Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ukliďte si kolem domu a nemusíte se bát zmijí, radí herpetolog

aktualizováno 
Na zmije si dejte pozor, ale na paniku zapomeňte. Jejich přemnožení nehrozí, jen jsou v určitém ročním období víc vidět. Což platí právě pro květen, kdy se zmije páří.

Většina zmijí obecných má šedohnědé zbarvení a na hřbetě tmavé skvrny, které nejčastěji tvoří klikatou čáru. | foto: Profimedia.cz

Letošní jaro je teplejší, není tedy divu, že se zprávy o výskytu zmijí a prvních uštknutích objevily relativně brzy. "Když zmije po zimě vylezou, svlečou nejprve zimní kůži a pak se hned páří. Toto období – spojené například s rituálními souboji samců – začne právě teď, takže se dá předpokládat, že budou zmije i častěji vidět," vysvětluje zkušený herpetolog Mojmír Vlašín z brněnské pobočky Českého svazu ochránců přírody.

Zmije obecná (ilustrační snímek)
Zmije obecná (vipera berus)
Zmije obecná (vipera berus)

V Česku žije pouze jediný druh zmijí – zmije obecná (vipera berus), její zbarvení je však velmi variabilní.

To, že jsou zmije častěji vidět, ale neznamená, že jich je víc. "Zmije je dlouhověké zvíře, ale nedochází k jejímu periodickému přemnožení, jako se to jednou za čas stane třeba u hrabošů. Jakékoliv zprávy o přemnožení zmijí jsou tedy nesmysl," uklidňuje Vlašín. Navíc platí, že zmije na člověka neútočí, více v článku V přírodě se začínají objevovat hadi, na lidi ale útočí jen v sebeobraně.

Jak nebezpečné je uštknutí zmijí

Jiří Valenta, český odborník na hadí uštknutí, vedoucí Toxinologického centra Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN v Praze v rozhovoru pro iDNES.cz uvedl, že jejich pracoviště ročně řeší kolem stovky případů uštknutí zmijí. Ve většině případů není nutná hospitalizace, protože následky nebývají vážné, nejčastěji se jedná jen o lokální příznaky, například nateklou ruku. Každé kousnutí navíc neznamená otravu, protože zmije jed vypustí jen v necelé polovině případů. 

Celkové příznaky otravy jedem má jen velmi malá část postižených. Těm je pak špatně od žaludku, zvrací, mají průjem. Největším problémem může být snížení tlaku na takovou hranici, že dojde k oběhovému kolapsu. Při nevhodné léčbě může dojít k poškození ledvin, které se ale dá zcela vyléčit. Větším nebezpečím je alergická reakce. Pokud dojde k alergickému šoku, může nastat smrt v řádu několika minut. "To je ale stejné po bodnutí včelou nebo vosou," konstatuje Jiří Valenta.

Podobně Vlašín uvádí na pravou míru historky o zmijích, které nejsou plaché a před člověkem neutíkají. "Není normální, že zmije před člověkem neuteče. To se stane jen v případě, že je zraněná – pokud leží například u silnice – nebo jinak zdravotně indisponovaná. Případně může být chladno a ona nemá takzvanou provozní teplotu."  

Co dělat, když na zmiji narazíte?

Výskyt zmijí je závislý nejen na počasí, ale i na nadmořské výšce. V nížinách, respektive zhruba ve 300 metrech nadmořské výšky, je setkání se zmijí velmi nepravděpodobné. Tam narazíte spíše na některou z neškodných a užitečných užovek nebo přerostlého slepýše.

V 500 až 600 metrech nadmořské výšky už se zmije vyskytují, nad 600 metrů pak máte téměř jistotu, že jiného hada než zmiji potkat nemůžete. "Kolem tisíce metrů a v horách už totiž zmije nemá žádnou konkurenci, jediná z našich hadů je schopná přežít v tak extrémních horských podmínkách. Navíc je živorodá, okamžitě po porodu mláďata protrhnou blánu vejce a opouštějí ho," vysvětluje Vlašín.

Když už se vám poštěstí zmiji potkat, platí jednoduchá pravidla. "V první řadě na sebe zmiji upozorněte," radí zkušený herpetolog. To znamená, dupejte nebo něčím bouchejte do země, protože had vnímá pouze otřesy půdy. Je hluchý, takže na váš případný řev, ať sebehysteričtější, nezareaguje.

Jakmile vás zmije zaregistruje, nechte jí únikový prostor a čas, aby mohla zmizet a můžete v klidu pokračovat v houbaření či horské tůře. Kvůli vzácnému setkání s chráněným plazem není nutné měnit program. "Někteří lidé mají obavy, že se had sice odplazí, ale pak si na ně počká v houští a skočí jim za krk. To je ale opravdu neopodstatněné, stále platí, že zmije je plaché zvíře, které lidskou společnost nevyhledává," uklidňuje Vlašín.

