Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Myrmekofilním rostlinám dělají mravenci tělesnou stráž

aktualizováno 
Myrmekofilní druhy tropických rostlin ve své domovině žíjí v symbióze s mravenci. Při pěstování v našich podmínkách se ale zahmyzení bytu bát nemusíte.

Zástupci rodu Hydnophytum patří mezi nejoblíbenější | foto: Martin Zoun

Kde nakoupit

Myrmekofilní rostliny nepatří do běžného sortimentu květinářských obchodů. Často je však lze koupit na různých výstavách exotických rostlin (např. v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze) nebo je můžeme zakoupit přímo u jejich pěstitelů.

Symbióza je soužití dvou či více různých organizmů, ze kterého mají, na rozdíl od parazitizmu, užitek všichni zúčastnění.

Takové partnerství můžeme najít i mezi některými rostlinami a mravenci. Rostliny žijící v symbióze s mravenci se nazývají myrmekofilní rostliny či myrmekofita a najdeme je převážně v tropických pralesích.

Rostliny poskytují mravencům pohodlný domov přímo ve svém těle a mravenci jim na oplátku zajišťují živiny, vodu a slouží rostlinám jako jejich "tělesná stráž“.

Mravenci ochraňují i vyživují

Myrmekódie pěstované epifyticky vyžadují každodenní rosení nebo pěstování v pokojovém skleníčku, kde lze udržet vyšší vzdušnou vlhkostMezi rostliny "spolupracující“ s mravenci patří zástupci rodů Myrmecodia, Hydnophytum, Dischidia, Acacia a další. Jako živá mraveniště jsou uzpůsobena celá jejich těla či různé části. Dischidia má duté, nafouklé listy, Myrmecodia a Hydnophytum ztlustlou dužnatou dolní část těla protkanou spletí chodbiček, některé druhy rodu Acacia mají ztlustlé duté stonky či trny a "ubytování“ mohou mravenci najít i v oddencích a kořenech některých druhů kapradin či orchidejí.

Myrmekódie pěstované epifyticky vyžadují každodenní rosení nebo pěstování v pokojovém skleníčku, kde lze udržet vyšší vzdušnou vlhkostMravenci využívají "své“ rostliny jako mraveniště, jenž samo roste, a tak jim stále poskytuje dostatek prostoru. Za to je chrání před škůdci (škodlivým hmyzem, většími býložravci i různými houbami a plísněmi) a zajišťují jim přísun živin ze zbytků své potravy a vláhy udržováním stálé vlhkosti uvnitř svého příbytku.

Mnohé myrmekofilní rostliny totiž tvoří v prostorech, kde mravenci žijí, "vnitřní“ kořínky jimiž vláhu a živiny vstřebávají. To je výhodné hlavně pro rostliny žijící v oblastech s periodicky i náhodně se vyskytujícími obdobími sucha. Zatímco jiné rostliny v té době trpí nedostatkem vláhy, mravenci zásobují své "živé domovy“ vodou přímo uvnitř jejich těla.

S mravenci jen v přírodě

Bílá poupata na prodloužené horní části stonku myrmekódieMnohé z myrmekofilních rostlin můžeme pěstovat nejen ve skleníku, ale i jako zajímavé pokojovky v běžných domácích podmínkách, např. na parapetu u okna. Soužití s mravenci ke svému životu nutně nepotřebují, stačí jim zálivka a hnojení jako u normálních pokojových rostlin.

A nemusíte se obávat ani toho, že se vám do rostliny nastěhují naši domácí mravenci a zamoří vám následně celý byt. Rostliny se totiž "kamarádí“ výhradně s určitými specializovanými druhy tropických mravenců žijícími pouze v jejich domovině, naše mravence k zabydlení se uvnitř těchto exotických rostlin nic neláká.

