Morava představuje severozápadní hranici území, na němž šalvěj roste; běžná je v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku.
Šalvěj našel loni v létě znojemský botanik Radomír Němec nedaleko frekventované cesty v obci Nový Šaldorf - Sedlešovice. Odebral několik vzorků a rostlinu chtěl podrobněji zkoumat, když však přišel na místo znovu, byla celá oblast již posekaná.
Vzorky ovšem postačily k tomu, aby je blíže zkoumal a srovnával s herbářem brněnské Masarykovy univerzity, v němž šalvěj rakouská je. Ukázalo se, že jeho nález je unikátní.
Až do poloviny 20. století botanici šalvěj rakouskou nalézali na pastvinách, stepních stráních a lesostepích jihovýchodních Moravy. Šalvěj rakouská roste na udržovaných trávnících.
Unikátní nález podle vědců dokládá význam Podyjí. Před rokem odborníci z brněnské Masarykovy univerzity oznámili, že objevili nový druh mouchy, která žije jen v tomto parku. Podle místa nálezu, dolnorakouského Hardeggu, který těsně přiléhá k parku, dostala muška druhové jméno (o mouše, která má ráda dřevo a vodu, čtěte více zde).
Přírodovědci odhadují, že z více než šesti tisíc druhů brouků žijících v republice se jich v Podyjí nachází víc než polovina. Nedávno tam dokonce objevili tři druhy, jejichž výskyt je v naší zemi naprosto ojedinělý. Jedním z takových nálezů je několikamilimetrový střevlík s latinským názvem Bembidion decoratum. Je to zvíře, které žije v Alpách či Karpatech.
V Podyjí se nachází i druh nosatce, který rovněž jinde v zemi nebyl objeven. A opět je to horský až vysokohorský druh. "To dokládá vztah tohoto území k Alpám," poukazují zoologové.
