Nálezkyně už sice měla z minulosti zkušenosti s péčí o zvířata včetně netopýrů, brzy ale poznala, že udělala velkou chybu. Netopýr nejenže nepřijímal potravu ani vodu, navíc se mu podařilo se v jedné z místností bytu někam ukrýt.
Dočasná pečovatelka se tedy druhý den rozhodla, že se obrátí na odborníky Pražské zvířecí záchranky a zavolala jim. Netopýra sice brzy nalezla sama, ale péči o něj už raději přenechala ochráncům přírody.
Ti převzali vyčerpaného a vyhladovělého netopýra, který si pro své zimoviště vybral jeden z domů na pražském Vyšehradě, v úterý odpoledne. Po krátké prohlídce jej ihned odvezli do péče netopýrářů ze sdružení Nyctalus. Netopýra dokázali nakrmit i napojit a dodat mu potřebnou energii. Jakmile nabere dostatek sil, umístí ho na náhradní zimoviště, kde zůstane až do jara.
Zvířecí záchranka nejvíc bojuje s nedostatkem financí
S netopýrem dlouhouchým jako prvním pacientem roku 2015 tak Pražská zvířecí záchranka vstoupila do nového roku záchrany volně žijících zvířat. V roce 2014 pomohli ochránci přírody 437 živočichům v nouzi, téměř polovina se vrátila do přírody, mnoho zimujících zvířat si na návrat počká až do jara.
Jak můžete pomoci vy?S nedostatkem financí zápolili ochránci přírody už v minulých letech, vyhlídky do roku 2015 jsou podle Davida Zítka z Pražské zvířecí záchranky ještě horší. Právě v důsledku nedostatku finančních prostředků musela omezit provoz na všední dny od 7 do 16 hodin (pohotovostní linka 774 155 185) a reálně hrozí zánik sanitky pro divoká zvířata. Telefonický dispečink záchrany zvířat na tel. 774 155 155 je však i nadále v provozu nepřetržitě. Aby mohla volně žijícím zvířatům v nouzi i nadále pomáhat, lze provoz Pražské zvířecí záchranky podpořit finančním darem (č. účtu: 33553322/0800, v.s. 1111). Lze zakoupit i dárkový certifikát (více zde). Osudy zachráněných zvířat lze sledovat zde. |
Většinou se jednalo o ježky, kachny, holuby, drobné pěvce a netopýry. Mezi pacienty však byl i muflon, prase divoké nebo liška. Mezi kuriózní případy minulého roku patří záchrana rejska obecného nebo otakárka ovocného. Nejčastějším důvodem pro výjezd ke zvířeti pak byl náraz do prosklených ploch (více o problému zde), vyčerpání, srážka s dopravním prostředkem, ale i lidská neznalost, kdy nálezci mláďat volali ochránce přírody zbytečně (viz například případ popsaný zde).
Za loňský rok se pracovníci zvířecí záchranky setkali s mnoha případy, kdy se lidé pokoušeli pomáhat zraněným či opuštěným zvířatům sami doma. Většina z nich ale bohužel nemá potřebné zkušenosti ani znalosti, obvykle jim chybí i potřebné zázemí pro péči o volně žijící živočichy. Mohou tak zvířeti víc ublížit než pomoci. Proto je lepší variantou v první řadě volat ochránce přírody na uvedenou linku 774 155 185.
