Při zkoumání takzvané plemenné predispozici k nádorům mléčné žlázy došli veterináři k unikátním závěrům. Mimo jiné vyšlo najevo, že nejjistějším řešením pro nemocné feny je chirurgické odstranění celého nádoru včetně mléčné žlázy. "Nyní veterináři pracují na odhalení genetických souvislostí nemoci," oznámila mluvčí Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně Lucie Stejskalová.
Pomáhají operace většího rozsahu
Výzkum zaměřený na tumory mléčné žlázy psích pacientů začal na Chirurgickém oddělení Kliniky chorob psů a koček v roce 1997. Odborníci pozorovali stovky fen, které prošly celkovým klinickým vyšetřením.
Psí pacienti, u kterých lékaři provedli chirurgický zákrok, jsou dále sledováni, aby odborníci zjistili délku dožití a možný návrat nemoci. Díky tomu nyní veterináři vědí, že operace malého rozsahu, při kterých se odstraňuje pouze názor, nesou velké riziko recidiv.
Podle univerzity se již téměř podařilo vymýtit názor laické i veterinární veřejnosti, že je lepší psa neoperovat, pokud "nádor nic nedělá". "Dnes už tak většina lékařů přistupuje k chirurgickému řešení tumorů mléčné žlázy včas, čímž přispívají k prodloužení a hlavně ke zkvalitnění života těchto onkologických pacientů," říká vedoucí výzkumného projektu Jana Lorenzová.
Majitelům psích mazlíčků odborníci vzkazují, že nádor mléčné žlázy nemusí nutně vést k utracení zvířete. Při správné léčbě nádor neznamená ani výrazné zkrácení aktivního života.
Velké chirurgické zákroky spojené s odstraněním celé žlázy se při správné technice dobře hojí a snižují riziko návratu nemoci. Ze statistik vyplývá, že přibližně 75 procent nádorů mléčné žlázy je zhoubných. Při včasné a správně zvolené operaci ale podléhá nádoru pouze 25 procent psích pacientů.
Rodiče se dohledávají jen těžko
Tumory mléčné žlázy se nejčastěji vyskytují u fen mezi osmým až desátým rokem života. Lékaři se nyní snaží najít konkrétní genetické souvislosti, obdobně jako u žen.
"Toto genetické sledování je však velice náročné, a to z důvodů nutnosti pozorování velkého počtu pacientů. Na rozdíl od lidí jsou totiž rodiny nemocných fen jen obtížně zpětně dohledatelné, a pokud vezmeme v úvahu, že fena onemocní kolem osmého roku života, je pak vytváření statistické databáze časově velmi náročné," uvedla Stejskalová.
V současnosti se veterináři zabývají také otázkou, jak vhodně ovlivnit pooperační období a zkvalitnit hojení operační rány. Sledují přitom účinky antioxidantů a shromažďují výsledky ke statistickému hodnocení. Doufají, že nakonec budou moci odpovědět na otázku, zda podávání antioxidantů může mít vliv na zvýšení pohody zvířecích pacientů.
