Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První prkno na sníh vařil v mámině prádelním hrnci a ohýbal o topení

aktualizováno 
„Z čeho jste si udělal vázání?“ ptá se moderátor. „No, tohle se neosvědčilo, protože nohy z toho vypadávaly,“ ukazuje zhruba dvacetiletý mladík na plandavé upínání na podomácku vyrobeném sněžném prkně. O více než čtvrtstoletí později se nad tímto dobovým záznamem z archivu ČT jen těžko ubráníte úsměvu.

Jenže se psal rok 1987 a svým vývojem do dnešní podoby si snowboardy teprve musely projít. „Nelyžuje. Surfuje na sněžném prkně,“ poučuje Přemek Podlaha ve svém tehdejším Receptáři nejen na neděli (který se začal vysílat ve stejný rok) svoji kolegyni nad obrázky dvou snowboardistů brázdících umělý lyžařský svah na Proseku. Na jeho místě dnes najdete bobovou dráhu.

Při zpětné rekapitulaci je jasné, že České televizi se tehdy podařilo zaznamenat počátky vývoje snowboardů v tehdejším Československu. V době, kdy s nimi začínala jak Evropa, tak Amerika. Aby si tenkrát mohl Luděk Váša zajezdit na snowboardu, musel si prkno postavit sám.

Vyhrňte si rukávy a připravte si bukovou překližku

„Základ tvoří obyčejná buková překližka, která se napaří a ohne. Seshora i zespoda se olaminuje, potom vyřízneme přesně tvar, vybrousíme. Poté přiděláme hrany, staré zámečkové. Skluznice pro začátek stačí epoxidová - natřít epoxidem, rozetřít, ono se to krásně rozleje a vytvoří to takovou hladkou plochu,“ trpělivě vysvětluje pro věc zapálený mladík, který se tehdy už přes deset let věnoval skateboardu.

Fotogalerie

U snowboardu nezapomněl ani na kovové lišty zařezávající se do sněhu - pro lepší vedení prkna. Případně později na středovou lištu pro pokročilejší prknaře, kteří už umí.

Dnes už legendární návod, který odvysílala televize v rámci pořadu Přemka Podlahy dva roky před listopadem, je těžkou nostalgií. Při jeho sledování se jen těžko ubráníte minimálně úsměvu. A to už v něm zdaleka nejde o první primitivní sněžné prkno, které tehdejší kutil a vývojář vyrobil.

Kdo tuto dobu zažil jako dospělý, dobře ví, že do západní Evropy či Ameriky se tehdy dostal málokdo. A když, tak to nebylo zrovna na nákupy. Přestože byl Luděk Váša v roce 1987 mistrem světa ve skoku do výšky na skateboardu a do světa se tedy dostal, finančně byl nákup snowboardu v zahraničí nedostupný i pro něj. 

Na mém prvním prkně se jezdit nedalo, vzpomíná expert

Luděk Váša si svoje první prkno postavil už v roce 1978. „Zahlédl jsem ho tehdy jako kluk v nějakém americkém kresleném komiksu, co se mi dostal do ruky. Jezdil jsem na skejtu, tak mě nemohlo nezaujmout a chtěl jsem to taky vyzkoušet. Tak jsem na nějaké stavbě sebral kus překližky, která se napařená dala tvarovat, a pustil se podle kresleného stylizovaného obrázku do toho,“ vypráví s úsměvem. 

Snowboardista Luděk Váša

Luďka Vášu nebylo těžké vypátrat. Byl to on, kdo v roce 1984 pořádal první snowbordové závody v Perninku v Krušných horách a v únoru 1987 už se účastnil prvního MS ve Svatém Mořici.

Snowboardová prkna stavěl nejprve pro sebe, pak pro kamarády. „Začátkem roku 1989 jsem se tím začal živit na základě povolení Národního výboru,“ konstatuje. Dnes u nás jeho distribuční firma nabízí to nejlepší, co si snowboardista může přát.

První sněžné prkno Luděk Váša vyrobil v roce 1978. Přirozeně bylo ještě primitivnější než to z roku 1987.

První sněžné prkno Luděk Váša vyrobil v roce 1978. Přirozeně bylo ještě primitivnější než to z roku 1987.

Luděk Váša na kavkazském Elbrusu v roce 1989. Sněžné prkno vlastní výroby má opět s sebou.

Luděk Váša na kavkazském Elbrusu v roce 1989. Sněžné prkno vlastní výroby má opět s sebou.

„V létě 1989 jsme jako rakousko-československá expedice na snowboardech úspěšně uskutečnili první sjezd Elbrusu,“ vypráví Luděk Váša, který nechyběl ani u zakládání Asociace českého snowboardingu (AČS) a Mezinárodní snowboardové asociace (ISF), kde se pokládaly základy závodního snowboardingu.

Ukořistěnou překližku vyřízl tak, jak si představoval, že by sněžné prkno mohlo reálně vypadat, a pak ji vařil v mámině prádelním hrnci, aby změkla a byla tvárná. „No a pak jsem špičku toho prkna zaklesl o topení a ohnul. Jako vázání jsem na něj připevnil kus ohnutého plechu. Jestli si ale myslíte, že se na tom dalo jezdit, tak nedalo,“ směje se při vzpomínce už zcela nepokrytě. 

Vedle tohoto prvního prkna tak byly ty předváděné v televizním studiu Receptáře o devět let později, s vázáním vyrobeným z plastových sudů od chemikálií, na tu dobu už opravdu téměř luxusní. Tehdy už se totiž nadšený skateboardista i snowboardista do výroby a vývoje prken opravdu obul.

„Začalo to obrázky katalogu z USA zhruba v letech 1982 až 83. Výroba se postupně vyvíjela v rámci velmi limitovaných možností - tedy z materiálů dostupných v tehdejším socialistickém Československu,“ vzpomíná. Amerika i Evropa ale na tom tehdy podle něj byla velice podobně: „Takhle prostě postupný vývoj snowboardů vypadal. Ať už se jednalo o materiály, či technologii výroby.“

Ideální délka, šířka, tvarování, všechno bylo otázkou postupu ve stylu vyzkoušíme, uvidíme. „Ano, byly to pokusy a omyly. Následovaly přepočty rozměrů z amerických časopisů a další omyly a vývoj,“ potvrzuje Luděk Váša. A nešlo jen o prkno. Zcela samostatnou a neméně složitou kapitolou bylo a je ještě vázání.

„Na prvním modelu z roku 1978 jsem ještě měl místo vázání kus ohnutého plechu, do kterého se jen zaklesla špička nohy. Následovaly ony chlopně, které jsou vidět na modelu v televizním studiu, postupně doplněné řemínky. Obouvaly se do toho jakékoliv běžné zimní boty,“ popisuje.

Příloha k 25. výročí sametové revoluce

Protože sám na prkně jezdil, brzy s kamarády přišli na to, že si při jízdě o něco potřebují vzadu opřít nohu a zaklesnout do něčeho patu. „Další fází tak byly patníky z polyetylenových sudů od chemikálií, nebo z materiálu, ze kterého se tehdy vyráběly skluznice na lyže. Případně sklolaminátové opěrky,“ uzavírá Luděk Váša.

Současný snowboarding v Česku, to už je úplně jiná kapitola. Ne nadarmo má na iDNES.cz už nějaký ten čas svoji samostatnou rubriku (stačí kliknout zde) a od letošního února díky Evě Samkové i zlatou olympijskou medaili.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.