Pěstování

Mezi neobvyklé pokojové rostliny patří také někteří zástupci z rodu Dischidia. Jsou to liánovité rostliny a pro K nejčastěji pěstovaným a nejatraktivnějším myrmekofytům patří rody Myrmecodia, Hydnophytum a Dischidia. Rostliny jsou teplomilné, optimální jsou celoročně běžné pokojové teploty kolem 20–25 ˚C.

Rostliny můžeme pěstovat epifyticky, navázané na větvi (kořeny obalíme například sušeným rašeliníkem) i v květináči. Jako substrát pro pěstování v květináči je nejlepší směs rašeliny a běžného epifytního substrátu v poměru 1:1 (epifytní substrát namícháme z kousků kůry, polystyrenu a dřevěného uhlí v poměru 2:2:1).

Vyžadují dostatek světla, ne však přímé slunce. Rostliny v květináči přirůstají rychleji a lze je bez potíží pěstovat volně v bytě. Substrát udržujeme stále mírně vlhký, rostlinám prospívá občasné mlžení. Epifytně pěstované rostliny působí atraktivněji a mají přirozenější, kompaktnější tvar. Vyžadují však větší vlhkost vzduchu (časté rosení či pěstování v pokojové vitrínce). Hnojíme jednou za 2–3 týdny zálivkou nebo postřikem, hnojivy na pokojové rostliny.

Mravenci se stěhují "do hotového"

U myrmekódií a hydnofyt nejsou prostory pro "mraveniště“ na první pohled patrné. Viditelné jsou pouze malé otvory v dolní části ztlustlého stonku, které slouží jako vchod do rozsáhlé sítě chodbiček uvnitř jejich těla. Krátce po objevení těchto rostlin se vědci domnívali, že mravenci si chodbičky v rostlinách vykousávají. Brzy se však zjistilo, že jejich tvorba je záležitostí pouze rostlin samotných (zárodky chodbiček jsou patrné již u malých semenáčků, do kterých by se mravenec ani nevešel) a mravenci se tak nastěhují již do hotového.

Autor:


Témata: Pokojovky


Nejčtenější

Housenka zavíječe zimostrázového
PORADNA: Mám skoro zničený buxus od zavíječe. Co proti tomu mohu dělat

Na začátku května jsem zjistila, že mi buxus na zahradě skoro sežral zavíječ zimostrázový. Myslím, že to tentokrát ještě přežil, ale bojím se, aby se to příští...  celý článek

Unikátní sbírka karlovarských lázeňských pohárků, kterou spravuje Lukáš Lojín,...
Rodina má dva tisíce lázeňských pohárků, zaujaly i tým Guinessovy knihy

Když v roce 1951 kupoval karlovarský balneolog Jaroslav Dolina za tehdejších pět korun československých první karlovarský lázeňský pohárek, nemohl tušit, že...  celý článek

Samice lemura mongoz se svým mládětem.
V ostravské zoo se narodilo vzácné mládě lemura mongoze, první v Česku

Příchod nové samice vzácného madagaskarského lemura loni na podzim znamenal pro chovatele v ostravské zoologické zahradě velkou naději na rozmnožení tohoto...  celý článek

Malá akumulátorová pila je určena pro drobné práce kolem domu.
Bude na zahradách vládnout akutechnika? Její výsledky jsou stále lepší

Ještě před pár lety se zdálo, že akumulátorové zahradní stroje jsou jen drahou variantou pro několik nadšenců. Ale teď se ukazuje, že výkony se zvedají a...  celý článek

Pstruh obecný potoční
Pstruh potoční je už dnes skoro ohrožená ryba, tvrdí rybář Jakub Vágner

Kvůli kormoránům i lidem je dnes pstruh žijící v potocích vzácností, říká Jakub Vágner v novém dílu pořadu S Jakubem na rybách. Probere techniky lovu pstruhů.  celý článek

Pro maminky, které potrápil zpropadený triple test
Pro maminky, které potrápil zpropadený triple test

Až si budete lámat hlavu nad tím, kam o prázdninách umístit své ratolesti, přečtěte si několik (uživatelkami) osvědčených tipů.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.