Sedmdesátiletá chovatelka Betty Chu z Kalifornie se věnuje chovu anglických angorských králíků už 34 let. Její mazlík Frachesca potřebuje hodně péče a vzhledem k tomu, že angoráků má ve svém domě v San Jose padesát, rozhodně se nenudí. „Je pravda, že se svým manželem jsme už od roku 1992 neměli dovolenou,“ přiznala.
Betty Chu při „údržbě“ králíka
„Nejčastěji se mě lidé ptají, když se dívají na Franchescu: je tam uvnitř opravdu králík?“ komentovala své vítězství. Chu je také vícenásobná vítězka soutěže Best in Show a často musí vysvětlovat, jak je to možné, že její králíci jsou tak načechraní. Není v tom žádná záhada. Prostě je pořád opečovává.
Betty Chu už myslí na budoucnost a vychovává další adepty na budoucí držitele cen, až jednou Franchesca odejde do králičích věčných lovišť. Má doma její čtyři potomky, kteří vypadají, jako by Franchesce z oka vypadli v době, kdy byla mláďátko. Pokud se i na potomcích projeví matčiny geny, má Chu své místo v Guinessově rekordů nadlouho zarezervované.
Tito králíci se chovali v Anglii jako ušlechtilí již v 18. století. Své jméno získali díky podobnosti s angorskými kočkami a kozami. Až do počátku 20. století byl angorský králík chován jako luxusní plemeno s cílem dosáhnout co nejdelší srsti. Teprve později se začala srst spřádat a využívat jako vlna v textilním průmyslu. Jeden králík poskytne 30 až 40 deka vlny za rok. Angorská vlna je jemnější, lehčí a asi desetkrát hřejivější než vlna ovčí.
