Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na jaro si letos ještě pořádně počkáme, tvrdí historický klimatolog

aktualizováno  13:21
Svoje předpovědi staví klimatolog Jiří Svoboda na zkušenostech našich předků. Soustavnému průzkumu archivů s cílem získat co nejvíc historických údajů klimatického charakteru se věnuje 30 let.
Bude letošní zima podobně tuhá jako ta loňská? Ilustrační foto

Bude letošní zima podobně tuhá jako ta loňská? Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

V on-line rozhovoru s Jiřím Svobodou najdete dotaz na počasí ve třetím únorovém týdnu v Krušných horách, ale i na extrémní úbytek polárních ledovců.

Klimatolog není meteorolog, aby mohl dát podrobnější předpověď, nicméně se o to pokusil: "Týden po 12. únoru nastupuje po tzv. valentinské zimě (pravděpodobnost výskytu 65 %). Po tomto studeném úseku by se mělo objevit kratší oteplení (pravděpodobnost 70 %) a od druhé poloviny února opět ochlazení. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že jednotlivé teplotní epizody se mohou překrývat, různě se prodlužovat nebo zkracovat."

Otázka o úbytku polárních ledovců je mnohem vážnější. "Je nutné rozlišovat jihopolární a severopolární ledovce. Zatímco antarktické ledovce se prakticky nemění, pouze se čas od času odlomí některá jejich část, arktické ledovce jsou daleko aktivnější. Začaly odtávat již téměř před 100 lety, první na to upozornili ruští polárníci ve 30. letech minulého století. Oteplení, které nikdo nezpochybňuje, je ovšem patrné na mnoha teplotních řadách již po letech 1850 až 1870. Pracovníci univerzity v Brémách loňského roku předložili zprávu o ubývání arktického ledu na základě dvacetiletého výzkumu. Výsledek byl velmi překvapující. Plocha pokrytá arktickými ledovci ze zmenšila, ovšem objem ledu zůstal prakticky stejný," vysvětlil Svoboda.

Jak se vůbec klima mění?

"Četl jsem články o mamutech na Sibiři, co zmrzli s jarní trávou v tlamě a dvacet tisíc let nerozmrzli. Pod alpskými ledovci jsou pařezy vzrostlých borovic, které jednoho dne zasypal sníh a led a tisíce let neroztál. Totéž známý Otzi – přišel po louce, přepadla ho sněhová bouře a pět tisíc let byl zamrzlý v ledu. To svědčí o skokových změnách teploty a podnebí o desítky stupňů, ke kterým došlo v řádu dnů a hodin, nikoliv desetiny za desetiletí, jako probíhají dnes. Proč je tedy dnes kolem klimatu takový rozruch?" zeptal se jeden z našich čtenářů.

Jiří Svoboda potvrdil, že rychlost klimatických změn je dnes velmi pečlivě studována. Podle něj začíná převládat názor, že tyto změny probíhaly skokově, jakoby naráz. "Faktických dokladů je zatím poskrovnu, avšak ty, co jsou k dispozici, tento fakt potvrzují. Například doklady o náhlém posunu alpských ledovců mezi roky 1570–1580, kdy čela ledovců sjela do nižších poloh a již zde zůstala. Další náhlá klimatická změna je potvrzena pro 13. století, přibližně v letech 1270–1280," uvedl konkrétně.

Cokoliv o počasí a klimatu

Jaké zprávy o počasí se dají vyčíst ze zápisků našich předků? Proč si například mohli na dvoře Karla IV. pochutnávat na melounech? Jak je možné obhájit názor, že globální oteplování neexistuje? Jaký byl vývoj počasí v oblasti, ve které bydlíte? Otázky čtenářů a odpovědi historického klimatologa Jiřího Svobody najdete ZDE.

Svoji předpověď pro letošní zimu Svoboda staví na zkušenostech našich předků. "Ornitologové například na podzim hlásili časný přílet havranů, ovocnáři brzké zrání zimních odrůd ovoce, včelaři nejvyšší snůšku medu za posledních 40 let a myslivci avizovali rychlý přesun černé a spárkaté zvěře z vyšších poloh do nížin," uvádí klimatolog svoje argumenty.

Svoboda ještě dodává: "K tomu je třeba připočítat, že se spíše k horšímu změnila síla Golfského proudu. Teplota v jeho centrální části klesla už v srpnu, což může Evropě přinést značné ochlazení. K tomu je stále na hlubokém minimu dosud opomíjená sluneční aktivita. Takže je víc než pravděpodobné, že průběh této zimy bude velmi podobný té loňské."