Kolem domu si udělejte pořádek a budete bez obav

Pokud se objevil nějaký had u vašeho domu či na zahradě, nepanikařte. Samo o sobě to ještě neznamená, že jde o zmiji. Může to být některý ze čtyř druhů u nás žijících užovek nebo slepýš, kteří nemohou nikoho nijak ohrozit.

"Doporučuji pořídit snímek tohoto konkrétního hada a nechat si ho určit, i mně ho lidé mohou poslat na e-mail. Pokud nejde o zmiji, je zbytečné cokoliv podnikat. Pokud jde o zmiji, většinou stačí uklidit binec kolem domu a na zahradě a udržovat nízký trávník. Takovou oblast zmije vyklidí sama," uklidňuje herpetolog Mojmír Vlašín.

V praxi to znamená, že by se kolem domu neměla povalovat prkna, hromady dřeva či odložené nářadí. Na území, kde se chcete pohybovat bez obav, udržujte nízký trávníček. Hrají-li si na zahradě děti, měl by být trávník takto ošetřován v okruhu minimálně pěti metrů kolem míst, kde si děti hrají či kde máte zahradní gril s posezením, rodinný bazén a podobně.

Zmije

Odchyt zmije obecné může provádět jen odborník s výjimkou na odchyt

"Odchyt a vypuštění zmije na jiném místě není řešení," vysvětluje Vlašín. Zmije je totiž teritoriální zvíře. V důsledku to znamená, že jestliže si necháte zmiji u domu odchytit – a toto ohrožené a chráněné zvíře může odchytávat jen odborník, který má výjimku na odchyt – pouze toto území uvolníte pro jinou zmiji. Pokud budou pro život hadů kolem vašeho domu ideální podmínky, můžete vzít jed na to, že se dříve či později objeví zmije nová a uvolněné území s radostí obsadí.





Nejčtenější

Řez stavebním řešením pro rodinný dům
Druhá fáze Dešťovky je jednoduchá. Na dotaci dosáhnete i mimo oblasti sucha

Podle expertů se ministerstvo životního prostředí při vyhlašování druhé fáze programu Dešťovka „pochlapilo“ a připravilo velmi srozumitelné podmínky, které...  celý článek

Místo trávníku směs plevelů
PORADNA: Sousedi nesekají zahradu, máme trávu plnou pampelišek

Sousedi mají vedle nás pozemek, na kterém chtějí v budoucnu stavět. Ale nechávají ho ladem a k nám se dostávají bodláky i pampelišky. Co s tím? ptá se zoufalá...  celý článek

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel.
K Milovicím se vracejí divoké včely. Pomáhat jim začaly i hmyzí hotely

Divoké včely, tedy další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní,...  celý článek

Pokud se vám podaří z lesa přinést podobný úlovek, tak s ním hurá co nejdříve...
Houbové hody i po vzoru císařů: pomazánka z růžovek i bedly po lesnicku

Houby byly oblíbeným pokrmem od nepaměti a za náramnou lahůdku je měli už vybíraví římští císaři. Hlavní houbařská sezona je v rozpuku, takže tradiční...  celý článek

Jakmile se pohne voda třeba pohybem ryby, kriticky vyvážené boilies se pohybuje...
Jak dostat na háček zkušeného kapra. Ošálí ho kriticky vyvážená boilies

Pro kapraře jsou boilies standardem, jak nalákat na háček ty největší kousky. V některých vodách, kde jsou mraky rybářů, jsou však už tak zkušení a chytří, že...  celý článek

Další z rubriky

Opal je typický krásným, zlatavě žlutým, rustikálním vzhledem, výrazně křupavou...
Česká jablka se u nás prodávají málo, ale v zahraničí slaví úspěchy

Přestože se v českých obchodech prodávají více jablka vypěstovaná v zahraničí, existují české odrůdy, které jsou naopak v cizině oblíbené. Nejen mezi...  celý článek

Stromy u Kožichovic na Třebíčsku jsou obsypané tisíci housenek bourovce...
VIDEO: Housenky zabydlely stromy na Třebíčsku, ale nijak neškodí

Hemžící se housenky v útvarech podobných pavučinám osídlily větve stromů v okolí Třebíče. Jsou to hnízda bourovce březového, nočního motýla, kterého sice v...  celý článek

Sousedské vztahy bývají velice křehké, proto se vyplatí vycházet si se sousedy...
Hluk, zápach či nedovolený pobyt. Jak řešit prohřešky zvířat u sousedů

Ne každý majitel rodinného domku je nadšený zahrádkář a chovatel. Někomu může vadit zápach z chlívku, jinému létající peří, dalšímu hlasité projevy drůbeže....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.