Mořská forma pstruha migruje po většinu života do moře, kde se krmí, a odtud zase nazpátek do rodných řek, kde se vytírá. V moři se většinou vyskytuje od brzkého jara do pozdního podzimu.
Poté vstupuje do řek. Do kratších řek, které se vyskytují třeba v Dánsku, vplouvá později. Do dlouhých řek (Švédsko), kde musí urazit delší cestu, dříve.
Toto chování je způsobeno vlivem prostředí i genetickými faktory. Z hlediska rybářského je „mořák“ fascinující ryba.
Nejdříve se jeví jako obyčejná ryba, kterou chytíte, uděláte si čárku a můžete se věnovat lovu jiných druhů ryb. Ale po jeho ulovení zjistíte, že jich chcete chytit více a dozvědět se toho více i o jeho životě. Může se to stát až posedlostí.
Destinace
Lov mořských pstruhů je populární v Dánsku, Švédsku, Norsku, Argentině, Austrálii, Tasmánii, na Novém Zélandu, ve Skotsku, Německu, USA, Holandsku, Irsku, Anglii a dalších zemích. Drtivá většina českých rybářů ovšem míří za mořáky do Dánska na pobřeží poloostrova Jutland nebo ostrova Fyn.
Zejména mezi mnohými českými muškaři jde o kultovní zemi a rybu. Nikde ovšem není až na výjimky lov jednoduchý. Ne na darmo se mořákovi říká „ryba tisíce hodů“.
Velikosti
Migrační forma pstruha dorůstá větších velikostí než ta stacionární. Ryby po tření totiž většinou neumírají. Velkým samcům se před třením utváří hákovitá dolní čelist. Na různých světových místech byli uloveni mořáci přes 10 kg.
Ten největší byl podle www.fishing-worldrecords.com chycen na řece Rio Grande v Argentině. Pěknými úlovky se ale mohou pochlubit I Češi. Třeba František Bastl chytil na jaře 2013 90cm a 7,75kg mořáka.
Taktika lovu
Taktika lovu mořských pstruhů se liší v závislosti na místě, kde je lovíte (moře nebo řeka), a ročním období. Na moři se loví třemi základními technikami – přívlačí ze břehu, muškařením a trollingem. Tam, kde je legální, funguje i lov na živou nástrahu.
Přívlač je většinou úspěšnější na jaře. Prochytáte s ní větší plochu a mořský pstruh je na jaře hladový, a není proto náročný na prezentaci nástrahy. Typicky se loví s plandavkami nebo pilkříky v různých barvách. Fungují ale i jiné nástrahy. Populární je i lov se sbirolinem a muškou.
V létě se hodně pstruhů loví z hladiny v noci přívlačí i muškařením. Na podzim ovšem přichází čas muškařů. Mořáci se vrací nažraní k ústí řek (jejich bezprostřední okolí bývají hájené) a jsou mnohem vybíravější. Typickými muškami jsou imitace písečných červů, krevet a univerzální vzory (Ullsock, Pattergrisen, Magnus, Grey Fred a další).
Ryby se samozřejmě stále na podzim dají, jak mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, ulovit i na přívlač. Muškaři i vláčkaři většinou chytají zabrodění do vody někdy i daleko od břehu. Důležité je zejména snažit se prochytat co největší plochu. Být takřka neustále v pohybu. Někteří rybáři tak říkají, že nejdůležitější výbavou pro lov mořských pstruhů je auto.
Na trolling (nástraha tažená za jedoucí lodí) se používají různé plandavky a woblery. Jeho největší výhodou je, že se s ním dá chytat dále od pobřeží v různých hloubkách.
Rybářská výbava
Typický prut na lov pstruhů je dlouhý (2,7 m a více) s vrhací zátěží 20–50 g. Na navijáku se používají zejména pletenky s návazcem z fluorocarbonu. Podstatné jsou totiž dlouhé náhozy a manipulace s dlouhým návazcem. Muškaři musí vzít v potaz, že při lovu mořáků se opravdu hodně nahazuje na hranici odhozu.
Pro tyto účely je třeba dlouhý rychlý prut, který je zároveň tak lehký, jak jen je to možné. Většinou se používají pruty s AFTMA 6–8 o délce 2,7–3 m. S delšími pruty nastávají problémy při velkém větru, který není na pobřeží výjimkou. Naviják by měl být odolný slané vodě a ze šňůr se většinou používá intermediální.
Při lovu mořských pstruhů, kdy máte vše podstatné k lovu v brodící bundě, svačinu s foťákem v batohu na zádech a touláte se po mořském pobřeží, poznáte zvláštní pocit svobody. Neváhejte a vyražte lov mořáků vyzkoušet. V Dánsku byste je měli ještě nějakou dobu na moři zastihnout.
Více zajímavostí o rybaření najdete v aktuálním vydání rybářského časopisu Kajman.
