Osmnáctiletý Štěpáník titul vyhrál už podruhé. Pekaři dostali těsto a na čas z něj pletli housky. "Nejtěžší je správně vyválet prameny. Když se udělá kluzké nebo hodně pomoučené těsto, tak to klouže, prameny se rozmačkávají a člověk ztrácí čas," popsal správnou výrobu pletených housek Štěpáník.
Učni soutěžili i o nejatraktivnější pekařské a cukrářské výrobky, všechno pekli přímo před zraky návštěvníků veletrhu. V soutěži o titul nejlepšího pekaře studenti pekli během devíti hodin chleby, vánočky, koláče a housky. Nejlepším pekařem juniorem roku 2012 se mezi 15 soutěžícími ze sedmi potravinářských škol stal Jan Havlík z hotelové školy v Kroměříži.
I přesto, že návštěvníci veletrhu mohli vidět mnoho mladých a šikovných pekařů a cukrářů, zájem o toto řemeslo klesá. Podle Jaromíra Dřízala z Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů se nyní ve školách učí kolem 590 mladých pekařů, což je zcela nedostatečné. "Kombinace časové náročnosti, manuální práce a výdělků je zřejmě důvodem, proč řemeslo není atraktivní. Firmy si v současné době nemohou dovolit zaplatit pekaře tak, jak by si zasloužili," tvrdí Dřízal.
K prezentaci pekařiny jako řemesla pak mohou posloužit i veletrhy. "Chodí sem i rodiče, kteří potom přihlašují své děti na učební obory. Pohled na pekaře v praxi by jejich rozhodování mohl pomoci," uvedl Dřízal. Celkově by podle něj řemeslu pomohl důraz zákazníků na kvalitu, ne na cenu, a lepší ohodnocení výrobků.
Pekařský trh v současnosti ze dvou třetin ovládají obchodní řetězce, které každým rokem sílí. Vyvíjejí tvrdý tlak na nízkou cenu a zároveň chtějí zásobovat sedm dní v týdnu po celý rok. Od začátku krize v roce 2008 ubylo také pekařům kvůli dopékání mražených polotovarů na prodejnách 15 až 20 procent produkce.
Pekařský obor také ovlivňuje trend dopékání rozmrazeného pečiva, podle zprávy Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů už tvoří asi 20 procent produkce. Naštěstí podle odborníků vzrůstá zájem o malé pekárny a "pravé" pečivo, které by mohlo lavinu velkoprůmyslových výrobků alespoň trochu pozastavit.
