Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ukliďte si kolem domu a nemusíte se bát zmijí, radí herpetolog

aktualizováno 
Na zmije si dejte pozor, ale na paniku zapomeňte. Jejich přemnožení nehrozí, jen jsou v určitém ročním období víc vidět. Což platí právě pro květen, kdy se zmije páří.

Většina zmijí obecných má šedohnědé zbarvení a na hřbetě tmavé skvrny, které nejčastěji tvoří klikatou čáru. | foto: Profimedia.cz

Letošní jaro je teplejší, není tedy divu, že se zprávy o výskytu zmijí a prvních uštknutích objevily relativně brzy. "Když zmije po zimě vylezou, svlečou nejprve zimní kůži a pak se hned páří. Toto období – spojené například s rituálními souboji samců – začne právě teď, takže se dá předpokládat, že budou zmije i častěji vidět," vysvětluje zkušený herpetolog Mojmír Vlašín z brněnské pobočky Českého svazu ochránců přírody.

Zmije obecná (ilustrační snímek)
Zmije obecná (vipera berus)
Zmije obecná (vipera berus)

V Česku žije pouze jediný druh zmijí – zmije obecná (vipera berus), její zbarvení je však velmi variabilní.

To, že jsou zmije častěji vidět, ale neznamená, že jich je víc. "Zmije je dlouhověké zvíře, ale nedochází k jejímu periodickému přemnožení, jako se to jednou za čas stane třeba u hrabošů. Jakékoliv zprávy o přemnožení zmijí jsou tedy nesmysl," uklidňuje Vlašín. Navíc platí, že zmije na člověka neútočí, více v článku V přírodě se začínají objevovat hadi, na lidi ale útočí jen v sebeobraně.

Jak nebezpečné je uštknutí zmijí

Jiří Valenta, český odborník na hadí uštknutí, vedoucí Toxinologického centra Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN v Praze v rozhovoru pro iDNES.cz uvedl, že jejich pracoviště ročně řeší kolem stovky případů uštknutí zmijí. Ve většině případů není nutná hospitalizace, protože následky nebývají vážné, nejčastěji se jedná jen o lokální příznaky, například nateklou ruku. Každé kousnutí navíc neznamená otravu, protože zmije jed vypustí jen v necelé polovině případů. 

Celkové příznaky otravy jedem má jen velmi malá část postižených. Těm je pak špatně od žaludku, zvrací, mají průjem. Největším problémem může být snížení tlaku na takovou hranici, že dojde k oběhovému kolapsu. Při nevhodné léčbě může dojít k poškození ledvin, které se ale dá zcela vyléčit. Větším nebezpečím je alergická reakce. Pokud dojde k alergickému šoku, může nastat smrt v řádu několika minut. "To je ale stejné po bodnutí včelou nebo vosou," konstatuje Jiří Valenta.

Podobně Vlašín uvádí na pravou míru historky o zmijích, které nejsou plaché a před člověkem neutíkají. "Není normální, že zmije před člověkem neuteče. To se stane jen v případě, že je zraněná – pokud leží například u silnice – nebo jinak zdravotně indisponovaná. Případně může být chladno a ona nemá takzvanou provozní teplotu."  

Co dělat, když na zmiji narazíte?

Výskyt zmijí je závislý nejen na počasí, ale i na nadmořské výšce. V nížinách, respektive zhruba ve 300 metrech nadmořské výšky, je setkání se zmijí velmi nepravděpodobné. Tam narazíte spíše na některou z neškodných a užitečných užovek nebo přerostlého slepýše.

V 500 až 600 metrech nadmořské výšky už se zmije vyskytují, nad 600 metrů pak máte téměř jistotu, že jiného hada než zmiji potkat nemůžete. "Kolem tisíce metrů a v horách už totiž zmije nemá žádnou konkurenci, jediná z našich hadů je schopná přežít v tak extrémních horských podmínkách. Navíc je živorodá, okamžitě po porodu mláďata protrhnou blánu vejce a opouštějí ho," vysvětluje Vlašín.

Když už se vám poštěstí zmiji potkat, platí jednoduchá pravidla. "V první řadě na sebe zmiji upozorněte," radí zkušený herpetolog. To znamená, dupejte nebo něčím bouchejte do země, protože had vnímá pouze otřesy půdy. Je hluchý, takže na váš případný řev, ať sebehysteričtější, nezareaguje.

