Jitrocel kopinatý | foto: Profimedia.cz

Něco za něco

Při procházce po lesní vyšlapané cestě možná padnou naše oči na rostlinu s oválnými celokrajnými listy s výraznými žilkami. Jedná se o jitrocel větší (Plantago major), jenž se vyskytuje zejména na vyšlapaných místech. Ptáte se, co vede rostlinu k tomu, aby obývala taková místa?
Je to tvrdá konkurence. Žádná rostlina totiž nemá k dispozici neomezený zdroj živin a světla. Musí o ně bojovat s ostatními v porostu. Snaží se je přerůst a zastínit, a získat tak co nejvíc prostoru pro sebe. Na cestě, kam se šlape,

. Cévní svazky

Cévní svazky jitrocelu se nezlomí ani při dopadu kopyt zvířete. Když chcete list utrhnout, cévní svazky kladou odpor a pak čouhají ze stonku.  


velká konkurence není, a rostlina tak může využívat světlo jen pro sebe. Je ale potřeba přizpůsobit tělo tak, aby bylo schopno vzdorovat sešlapu. Jitrocel to vyřešil jednoduše - malým vzrůstem a pevnými pružnými žilkami (cévní svazky).

Vytvořit tak pevné dráhy stojí samozřejmě mnoho galenergie. Proto také tuto rostlinu nikdy nenajdeme ve vyšším porostu. Jiné druhy rostlin, které nespotřebují energii na zpevňování svých pletiv, ji jednoduše přerostou a jí seberou světlo. Odborně se tomuto principu říká trade off, což se překládá jako něco za něco.

Znamená to, že jeden nemůže dělat všechno na sto procent. Když květina investuje do pevných kvalitních pletiv, už nemá energii na další růst. Když naopak vloží všechnu energii do kvantity, kvalita bude pokulhávat.

Fóra čtenářů HOBBY.cz