Když jsme vloni v květnu zveřejnili jeho odhad, jaký vliv bude mít výbuch sopky na Islandu na počasí u nás, historická zkušenost slibovala ochlazení. Viz Islandská erupce asi přinese chladnější léto. Zvýšená srážková činnost se nakonec projevila jen v některých polohách, je ovšem třeba připustit, že erupce nepatřila mezi ty zvláště silné.

Soustavnému průzkumu archivů s cílem získání historických údajů klimatického charakteru v pramenech typu kroniky, urbářů (soupisy povinností poddaných vůči vrchnosti), osobních zápisků, zemědělských inventářů a podobně se Svoboda věnuje 30 let. Zasloužil se například o objev historické řady stavů vody na Labi v Drážďanech počínaje rokem 1800 (německá strana má záznamy až od roku 1816) nebo v Praze na Vltavě, kde se také podařilo nalézt dokumenty o rekonstrukci posledního oblouku Juditina mostu v roce 1847.

Oficiální věda postupně potvrzuje jeho odvážná tvrzení

Poprvé jsme se s Jiřím Svobodou bavili o zásadním vlivu změn klimatu na pád říše římské zhruba před pěti šesti lety. On už to ale tvrdí dvacet let, na základě studia veškerých dostupných zápisků z té doby. Nyní k podobnému závěru dospěla podle vědeckého magazínu Science i oficiální věda, která použila metodu zkoumání letokruhů.

V dobrých letech, kdy byl dostatek živin a vody, byly letokruhy široké. Ve studených a suchých se vytvářely jen slabé úzké nárůsty. Ukázalo se, že příznivé vlhké a teplé počasí provázelo období největšího rozmachu římské říše a naopak výkyvy klimatu odpovídají době jejího úpadku. Už i podle vědců tedy musíme připustit, že klimatické změny mohou mít výrazný dopad i na moderní civilizaci.

Jak je to s globálním oteplováním

Průběh počasí v posledních letech vůbec nenahrává teorii globálního oteplování. Přestože se například právě minulý týden objevila zpráva o tom, že rok 2010 byl nejteplejším od roku 1880. "Nebyl," říká Svoboda.

"Byly totiž analyzovány pouze hodnoty naměřené v Severní Americe, takže to nic nevypovídá o průběhu loňského počasí třeba u nás. A srovnávaly se pouze výsledky měření prováděných od roku 1880. To je častý argument, že jsou k dispozici výsledky meteorologických pozorování od tohoto roku, ačkoliv ve skutečnosti se počasí pravidelně sledovalo nejméně o sto let dříve. Jenže pokud by se s těmi výsledky počítalo, vyšel by závěr jinak," naznačuje Svoboda, že podle jeho názoru se žádné globální oteplování nekoná.

Proč věda s Historickou klimatologií nepočítá a považuje ji spíše za hobby?

Jak pohlíží na tzv. historickou klimatologii oficiální instituce, jako je ČHMÚ? Využíváte ji při své práci? zeptali jsme se meteorologa Petra Dvořáka, tiskového mluvčího ČHMÚ.
Pro nás jsou podstatnější údaje z oficiálních měření meteorologických stanic. Jedna z nejdelších řad měření teploty vzduchu pochází z pražského Klementina. Začíná roku 1770 a teprve tato objektivní měření jsou pro nás relevantním zdrojem informací. Historičtí klimatologové naproti tomu vyžívají i takových zdrojů, jako jsou obecní kroniky vedené třeba místním trubačem a podobné subjektivní zápisky laiků, což jsou informace, na kterých nelze úplně spolehlivě stavět.

Přitom oficiální klimatologie samozřejmě také využívá stop, které nám tu v minulosti počasí zanechalo. Používá ale takové metody, u kterých lze vše vědecky doložit. Takové objektivní podklady jim dokážou poskytnout například nárůsty letokruhů u starých sekvojí či vrty do ledovců a rozbor jejich vrstev.

Jaká bude letošní zima, dokážou to meteorologové předpovědět?
To vám žádný meteorolog pořádně neřekne, protože by to byl velice nespolehlivý hrubý odhad. Například leden měl být podle klimatologických předpovědí z podzimu 2010 teplotně podprůměrný. Místo toho přišlo jarní počasí a předminulou sobotu dokonce padaly teplotní rekordy. Dá se ale zhruba říct, že po 21. lednu přijde na pár dní ochlazení, i se sněhem, a pak opět oteplení. (Na otázky odpovídal už 14. ledna, pozn. redakce).
I týdenní předpověď ovlivní tolik faktorů, že snažit se o ni je podobné, jako pustit dvě lodičky po vodě a odhadovat, kde která bude za týden. Přesnější budeme, až vědci například zjistí, jaká je vazba mezi oceány a atmosférou, jak se vzájemně ovlivňují. Ale toho se možná dočkají nejdřív tak naše děti.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.