Země původu
Francie
Zařazení
FCI sk. V - honiči a barváři
Standard č. 35
Historie
První zmínky o jednom z nízkonohých francouzských plemen honičů pocházejí údajně ze 14. století. Plemeno chované v jihozápadní Francii je také možné najít na starých obrazech s loveckými výjevy. V té době byl lov čistě výsadou šlechty a dobrý lovecký pes byl nadmíru ceněn. Vznik gaskoňského baseta byl pravděpodobně výsledkem snahy o vyšlechtění menšího, ale vytrvalého honiče, schopného pracovat v náročném houštinatém terénu, kde větší psi, např. velký modrý gaskoňský honič, měli problém s rychlým pohybem. Gaskoňský baset má kratší končetiny, ale velkou povahu. Používal se při lovu veškeré zvěře, mimo drobné zvěře pernaté. Nebál se jelenů, černé zvěře ani vlků. V 19. století se na plemeno trochu pozapomnělo a modrý gaskoňský baset takřka vyhynul. Obětavá péče několik chovatelů jej opět vzkřísila. Stále se jedná spíše o plemeno málopočetné, ale díky osobitému půvabu a neopakovatelné povaze jeho příznivců stále přibývá.
Povaha a chování
Modrý gaskoňský baset je přítulný a ovladatelný pes. Nemá v sobě zlobu ani vůči lidem, ani vůči ostatním psům. Je schopný pracovat ve smečce a myslivci na něm oceňují vytrvalost, výborné čichové schopnosti a také krásný „znělý“ hlas.
Vzhled
Modrý gaskoňský baset dosahuje výšky kolem 38 cm. Nádech modré barvy srsti vzniká promícháním bílých a černých chlupů. Typická pro plemeno je také černá skvrnka v bílé lysině. Ta odděluje dvě černé plotny na hlavě, kterým se říká maska. Srst je krátká a jemná.
Průměrný věk
12 - 13 let
Péče
Plemeno je zcela nenáročné jak z pohledu výživy, tak z hlediska kvality a množství potravy. Krátká, hustá a zajímavě zbarvená srst se neupravuje a stačí jí jen občas kartáčovat. Trochu více pozornosti zaslouží zevní zvukovody psa, které jsou zakryté dlouhým ušním boltcem.
