Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nové houby v atlase

aktualizováno 
Chcete se dozvědět něco o muchomůrce císařce či třepenitce makové? Představujeme vám nové houby, které jsme zařadili do našeho atlasu.

Ryzec kravský | foto: profimedia.cz

Lesklokorka ploská (Ganoderma lipsiense)

Lesklokorka ploskáJedná se o velmi rozšířený druh choroše. Jeho spodní strana je u čerstvě narostlých plodnic ještě bělejší než sníh. Klobouk je 100 - 600 mm široký. Má hnědou dužinu, obvykle s komůrkami s bílou hmotou. Skořicové zabarvení je způsobeno barvou výtrusů, kterými tento choroš za rok obdaří své okolí několikrát.

Houba se vyskytuje ve velkém množství pohromadě na kmenech a pařezech hlavně mrtvých stromů. Vyskytuje se především v severním mírném pásmu.

Lesklokorka je nejedlá kvůli své dřevnaté konzistenci.

Muchomůrka císařka (Amanita caesarea)

Muchomůrka císařkaU rodu Amanita pravděpodobně hned pomyslíte na smrtelně jedovaté zástupce tohoto druhu. Mezi nimi však existují i velmi hledané jedlé houby. Jednou z nich je právě muchomůrka císařka. Vyznačuje se zářivě oranžovým kloboukem, který bývá 6 - 15 cm široký. Třeň je masitý, často dlouhý přes 10 cm. Vyrůstá z pochvy a na počátku vývoje vypadá jako malé kožovité vajíčko. Celá plodnice je totiž obalena plachetkou, podobně jako u muchomůrky zelené (Amanta phalloides), která je ovšem prudce jedovatá.

V České republice je tak vzácná, že je chráněná zákonem a nesmí se sbírat, i když je jedlá. Zato ve Středomoří je rozšířená a prodává se zde i na trzích. U nás byla hojná a kuchyňsky zpracovávaná v období první republiky. Občas se s ní lze setkat i na jižní Moravě a jižním Slovensku. Roste na kyselých půdách ve starých listnatých porostech. Najdete ji nejčastěji pod duby nebo jedlými kaštany. Může se však objevit i v jehličnatém lese. Její vegetační doba je na přelomu léta a podzimu.

Hřib dutonohý (Boletinus cavipes)

Hřib dutonohýJežatý hnědý klobouk je 5 - 10 cm široký. Zprvu vypouklý, později poduškovitý, často s tupým nízkým hrbolem. Má nápadně velké a nepravidelné žluté rourky. Dutý třeň bývá 5 – 8 cm dlouhý. Dužina je bleděžlutá a při poranění nemění barvu. Je křehká a chuť i vůni má nevýraznou. Plodnice dosahuje výšky až 10 cm. Je to dokonale asymetrická houba, která však bývá houbaři podceňována, i když se vyskytuje zřídka.

Houba tvoří mykorrhizu s modříny a můžete ji nalézt v prostředí typickém pro tento strom. Tedy převážně v podhorských až subalpinských polohách. Sleduje výsadbu modřínu i v nížinách, kde ovšem není tak hojná. Roste od července do října na více nebo méně kyselých půdách.

Hřib dutonohý je sice jedlý, ale příliš tuhý. Zaměnit se dá pouze s houbami hřibovitými, které jsou většinou jedlé, navíc roste pod modříny, kterých je v lesích ČR poskrovnu.

Ryzec kravský (Lactarius torminosus)

Ryzec kravskýKlobouk bývá 4 - 10 cm široký, masově červené barvy. Okraj klobouku je chlupatý podobně jako u některých pavučinců. Lupeny jsou zpočátku bílé, přirostlé, husté a u třeně větvené. Pozvolna dostávají bledě masově načervenalý odstín. Třeň je 4 – 8 cm dlouhý. Je válcovitý a směrem dolů se slabě ztlušťuje. Dužina je v klobouku bělavá s lehkým růžovým odstínem. Výtrusový prach je světle nažloutlý.

