Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mokřady zadržují vodu v krajině, chrání nás před suchem i povodněmi

aktualizováno 
V posledních 35 letech se frekvence přírodních katastrof jako záplavy, tropické cyklony nebo sucha po celém světě více než zdvojnásobila. OSN přitom odhaduje, že 90 % všech přírodních rizik souvisí s vodou. Při minimalizování škod hrají významnou roli mokřady, na jejichž obnovu lze aktuálně čerpat dotace.

Přírodní rezervace V Pískovně. Významné hnízdiště ptáků nedaleko panelového sídliště Černý most v Praze. | foto: Česká společnost ornitologická

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) do budoucna předpovídá ještě více extrémních událostí způsobených klimatem či počasím. Je tedy na místě brát v potaz, že jsou to právě mokřady – unikátní ekosystémy na pomezí souše a vody - které pomáhají krajině zvládat povodně či přívalové deště a schraňují vodu na období sucha. Fungují doslova jako jakási přírodní houba.

Fotogalerie

Což je aktuální i u nás a význam mokřadů v celé jejich pestré podobě tak stoupá. Mokřady v dobrém ekologickém stavu jsou totiž schopné do značné míry ztlumit negativní dopad přírodních katastrof na místní obyvatele.

Například při ničivé tsunami na Šrí Lance roku 2004 se na místech s pobřežními korálovými útesy chráněnými mořským parkem ničivá vlna dostala jen 50 metrů do vnitrozemí. V částech, kde byly útesy degradované těžbou, měla vlna ničivý dosah až 1 500 metrů.

Podobný tlumivý účinek v našich podmínkách zastávají například suché poldry, vodní díla sloužící k protipovodňové ochraně. Jsou vytvořeny přehrazením vodního toku, za hrází se však voda za běžných podmínek buď neakumuluje vůbec, nebo je objem nádrže zaplněn jen částečně a vzniká mokřad. K akumulaci vody dochází během povodní, čímž se transformuje povodňová vlna, která pak působí menší či žádné škody.

Zlepšení vodního režimu mají pomoci evropské dotace

Protože jsou mokřady opravdu cennými místy, které zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí a jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů, vytvořila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR jejich databázi.

Mapa vláhového deficitu říká, že srážek je stále málo

Ačkoliv se může zdát, že letos napadlo hodně sněhu a nemusíme se tedy bát sucha, opak je pravdou. Stačí se podívat na aktuální mapu vláhového deficitu Česka zde. Zjistíte, že na některých místech chybí v půdě až sto litrů vody na metr čtvereční, což u představuje velký vláhový deficit.

Projekt Intersucho vznikl v roce 2012 jako odpověď na rostoucí riziko výskytu období sucha ve střední Evropě, které je poslední roky pravděpodobně nejvyšší za posledních 130 let. Spolupracují na něm mj. pracoviště Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, Mendelovy univerzity v Brně a Masarykovy univerzity.

Ta umožňuje vyhledávat mokřady na interaktivní mapě (najdete ji zde) a zjišťovat například i výskyt druhů živočichů a rostlin. V celosvětové databázi se teď ty české objevují vedle takových míst, jako je jezero Titicaca, mokřady Amazonie, atlantské pobřeží Ohňové země či delta Dunaje.

Ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc uvedl, že za poslední století mokřadů v Česku ubylo kvůli zemědělské velkovýrobě, což neprospívá zdraví krajiny. Nově mají tedy zlepšení vodního režimu pomoci programy na obnovu funkcí krajiny a aktuálně i tři čtvrtě miliardy korun z evropských dotací.

Díky tomu mohou zájemci až do konce března žádat o podporu projektů na ochranu přírody a krajiny z operačního programu životního prostředí. Na projekty pro zlepšení vodního režimu v krajině mohou získat až stoprocentní podporu (podrobnosti najdete zde).

