na darech

I když v Praze žijete, většinou ani netušíte, jak široká je paleta lesních či lučních živočichů, kteří žijí kolem vás. Obklopují vás, když jedete s dětmi lesoparkem na na kole, nebo si jen tak zaběhat. Ve velkoměstě plném zeleně se jim daří, protože tu chybí predátoři. A biodiverzita tu díky tomu mnohdy větší než v okolí menších obcí.

Pražská zvířecí záchranka ČSOP pomáhá zvířatům 6 let

„Kdokoli najde zraněného či jinak handicapovaného volně žijícího živočicha a chce mu pomoci, může ideálně hned z místa nálezu zavolat ochráncům přírody na telefonní číslo Pražské zvířecí záchranky 774 155 185 a poradit se s odborníky,“ doporučuje David Zítek.

Pražská zvířecí záchranka pomohla od zahájení činnosti v roce 2009 (čtěte zde) více než dvěma tisícům zvířat. Dalším pak díky instrukcím, které dali lidem po telefonu. Přesto se potýká s existenčními problémy. Například má k dispozici jediný zásahový vůz, který brzy doslouží a na nový ČSOP nemá finance. Pokud tedy chcete podpořit záchranu volně žijících živočichů, můžete jakoukoli částku zaslat na účet 33553322, kód banky je 0800, v.s.: 1111.

Velikou skupinou jsou právě ptáci. Proto také pracovníci Pražské zvířecí záchranky Českého svazu ochránců přírody v sezoně každý den řeší až desítku případů nalezených ptačích mláďat. „Od prvních jarních dnů lidé neustále volají, že našli opuštěná mláďata sojek, strak, kavek, kosů nebo sýkorek, ať jim jedeme pomoci. S létem pak střídají pěvce například poštolky, nebo právě sovy. Přitom většinou stačí ptáče vysadit na strom, rodiče bývají poblíž. Ptáci navíc nemají čich, takže se o mládě či mláďata posléze zase postarají,“ konstatuje zkušený zvířecí záchranář. (Podobné je to se zajíčky, více zde.)

Případ kalousů byl ovšem jedním z těch, kdy tohle neplatí, protože mláďata byla příliš malá, navíc podchlazená a hladová. Ale měla štěstí. Lidé je našli včas a ujali se jich v záchranné stanici napojené právě na Pražskou zvířecí záchranku. Pokud ta kvůli neustálým finančním problémům skončí, dalším zraněným či jinak handicapovaným zvířatům v Praze už se podobné pomoci dostat nemusí.





Nejčtenější

Ajabu je nesmírně komunikativní a návštěvníci ho přitahují jako magnet. U skla...
VIDEO: Malý Ajabu je asi největší ďáblík z pražských gorilích mláďat

Je mu osm měsíců, vlastně je to takové batole. Matka Shinda ho sice stále sleduje, ale jinak je gorilí kluk Ajabu poměrně samostatný a nebojácný chlapík. Do...  celý článek

Jan Matějka se 106cm hlavatkou
Za hlavatkami musí čeští rybáři do zahraničí. U nás už téměř neexistují

U nás téměř vyhubená hlavatka je „vzácné zboží“ i v zahraničí. Lovit se smí jen v zimě, jinak je chráněná. A rybáři mají vyzkoušeno, že čím mizernější počasí...  celý článek

Kdybychom těsto nechali déle zrát, byly by bubliny ve střídce větší.
Triky pro snadné pečení chleba: sledujte bubliny a pečte ho v hrnci

Několikrát se mi chleba povedl, ale v poslední době ne a ne docílit nadýchanosti. Už se mi doma smějí, píše čtenářka Markéta. Přitom peče jen obyčejný chleba z...  celý článek

Mršina, která zbyla po hodování vlků, je v zasněžené krajině spoutané mrazem...
VIDEO: Když sýkorky hodují na mršině, co zbyla po nočním lovu vlků

V lesích Podkarpatského vojvodství v Polsku se podařilo zachytit hodování sýkorek, nikoliv ovšem na krmítku. Aby přežily tuhou zimu, potřebují se pořádně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.