Noci Bikira tráví osamoceně na schodech, kde si vždy postaví hnízdo. Zatím odmítá vstoupit do ložnic; má strach setkat se s ostatními na malém prostoru, kde by nebylo dost místa na útěk a kde to nezná.
Bikira (vlevo) by se už ráda zapojila do života gorilí rodiny, ale zatím se jí to nedaří. Oporu má jen v Richardovi, který ji ve vypjatých okamžicích brání. Proto se drží poblíž něho (vpravo)
Netuší, že by tam měla k dispozici samostatnou místnost, kterou ošetřovatelé připravili speciálně pro ni. Lože na schodech, kudy poprvé vešla do pavilonu, se jí nyní zdá výhodné: má tam klid a k tomu dokonalý přehled po okolí.
Jak proběhly druhý, třetí a čtvrtý den
Největší událostí středy byl odpolední střet Bikiry se Shindou, ze kterého nová samice vyvázla s krvavou tržnou ranou na levém obočí. Naštěstí to byl jediný ostrý souboj za celou středu, i když i pár dalších potyček jsme zaznamenali.
Dopoledne se překvapivě pustila do boje Kamba a opět ukázala, že nejdéle bude trvat boj o postavení na konci rodinné hierarchie. Kamba je poslední z dospělých samic a Moja na tom není se svým postavením o nic lépe. Proto se obě snaží Bikiře dokázat, že poslední bude ona.
Moja pokoušela trpělivost Bikiry po celý den a bylo jasné, stejně tomu bude i ve čtvrtek a v pátek. Dobře ví, že její počínání sledují ostatní gorily a jsou připravené zasáhnout na ochranu mláděte (tedy její) okamžitě, kdyby si Bikira cokoliv dovolila. Ta to ví ovšem také.
Čtvrtek byl ve znamení snah Bikiry o proniknutí do gorilí rodiny. Opakovaně se s ní snažila kontaktovat, zatím ovšem bez valného úspěchu. Chytře využívá Richardovy náklonnosti a drží se často v jeho blízkosti, kde je v určitém bezpečí.
Také ve čtvrtek jsme zahlédli několik potyček, do kterých se zapojily všechny gorily včetně Richarda. Ten ale opět působil spíš jako uklidňující prvek a jednoznačně jako ochránce Bikiry.
Pátek ráno začal velkým křikem a kolektivní rvačkou, kterou ošetřovatelky preventivně rozháněly proudem vody z hadice. V čele útočníků byla opět Shinda, podporovaná Mojou. Bikira se příliš nebránila; asi věděla, že by to nemělo valný smysl. Tak jen zvedala ve strachu ruce a křičela.
Dění v pavilonu je naprosto přirozenéPokud někdo čekal, že tlupa přijme Bikiru bez problémů již první den, je asi zklamán. Ovšem gorily v pavilonu pražské zoo se chovají přesně tak, jak jim velí jejich přirozenost. Pokud by se hned na začátku nevyjasnily vztahy a postavení, zavládl by chaos a skupina by neměla šanci na přežití. Nepřipomíná vám to náhodou příchod nového spolupracovníka? |