Na mokřadech je závislá řada živočichů včetně ptáků

Ptáci jsou významným indikátorem stavu prostředí a úbytek a degradace mokřadních biotopů se proto projevila i na populaci mnoha vodních a mokřadních druhů. „Od 80. let minulého století jsme zaznamenali významný pokles počtů zejména druhů vázaných na přechodové stanoviště v okolí vodních ploch, jako jsou např. mokré louky,“ uvádí k tomu Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Mokřady v České republice

Mezi mokřady patří rašeliniště, bažiny, lužní lesy, říční nivy i tůně a na území ČR jich najdete více než dva tisíce. Mezi celosvětově nejvýznamnější patří 14 z nich, například Šumavská, Krušnohorská a Krkonošská rašeliniště, Třeboňské rybníky, rašeliniště Slavkovského lesa a jizerská rašeliniště Horní Jizera.

To je jeden z důvodů, proč při příležitosti Světového dne mokřadů Česká společnost ornitologická již potřetí připravila po celé republice sérii vycházek a přednášek zaměřených na poznávání vodních druhů ptáků a významu mokřadů pro jejich zimování a tah. A řadu z nich lze ještě stihnout.

Současné dlouhotrvající chladné počasí má za následek, že se ptáci koncentrují na nezamrzlých vodních plochách, převážně úsecích větších řek, a mezi nimi lze často pozorovat i vzácné hosty ze severu, jako je morčák velký i malý, hohol severní nebo polák kaholka. Přehled vycházek zde.

Podívejte se, jak jsou na tom s čistotou vody některé naše rybníky:

Seznámit se z ptačími obyvateli, mokřady a jejich funkcemi však můžete v průběhu celého roku, a to na vycházkách k mokřadním lokalitám. Díky projektu ČSO Pražskými mokřady krok za krokem. Ten chce názorně ukázat, že ekologicky hodnotné a pro vodní ptáky významné lokality se mohou nacházet i v bezprostřední blízkosti lidských obydlí.

Autoři: ,




Nejčtenější

Pstruh obecný potoční
Pstruh potoční je už dnes skoro ohrožená ryba, tvrdí rybář Jakub Vágner

Kvůli kormoránům i lidem je dnes pstruh žijící v potocích vzácností, říká Jakub Vágner v novém dílu pořadu S Jakubem na rybách. Probere techniky lovu pstruhů.  celý článek

Vizualizace budoucí podoby výsadby u hřbitovní zdi, tzv. babiččiny zahrádky.
Zahradu klidně budujte postupně, nejdůležitější je koncept

Tato zahrada skýtá útočiště vážně nemocným dětem a jejich rodinám. Místo užívá komunita lidí, z nichž každý jeden může přispět k jeho budování. I když není...  celý článek

Pro kus dobrého jídla jsou psi ochotní udělat všechno.
Psi jsou pro jídlo schopni udělat cokoliv. I podfouknout svého páníčka

Marianne Heberleinová z curyšské univerzity doma pozorovala nepravosti svých psů, udivovala ji jejich vynalézavost. S kolegy vytvořila studii, která podle ní...  celý článek

Housenka zavíječe zimostrázového
PORADNA: Mám skoro zničený buxus od zavíječe. Co proti tomu mohu dělat

Na začátku května jsem zjistila, že mi buxus na zahradě skoro sežral zavíječ zimostrázový. Myslím, že to tentokrát ještě přežil, ale bojím se, aby se to příští...  celý článek

Další z rubriky

Housenka zavíječe zimostrázového
PORADNA: Mám skoro zničený buxus od zavíječe. Co proti tomu mohu dělat

Na začátku května jsem zjistila, že mi buxus na zahradě skoro sežral zavíječ zimostrázový. Myslím, že to tentokrát ještě přežil, ale bojím se, aby se to příští...  celý článek

Sázet semena z volného opylení je tak trochu dobrodružství.
Není semínko jako semínko. Písmeno s číslem zaručí úrodu

Kdo chce mít na zahrádce zaručenou úrodu, koupí si dražší semínka z první filiální generace. Kdo se zahradničením jen baví, může se pokusit vypěstovat si i...  celý článek

Při zakládání nového záhonu se bez rýče neobejdete.
V jílovité půdě nic nevypěstujete, musíte ji upravit, radí zahradník

Když si zakládáte zahrádku, s jílovitou půdou nic nenaděláte. Svrchní vrstvu ornice si však můžete upravit tak, aby byla úrodná a plodila podle vašeho přání.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.