Tlustici zalévejte občas, ale vydatně.

Tlustici zalévejte občas, ale vydatně. | foto: shutterstock.com

Není sukulent jako sukulent. Představujeme příbuzenstvo kaktusů

  • 3
Vybaví se vám pod názvem sukulent jen pichlavý kaktus? Chyba. Skupina sukulentních rostlin zahrnuje i mnoho dalších zajímavých rostlin. A mnoho z nich hodí pro pěstování.

Sukulence (neboli dužnatost) označuje schopnost rostlin zadržovat ve svém těle vodu. To jim pomáhá přežít v nepříznivém prostředí, ve kterém rostou. Shromažďují velké zásoby vody - ta tvoří až 90 % hmotnosti těla.

Uzavíratelné průduchy na těle sukulentů poskytují ochranu v horkých dnech, otevírají se až v noci, kdy jsou podmínky pro život příznivější. Na rozdíl od amerických kaktusů rostou ostatní sukulenty i v suchých oblastech Afriky, Asie, Austrálie a Evropy.

Čeledi sukulentů

agávovité (Agavaceae)
pryšcovité (Euphorbiaceae)
tlusticovité (Crassulaceae)
kleichovité  (Asclepiadaceae)
kosmatcovité (Aizoaceae)
hvězdicovité (Asteraceae)
liliovité (Liliaceae)
a další...

Sukulenty jsou velmi různorodé rostliny. Lidé je však obecně nazývají kaktusy, přestože se jedná o botanicky jiné rostliny i o rozdílné čeledi.
Některé sukulenty se podobají běžným rostlinám a laik pouhým pohledem nepozná, že se jedná o příbuzného kaktusu. Charakterizují je zdužnatělé listy, stonky a kořeny. Pro kaktusy jsou typické trny, to ale neplatí pro všechny sukulenty. 

Každý sukulent má jiný tvar těla, liší se i barvy květů. I nevykvetlá rostlina ale dokáže pěstitele zaujmout svým vzhledem - bizarními tvary, krásným vybarvením a vzorováním listů.

Nejznámější sukulentní rostliny

Myslíte, že se u nás obvykle nepěstují jiné sukulenty než kaktusy? Opak je pravda. Podívejte se, se kterými sukulentními rostlinami se můžete běžně setkat.

Sokolí péro (Aloe variegata)
Tato rostlinka se vyznačuje menšími skvrnitými listy, které dohromady vytváří vějíř. Dobře se jí daří na místě plném slunce (např. na parapetu směřujícím na jih), v létě ji můžete přenést ven. V zimě jí vyhovuje chladnější místo. Aloe rozhodně nepřelévejte.

Díky svým léčivým účinkům se proslavila její jmenovkyně - Aloe vera. I tu můžete pěstovat podobně jako sokolí péro.


Tlustice (Crassula ovata)
Stejně jako ostatním sukulentům jí nevadí nepravidelná zálivka a sušší půda. Její lesklé listy vyrůstají z tlustého stonku, někdy se proto rostlinka používá k tvorbě bonsaje.



Tchynin jazyk
(Sanciviera)
Téměř nezničitelná rostlina - tak lze popsat tchynin jazyk, který zdobí mnoho českých domácností. Není náročná ani na vodu, ani na vzdušnou vlhkost. Miluje světlo, ale bez problémů snese i polostín. Nezapomeňte, že tchynin jazyk je jedovatá rostlina! Proto dejte pozor na děti a domácí mazlíčky, požití šťávy z tchynina jazyku by způsobilo silné žaludeční potíže.


Živé kameny (Lithops)
Tyto sukulenty neobvyklého vzhledu nemají stonek, tvoří je dva tlusté srostlé listy. Kvetou bíle nebo žlutě, květ se při správné péči objeví v létě a na podzim.

Celoročně vyžadují velké množství světla, zalévejte mírně od jara do podzimu a v zimě zálivku zcela vynechte. V tuto dobu se listy obnovují, nové nahrazují staré.


Sukulent na skalce

Mezi sukulenty patří i odolný netřesk (Sempervivum), který zdobí většinu skalek. Dříve se používal jako léčivo na popáleniny nebo se jeho listy přidávaly do salátu.