Jakmile vás zmije zaregistruje, nechte jí únikový prostor a čas, aby mohla zmizet a můžete v klidu pokračovat v houbaření či horské tůře. Kvůli vzácnému setkání s chráněným plazem není nutné měnit program. "Někteří lidé mají obavy, že se had sice odplazí, ale pak si na ně počká v houští a skočí jim za krk. To je ale opravdu neopodstatněné, stále platí, že zmije je plaché zvíře, které lidskou společnost nevyhledává," uklidňuje Vlašín.

Kolem domu si udělejte pořádek a budete bez obav

Pokud se objevil nějaký had u vašeho domu či na zahradě, nepanikařte. Samo o sobě to ještě neznamená, že jde o zmiji. Může to být některý ze čtyř druhů u nás žijících užovek nebo slepýš, kteří nemohou nikoho nijak ohrozit.

"Doporučuji pořídit snímek tohoto konkrétního hada a nechat si ho určit, i mně ho lidé mohou poslat na e-mail. Pokud nejde o zmiji, je zbytečné cokoliv podnikat. Pokud jde o zmiji, většinou stačí uklidit binec kolem domu a na zahradě a udržovat nízký trávník. Takovou oblast zmije vyklidí sama," uklidňuje herpetolog Mojmír Vlašín.

V praxi to znamená, že by se kolem domu neměla povalovat prkna, hromady dřeva či odložené nářadí. Na území, kde se chcete pohybovat bez obav, udržujte nízký trávníček. Hrají-li si na zahradě děti, měl by být trávník takto ošetřován v okruhu minimálně pěti metrů kolem míst, kde si děti hrají či kde máte zahradní gril s posezením, rodinný bazén a podobně.

Zmije

Odchyt zmije obecné může provádět jen odborník s výjimkou na odchyt

"Odchyt a vypuštění zmije na jiném místě není řešení," vysvětluje Vlašín. Zmije je totiž teritoriální zvíře. V důsledku to znamená, že jestliže si necháte zmiji u domu odchytit – a toto ohrožené a chráněné zvíře může odchytávat jen odborník, který má výjimku na odchyt – pouze toto území uvolníte pro jinou zmiji. Pokud budou pro život hadů kolem vašeho domu ideální podmínky, můžete vzít jed na to, že se dříve či později objeví zmije nová a uvolněné území s radostí obsadí.





Nejčtenější

Larva zavíječe voskového je známá hlavně jako nepřítel včelařů.
Zavíječ, nepřítel včel, možná zachrání lidstvo před plasty. Chutnají mu

Vědkyně Federica Bertocchiniová jen shodou náhod přišla na to, že larvy zavíječe voskového si rády pochutnají na plastových taškách. Když totiž čistila svůj...  celý článek

Takto musel čapí pár z Dubné bránit své hnízdo a vejce.
V čapím hnízdě v Dubném se o víkendu vylíhla první letošní mláďata

V sobotu bylo pošmourno, přesto se v hnízdě v Dubném vylíhla první letošní čapí mláďata u nás. Stejný čapí pár tu na kostele hnízdí už šestou sezonu, ale letos...  celý článek

Padesát procent lidí se učí metodou pokus a omyl. Ilustrační snímek.
Uvařit vejce a vyměnit žárovku je stále častěji problém, ukázal průzkum

Ačkoliv se do módy vrací trend mnoho věcí si vyrábět doma svépomocí, průzkum britské pojišťovny Aviva zjistil, že každý pátý Brit neumí uvařit vejce, přes 40...  celý článek

Klisny se ke stádu po porodu vrací poté, co se mezi matkou a hříbětem vytvoří...
U Milovic se rodí divoká hříbata i telata. Slavná klisna uhynula

Jaro přineslo do rezervace divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovic smutek i spoustu naděje. Před dvěma týdny sice uhynula klisna, která přivedla na...  celý článek

Marcipánový dezert Michaely Javorovské
Mladé pražské cukrářky soutěžily o nejlepší dezert. Cena zůstala U Krbu

Nadějné pražské cukrářky si vyzkoušely, jaké je to zažít tlak při soutěži ve velké konkurenci. Postavily se proti profesionální cukrářce s praxí a pokusily se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.