Je společníkem břízy a v Evropě je obecně rozšířený. Hojnost výskytu kolísá. Najdete jej od (července) září do října na suchých až mírně vlhkých, většinou kyselých písčitých a jílovitých půdách.

Je nejedlý. Roní bílé mléko, ale po mléce ani po mase nechutná. Chuť má velmi palčivou a je tedy nepoživatelný. Obsahuje pryskyřičnaté hořké látky. Chcete-li jej mermomocí pozřít, musíte jej několikanásobně povařit a vodu slít.

Třepenitka maková (Hypholoma capnoides)

Třepenitka makováKlobouk je 2 - 6 cm široký, sírově až okrově žlutý. Připojené lupeny jsou v mládí bledé. Brzy však mění svůj vzhled a nabývají kouřově šedé barvy, která nikdy nemá žlutozelené tóny třepenitky svazčité. Třeň může být až 10 cm dlouhý a 0,5 - 1 cm tlustý. Bývá často ohnutý a je dutý. Dužina je bílá bez zvláštní chuti a zápachu. Výtrusový prach je šedofialový.

Houba je obecně a rovnoměrně rozšířená, roste na jehličnanech, zejména na smrkových a borových pařezech. Jen zřídka se objeví u kořenů listnatých stromů. Roste trsnatě, téměř po celý rok, většinou však ve dvou vlnách od března do května a od září do prosince.

Je jedlá. Měly by se sbírat pouze klobouky, třeně jsou často dřevnaté. Je velice podobná výše uvedené třepenitce svazčité, která je jedovatá.


 

Autoři:




Nejčtenější

Knihovna vznikla z nových bedýnek ze smrkového dřeva, natřené jsou vodou...
Proměna pokoje do mexického stylu. Svépomocí a s omezeným rozpočtem

Minimální náklady, zachování původního gauče na spaní a dobrý pocit z výsledku, to byly Lenčiny podmínky, když se jako majitelka jednopokojového bytu o...  celý článek

Roztomilost malým mopsům zůstane a nudní rozhodně nejsou. Když ho dobře...
VIDEO: Jakého psa vybrat do města? Nabízíme pět tipů, navrhněte další

Ideální pes do městského bytu neexistuje. Respektive je to každý pes, který je správně socializovaný a vychovaný tak, aby nepůsobil problémy svému majiteli ani...  celý článek

Když našli toulavou kočku Sandy, vážila přes 7 kilogramů.
Tak tlustá kočka se jen tak nevidí. Nedokáže se ani poškrábat

Kočka Sandy byla vlastně jen obyčejná toulavá kočka, kterou záchranáři nalezli v parku v Bromsgrove ve Velké Británii. Zaujala je však tím, jak byla velká a...  celý článek

Další z rubriky

Hřib smrkový. Moc jich teď neroste, ale na výstavě v Pardubicích jsou v pátek a...
Nerostou, houbaři marně vyhlížejí déšť. Přesto lze najít i hřiby

Začínající podzim letos rozhodně vyvrcholením houbařské sezony není. Neroste téměř nic. V koncích jsou mnohde i mykologové, kteří musejí odkládat tradiční a...  celý článek

Jidášovo ucho (houby úplně vpravo), šnytlík, medvědí česnek, mladé kopřivy,...
Když vyrazíte do lesa, nasbírejte si i medvědí česnek a další bylinky

I jako houbař můžete vyrazit do lesa také za bylinkami, a nejen za oblíbeným medvědím česnekem. Není totiž zdaleka jedinou bylinkou, která vám na jaře udělá...  celý článek

Houby se dají rozpoznat i podle širokého spektra vůní. Když houbař váhá,...
Mýty a pravda o houbách: rostou za úplňku a slimák žere jen jedlé

Opravdu houby rostou nejlépe při úplňku, a když se na houbu podíváte, přestane růst? Pojďme si ujasnit, která tradovaná houbařská tajemství jsou pouhými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.