Na vrzající postel pomůže mýdlo i lepicí páska

Když postel vrže, není to příjemné. U nové postele možná majitel zapomněl důkladně přitáhnout všechny spoje, příčinou mohou být i nekvalitní lamely roštu.

Do redakce přišel dopis žádající o radu: proč majiteli necelý měsíc stará postel vrže? Bohužel čtenář nenapsal, jaký typ postele nebo roštu vlastní. Můžeme ale provést analýzu možných příčin a z ní vyvodit poučení, které se může hodit každému.

Dotáhnout po měsíci

Většina postelí se dodává v rozloženém stavu. Tam, kde se kupuje nejlevnější rám z borovice, nebo dokonce smrku, ale i v případě tvrdších dřevin, je třeba po několika týdnech užívání obejít všechny spoje a znovu je dotáhnout. Dřevo je přírodní materiál a otvory pro šrouby a vruty se po určité době mohou vymačkat. Záleží také na konstrukci postele. Měla by být vymyšlena tak, aby se toto nebezpečí minimalizovalo.

Na bočnicích jsou připevněny dřevěné hranoly, na nichž leží samotný rošt. I ony mohou být uvolněné, rošt pak neleží v perfektní rovině a při tomto zkřížení se může ozývat.

Záleží na roštu

Lamely bez problémů

Na rozdíl od nejlevnějších prkénkových roštů se vrzání nemusí bát ti, kdo vsadili na sice dražší, ale pro tělo zdravější lamelové varianty. Nejenže některé z nich umožňují i polohování, ale hlavně jsou konce lamel uloženy v gumě nebo plastu, takže nehrozí styk dřeva se dřevem. Přitom i jednoduché lamelové rošty umožňují v oblasti ramen plynulé nastavení tuhosti lamel, takže kdo spí na boku, nemusí se bát odkrvení paže. Podobné rošty lze koupit už od 1 500 korun.

Když se toto vše seřídí a zkontroluje, je třeba začít hledat chybu v roštu či jeho uložení. "Hledejte všechna místa, kde se dřevo stýká s dřevem," radí Martin Zelenka ze společnosti Ahorn, která se zabývá výrobou lamelových roštů. Na trhu je podle něho obrovská spousta konstrukcí - od nejlevnějších, kde podobné nebezpečí může hrozit, až po ty nejdražší, které už svojí stavbou podobné problémy vylučují.

Kdo koupí k posteli nejlevnější laťkový rošt, může se setkat se dvěma základními typy. První z nich je osazen řadou prkének "sešitých" textilním páskem, koupí se za několik málo stokorun. Tyto rošty se ale často pod matrací "stěhují" a na bočnicích nejsou fixované. Když se pak člověk na matraci obrací, tak jak se prkénka prohýbají, "stěhují" se po podložce a mohou zaskřípnout.

Některé rošty tohoto typu bývají spojeny textilem na okrajích (když se položí látkou dolů, vrzání se omezí), některé ale na bočnicích leží "dřevo na dřevo", textil je dále od krajů. Proti posunu se radí alespoň krajní prkénka k hranolu na bočnicích přišroubovat tak, aby byla textilní spojka napnutá.

Druhý typ levných roštů je tvořen pevným rámem, na jehož horní stranu jsou našroubovaná jednotlivá příčná prkna. Jelikož takové rošty bývají z měkkého smrkového dřeva, může dojít k tomu, že se průhybem roštu ve středu povytáhnou vruty z rámu a prkna se uvolní. U stokilových cvalíků nepomůže ani dotáhnutí, v měkkém materiálu se zakrátko proces bude opakovat, tady pomůže jen výměna.

Kdo toto zkontroloval a zjistil, že problém přesto trvá, může zkusit podložit rám čímkoliv měkkým: "Určitě pomohou filcové podložky podobné těm, jaké se třeba používají na nohy od židle, aby nepoškrábaly podlahu," radí Martin Zelenka.

V praxi je také ověřeno, že lze použít i samolepicí měkkou molitanovou pásku, jaká se pořídí v každém železářství, a jí oblepit celou nosnou plochu bočnic. A na závěr "babský" recept: pomůže prý i namazat styčné plochy mýdlem - pak po sobě lehce klouzají a nevydávají vrzavý zvuk.