Jediné mládě se samici mravenečníka rodí po zhruba pěti měsících březosti. Od narození pak matka mládě na svých zádech nosí a přitom ho postupně učí, jak se pomocí silných drápů prohrabat do mraveniště, termitiště či ke včelám. A také jak využít dlouhý lepkavý jazyk k lovu hmyzu, který je jejich potravou.
Máte samolepku?Samolepka mláděte mravenečníka vyšla v dnešní MF DNES spolu s mládětem zebry, máte je? Pokud vám chybí, můžete si obě objednat zde.  Takto hoduje mravenečník čtyřprstý v termitišti. |
Samice s mládětem se přitom zdaleka nepohybují jen po zemi, mravenečník totiž výborně šplhá po stromech i keřích Jižní Ameriky, která je jejich domovinou.
Pomáhá si přitom svým částečně ovíjivým ocasem, kterým se umí ve větvích stromů a keřů přidržovat. Ocas mu také slouží jako opora, pokud se cítí ohrožen a potřebuje se postavit na zadní. Brání se totiž předníma nohama se silnými drápy. Nejdřív ale zacouvá ke stromu nebo ke skále, aby měl krytá záda.
Přes den se mravenečníci ukrývají v dutinách stromů, aktivní jsou především při setmění a v noci, kdy se vydávají na lov. Potravu polykají celou, zpracovávají ji až v žaludku. Kousáním se nezdržují z prostého důvodu: nemají zuby. Hmyz jednoduše nachytají na svůj lepkavý jazyk a rovnou ho polykají.
Kde se u nás dají vidět mravenečníci na vlastní oči?
Na mravenečníky čtyřprsté se u nás můžete zajet podívat do zoo ve Zlíně, kde chov obnovili loni v prosinci. A do Olomouce, do zoo na Svatém kopečku, kde mravenečníky čtyřprsté úspěšně rozmnožují.
V obou uvedených zoo chovají i mravenečníky velké, které můžete vidět i v Děčíně. Do Prahy se mravenečníci vrátí až po rekonstrukci opuštěného pavilonu velkých savců ve spodní části zoo na pavilon Amazonie (na jeho vizualizaci se můžete podívat zde).
Zapojte se do fotosoutěže o nejkrásnější mládě |
